Hubblův kosmický dalekohled vyfotografoval galaktické ZOO
Fotografie představuje typický pohled do hlubin našeho vesmíru. Zobrazuje řadu galaxií, nacházejících se ve vzdálenostech až do několika miliard světelných let. To odpovídá pohledu v čase do vzdálené minulosti několika miliard roků. Oblast, zobrazená na tomto snímku, představuje relativně velice malou část oblohy - pouze zlomek měsíčního průměru. Přesto se jedná o oblast velice "zabydlenou" nejrůznějšími typy galaxií.
Plná hrst velkých vyvinutých galaxií je rozptýlena na ploše tohoto obrázku. Tyto galaxie jsou snadno viditelné, protože se nacházejí relativně velice blízko nás. Několik těchto galaxií patří mezi spirální galaxie s plochým diskem; jsou k nám natočeny "bokem" nebo "plochou" disku či zaujímají nejrůznější polohy mezi těmito dvěma krajními možnostmi. Eliptické galaxie a různé exotické objekty s různými oblouky a ohony slapového původu jsou rovněž zastoupeny.
Mnoho galaxií, které se jeví jako malé slabě zářící body na této fotografii, je zkrátka velmi daleko. Nejslabší viditelné galaxie jsou tak daleko, že jejich světlo putuje vesmírem několik miliard roků, než dolétne na Zemi, do našich dalekohledů. My tudíž pozorujeme tyto vzdálené galaxie ve stavu, kdy byly mnohem mladší než velké blízké galaxie na tomto obrázku. Jedna červená galaxie na této fotografii vlevo dole od jasné hvězdy ve středu obrázku "fungovala" jako gravitační čočka, která podobně jako skleněná čočka zobrazila velkou galaxii, nacházející se přímo za ní. Světlo ze vzdálené galaxie bylo zakřiveno při průchodu kolem jádra blízké galaxie a galaxie se zde zobrazila jako zdeformovaný oblouk namodralé barvy.
Publikovaná fotografie je doslova posypána tisíci galaxiemi, spatřit na ní rovněž můžeme přinejmenším deset blízkých hvězd z naší Galaxie. Nejjasnější z nich je červený objekt uprostřed obrázku. Hvězdy jsou snadno rozlišitelné od galaxií, protože jejich obrazy jsou obklopeny difrakčním křížem, který jako by vycházel ze středu každé hvězdy. Difrakční kříže jsou jakýmsi artefaktem, vznikajícím při průchodu světla jasných bodových zdrojů optickým systémem dalekohledu.
Tento snímek vznikl složením několika expozic stejné části oblohy pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie byla pořízena v září 2003 a vznikla jako jakýsi bonus, kdy jiná kamera na HST zajišťovala vědecká pozorování. Pořízení tohoto snímku trvalo 40 hodin a jedná se o jednu z nejdelších expozic při výzkumu vesmíru pomocí HST. Oblast se nachází v souhvězdí Fornax (Chemická pec) na jižní obloze.
Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
