Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST zachytil pětinásobný obraz kvasaru

HST zachytil pětinásobný obraz kvasaru

grav_lens.jpg
Hubble Space Telescope (HST) vůbec poprvé zachytil pětinásobný obraz vzdáleného kvasaru, který vytvořila gravitační čočka.

Na snímku je unikátní skupina 5 kvasarů. Jedná se však o pětinásobný obraz jednoho kvasaru, který byl vytvořen jevem nazývaným gravitační čočka. Při něm gravitační pole masivního objektu (např. kupa galaxií) ohýbá a násobí světlo pozorovaného objektu (např. kvasaru), který se z našeho pohledu nachází ve velké vzdálenosti.

Ačkoliv již dříve byly pozorovány několikanásobné obrazy kvasarů, tento, nově pozorovaný "pětinásobný kvasar", je doposud jediným případem, při němž vícenásobný obraz kvasaru vytvořila kupa galaxií (gravitační čočka).

Kupa galaxií kromě také vytvářila další obrázky "skupiny" vzdálených galaxií, ale ve skutečnosti se opět jedná o obrazy vytvořené gravitační čočkou. Na snímku (velké rozlišení) jsou modře vyznačeny obrazy kvasaru (Lensed Quasar), červeně obrazy galaxie (Lensed Galaxy) a žlutě supernova.

Kupa galaxií, vytvářející gravitační čočku, známe pod označením SDSS J1004+4112 a byla objevena v rámci programu digitální přehlídky oblohy SDSS (Sloan Digital Sky Survey). Leží v souhvězdí Malý lev (Leo Minor, LMi). Jedná se o nejvzdálenější kupu galaxií, kterou známe (7 miliard sv.l., rudý posuv z = 0,68). Nachází se tedy v čase, kdy vesmír měl jen polovinu svého současného věku.

grav_cocka_vznik.jpg
Gravitační čočka vždy vytváří lichý počet obrazů, ale jeden je obvykle velmi slabý a ukrytý ve světle objektu, který funguje jako gravitační čočka. Pokud by všechny objekty (kvasar, gravitační čočka i pozorovatel na Zemi) ležely na přímce, obrazem by pak byl tzv. Einsteinův prstenec. Předchozí pozorování SDSS J1004+4112 odhalila 4 obrazy, ale teprve velmi ostré snímky z HST, umožňující velké zvětšení, zviditelnily i pátý obraz kvasaru.

Hostitelská galaxie kolem kvasaru je vzdálena 10 miliard sv. l. (rudý posuv z = 1,74). Na snímku vidíme slabé červené obloukovité galaxie. Ve skutečnosti se jedná o obrazy té samé galaxie zobrazené gravitační čočkou. Jedná se o nejvíce zvětšený obraz hostitelské galaxie kvasaru, jaký astronomové pozorovali.

Porovnáním loňského a letošního snímku dané kupy galaxií vědci objevili ojedinělou událost - výbuch supernovy. Tato supernova explodovala před 7 miliardami let. Tyto údaje společně s daty o pozorování dalších supernov, poslouží k vysvětlení, jak je při těchto explozích vesmír obohacován těžkými prvkami.

Další snímky a videa na adrese:
www.spacetelescope.org a hubblesite.org
Credit: European Space Agency, NASA, Keren Sharon (Tel-Aviv University) and Eran Ofek (CalTech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »