Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST představil seskupení různorodých galaxií

HST představil seskupení různorodých galaxií

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).

Obří eliptická galaxie ESO 325-G004 se jeví jako největší objekt v centru této kupy. Hmotnost galaxie dosahuje zhruba 100 miliard hmotností Slunce. Hubblův kosmický dalekohled rozlišil tisíce kulových hvězdokup, obíhajících kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 (kolem naší Galaxie obíhá více než 200 kulových hvězdokup). Kulové hvězdokupy jsou kompaktní útvary, složené ze stovek až tisíců hvězd, které jsou drženy pohromadě vlastní gravitací. Vzhledem k velké vzdálenosti galaxie vypadají kulové hvězdokupy na tomto snímku jako slabě svítící tečky uvnitř difúzního halo, obklopujícího galaxii.

Ostatní neostré eliptické galaxie „vytečkovaly“ celou plochu obrázku (ve velkém rozlišení). Některé jsou obklopeny diskem nebo prstencovým útvarem, což jim při bočním pohledu dodává nepravidelný podlouhlý tvar. Na fotografii lze rozlišit také několik spirálních galaxií. Světlo hvězd v těchto galaxiích je především soustředěno v galaktickém disku a dále ve spirálních ramenech.

Tato fotografie vznikla kombinací pozorování, uskutečněných v lednu 2005 v modrém, červeném a infračerveném světle, a to pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST.

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.
Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.

Na dalším obrázku je vidět, že kulové hvězdokupy jsou kolem eliptické galaxie ESO 325-G004 rozptýleny sféricky a rovnoměrně ve vnějším halo. Jeden oběh kolem středu galaxie vykonají za několik miliónů roků. Je také vidět několik hvězd v popředí a několik galaxií na pozadí rozptýleného halo velké eliptické galaxie.

V průběhu analýzy tohoto snímku astronomové zjistili, že eliptická galaxie ESO 325-G004 se v současné době chová jako gravitační čočka. To znamená, že zesiluje díky své mimořádné hmotnosti světlo ze vzdáleného objektu, kterým je pravděpodobně trpasličí galaxie, jejíž světlo tak bylo odkloněno a zesíleno. Výsledkem efektu gravitační čočky je skutečnost, že velmi vzdálená galaxie se zdá být jasnější a může být zdeformována do tvaru oblouku či prstence, známého jako „Einsteinův prstenec“, protože Albert Einstein jako první předpověděl existenci takového jevu. Ačkoliv je vesmír zcela zaplněn galaxiemi, gravitační čočky jsou velmi vzácným jevem, protože to vyžaduje téměř perfektní seřazení vzdálené galaxie s bližší galaxií do jedné přímky při pohledu ze Země.

Tento systém je velmi unikátní, protože se jedná o nejbližší známý případ výrazné gravitační čočky. To umožní detailně prozkoumat stavbu a složení galaxie, rozložení hmotnosti, určení množství hmoty v centru galaxie apod.

Zdroj: hubblesite.org a hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »