Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubblův kosmický dalekohled vyfotografoval galaktické ZOO

Hubblův kosmický dalekohled vyfotografoval galaktické ZOO

HST_galaxy.jpg
Pohledem do hlubokého vesmíru vypátral Hubblův kosmický dalekohled (HST) celý "zvěřinec" galaxií. Velké množství zobrazených galaxií je různorodou směsí objektů s unikátními charakteristikami, které se nacházejí ve vybrané malé oblasti vesmíru. Některé z galaxií jsou velké, jiné naopak velmi malé. Některé z nich se nacházejí relativně blízko, jiné jsou velmi vzdálené. Stovky těchto slabých galaxií nebyly nikdy předtím pozorovány, než bylo jejich světlo zachyceno dalekohledem HST.

Fotografie představuje typický pohled do hlubin našeho vesmíru. Zobrazuje řadu galaxií, nacházejících se ve vzdálenostech až do několika miliard světelných let. To odpovídá pohledu v čase do vzdálené minulosti několika miliard roků. Oblast, zobrazená na tomto snímku, představuje relativně velice malou část oblohy - pouze zlomek měsíčního průměru. Přesto se jedná o oblast velice "zabydlenou" nejrůznějšími typy galaxií.

Plná hrst velkých vyvinutých galaxií je rozptýlena na ploše tohoto obrázku. Tyto galaxie jsou snadno viditelné, protože se nacházejí relativně velice blízko nás. Několik těchto galaxií patří mezi spirální galaxie s plochým diskem; jsou k nám natočeny "bokem" nebo "plochou" disku či zaujímají nejrůznější polohy mezi těmito dvěma krajními možnostmi. Eliptické galaxie a různé exotické objekty s různými oblouky a ohony slapového původu jsou rovněž zastoupeny.

Mnoho galaxií, které se jeví jako malé slabě zářící body na této fotografii, je zkrátka velmi daleko. Nejslabší viditelné galaxie jsou tak daleko, že jejich světlo putuje vesmírem několik miliard roků, než dolétne na Zemi, do našich dalekohledů. My tudíž pozorujeme tyto vzdálené galaxie ve stavu, kdy byly mnohem mladší než velké blízké galaxie na tomto obrázku. Jedna červená galaxie na této fotografii vlevo dole od jasné hvězdy ve středu obrázku "fungovala" jako gravitační čočka, která podobně jako skleněná čočka zobrazila velkou galaxii, nacházející se přímo za ní. Světlo ze vzdálené galaxie bylo zakřiveno při průchodu kolem jádra blízké galaxie a galaxie se zde zobrazila jako zdeformovaný oblouk namodralé barvy.

Publikovaná fotografie je doslova posypána tisíci galaxiemi, spatřit na ní rovněž můžeme přinejmenším deset blízkých hvězd z naší Galaxie. Nejjasnější z nich je červený objekt uprostřed obrázku. Hvězdy jsou snadno rozlišitelné od galaxií, protože jejich obrazy jsou obklopeny difrakčním křížem, který jako by vycházel ze středu každé hvězdy. Difrakční kříže jsou jakýmsi artefaktem, vznikajícím při průchodu světla jasných bodových zdrojů optickým systémem dalekohledu.

Tento snímek vznikl složením několika expozic stejné části oblohy pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie byla pořízena v září 2003 a vznikla jako jakýsi bonus, kdy jiná kamera na HST zajišťovala vědecká pozorování. Pořízení tohoto snímku trvalo 40 hodin a jedná se o jednu z nejdelších expozic při výzkumu vesmíru pomocí HST. Oblast se nachází v souhvězdí Fornax (Chemická pec) na jižní obloze.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »