Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST představil seskupení různorodých galaxií

HST představil seskupení různorodých galaxií

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).

Obří eliptická galaxie ESO 325-G004 se jeví jako největší objekt v centru této kupy. Hmotnost galaxie dosahuje zhruba 100 miliard hmotností Slunce. Hubblův kosmický dalekohled rozlišil tisíce kulových hvězdokup, obíhajících kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 (kolem naší Galaxie obíhá více než 200 kulových hvězdokup). Kulové hvězdokupy jsou kompaktní útvary, složené ze stovek až tisíců hvězd, které jsou drženy pohromadě vlastní gravitací. Vzhledem k velké vzdálenosti galaxie vypadají kulové hvězdokupy na tomto snímku jako slabě svítící tečky uvnitř difúzního halo, obklopujícího galaxii.

Ostatní neostré eliptické galaxie „vytečkovaly“ celou plochu obrázku (ve velkém rozlišení). Některé jsou obklopeny diskem nebo prstencovým útvarem, což jim při bočním pohledu dodává nepravidelný podlouhlý tvar. Na fotografii lze rozlišit také několik spirálních galaxií. Světlo hvězd v těchto galaxiích je především soustředěno v galaktickém disku a dále ve spirálních ramenech.

Tato fotografie vznikla kombinací pozorování, uskutečněných v lednu 2005 v modrém, červeném a infračerveném světle, a to pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST.

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.

Na dalším obrázku je vidět, že kulové hvězdokupy jsou kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 rozptýleny sféricky a rovnoměrně ve vnějším halo. Jeden oběh kolem středu galaxie vykonají za několik miliónů roků. Je také vidět několik hvězd v popředí a několik galaxií na pozadí rozptýleného halo velké eliptické galaxie.

V průběhu analýzy tohoto snímku astronomové zjistili, že eliptická galaxie ESO 325-G004 se v současné době chová jako gravitační čočka. To znamená, že zesiluje díky své mimořádné hmotnosti světlo ze vzdáleného objektu, kterým je pravděpodobně trpasličí galaxie, jejíž světlo tak bylo odkloněno a zesíleno. Výsledkem efektu gravitační čočky je skutečnost, že velmi vzdálená galaxie se zdá být jasnější a může být zdeformována do tvaru oblouku či prstence, známého jako „Einsteinův prstenec“, protože Albert Einstein jako první předpověděl existenci takového jevu. Ačkoliv je vesmír zcela zaplněn galaxiemi, gravitační čočky jsou velmi vzácným jevem, protože to vyžaduje téměř perfektní seřazení vzdálené galaxie s bližší galaxií do jedné přímky při pohledu ze Země.

Tento systém je velmi unikátní, protože se jedná o nejbližší známý případ výrazné gravitační čočky. To umožní detailně prozkoumat stavbu a složení galaxie, rozložení hmotnosti, určení množství hmoty v centru galaxie apod.

Zdroj: hubblesite.org a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »