Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST zachytil pětinásobný obraz kvasaru

HST zachytil pětinásobný obraz kvasaru

grav_lens.jpg
Hubble Space Telescope (HST) vůbec poprvé zachytil pětinásobný obraz vzdáleného kvasaru, který vytvořila gravitační čočka.

Na snímku je unikátní skupina 5 kvasarů. Jedná se však o pětinásobný obraz jednoho kvasaru, který byl vytvořen jevem nazývaným gravitační čočka. Při něm gravitační pole masivního objektu (např. kupa galaxií) ohýbá a násobí světlo pozorovaného objektu (např. kvasaru), který se z našeho pohledu nachází ve velké vzdálenosti.

Ačkoliv již dříve byly pozorovány několikanásobné obrazy kvasarů, tento, nově pozorovaný "pětinásobný kvasar", je doposud jediným případem, při němž vícenásobný obraz kvasaru vytvořila kupa galaxií (gravitační čočka).

Kupa galaxií kromě také vytvářila další obrázky "skupiny" vzdálených galaxií, ale ve skutečnosti se opět jedná o obrazy vytvořené gravitační čočkou. Na snímku (velké rozlišení) jsou modře vyznačeny obrazy kvasaru (Lensed Quasar), červeně obrazy galaxie (Lensed Galaxy) a žlutě supernova.

Kupa galaxií, vytvářející gravitační čočku, známe pod označením SDSS J1004+4112 a byla objevena v rámci programu digitální přehlídky oblohy SDSS (Sloan Digital Sky Survey). Leží v souhvězdí Malý lev (Leo Minor, LMi). Jedná se o nejvzdálenější kupu galaxií, kterou známe (7 miliard sv.l., rudý posuv z = 0,68). Nachází se tedy v čase, kdy vesmír měl jen polovinu svého současného věku.

grav_cocka_vznik.jpg
Gravitační čočka vždy vytváří lichý počet obrazů, ale jeden je obvykle velmi slabý a ukrytý ve světle objektu, který funguje jako gravitační čočka. Pokud by všechny objekty (kvasar, gravitační čočka i pozorovatel na Zemi) ležely na přímce, obrazem by pak byl tzv. Einsteinův prstenec. Předchozí pozorování SDSS J1004+4112 odhalila 4 obrazy, ale teprve velmi ostré snímky z HST, umožňující velké zvětšení, zviditelnily i pátý obraz kvasaru.

Hostitelská galaxie kolem kvasaru je vzdálena 10 miliard sv. l. (rudý posuv z = 1,74). Na snímku vidíme slabé červené obloukovité galaxie. Ve skutečnosti se jedná o obrazy té samé galaxie zobrazené gravitační čočkou. Jedná se o nejvíce zvětšený obraz hostitelské galaxie kvasaru, jaký astronomové pozorovali.

Porovnáním loňského a letošního snímku dané kupy galaxií vědci objevili ojedinělou událost - výbuch supernovy. Tato supernova explodovala před 7 miliardami let. Tyto údaje společně s daty o pozorování dalších supernov, poslouží k vysvětlení, jak je při těchto explozích vesmír obohacován těžkými prvkami.

Další snímky a videa na adrese:
www.spacetelescope.org a hubblesite.org
Credit: European Space Agency, NASA, Keren Sharon (Tel-Aviv University) and Eran Ofek (CalTech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 R1 (PANSTARRS)

Širokoúhlý snímek komety C/2023 R1 (PANSTARRS) na pozadí hvězd souhvězdí Štítu. Jasnost zhruba mezi 13. a 14. magnitudou. Na snímku se zachytily i stopy planetek (921) Jovita a (51) Nemausa.

Další informace »