Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii
Adam Denko Vytisknout článek

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři fáze vyvíjející se supernovy v jedné fotografii

Fotografie galaktické kupy Abell 370 vyfocená Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Mimo stovky galaxií je na fotografii viditelný nezpočet gravitačních čoček
Autor: HST/NASA/ESA

Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010–2016, ve které objevil velice vzácný jev.

Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři etapy vyvíjející se supernovy, které většinou trvají v řádech hodin až dnů. Jde o velice krátkou část velkého kolapsu hvězdy odehrávajícího se před explozí. Světlo z fází probíhajících v odlišných časových obdobích doletělo do přesné optiky Hubbleova vesmírného dalekohledu naráz díky gravitační čočce, která světlo rozdělila, zjasnila a zajistila pro něj různě dlouhé trasy. Tím pádem je doba letu fotonů odlišně dlouhá, a proto můžeme pozorovat všechny fáze najednou.

Přiblížený obrázek nově objevené supernovy v galaktické kupě Abell 370 Autor: HST/NASA/ESA
Přiblížený obrázek nově objevené supernovy v galaktické kupě Abell 370
Autor: HST/NASA/ESA

Velikost umírající hvězdy byla podle jasnosti a rychlosti chladnutí supernovy až 500× větší než Slunce. Zajímavá je také teplota supernovy, která postupně klesala, což lze jasně vidět na barevném panelu D, kde červená barva reprezentuje chladnější etapy a modrá ty teplejší. Panel A ukazuje fotografii vytvořenou z dat získaných v letech 2011 až 2016, potom co supernova kompletně „zhasla“, zatímco na části B je fotografie z roku 2010, kdy byla exploze poprvé zachycena.

Samotná kupa je vzdálená 5 miliard světelných let od Země a je známá velkou četností tzv. gravitačních čoček, které předpověděl Albert Einstein ve své všeobecné teorii relativity. Čočky fungují, jak už z názvu vyplývá, díky gravitaci hmotného objektu, v tomto případě jde o galaxii, která svou obrovskou gravitací ohýbá a značně zesiluje světlo pocházející z objektu za ní. S pomocí gravitačních čoček jsme schopni lépe pozorovat vzdálené objekty. Studovaná supernova vybuchla před 11 miliardami let.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Supernova, Abell 370, HST Hubble Space Telescope, NASA


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »