Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda hlavní posloupnosti byla vymrštěna z centra naší Galaxie
Autor: James Josephides (Swinburne Astronomy Productions)

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal hyperrychlou hvězdu hlavní posloupnosti pohybující se obrovskou rychlostí v důsledku vymrštění zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, jejíž hmotnost dosahuje zhruba čtyř miliónů hmotností Slunce. Na připojeném uměleckém vyobrazení je znázorněna hyperrychlá hvězda s označením S5-HVS1, která původně byla součástí dvojhvězdy. Sagittarius A* je v levém dolním rohu obrázku, zatímco hvězda S5-HVS1 je v popředí a vzdaluje se z centra Galaxie. Druhou složku binárního systému zachytila svojí gravitací supermasivní černá díra.

Hyperrychlé hvězdy jsou velmi rychle se pohybující objekty, jejichž rychlost více než dvakrát přesahuje rychlosti ostatních hvězd obíhajících kolem centra Galaxie a dosahuje tak vyšší rychlosti než 500 kilometrů za sekundu. První takovou hvězdu astronomové objevili v roce 2005. V současné době je známo téměř 30 takových objektů.

Svištící obrovskou rychlostí 1 017 km/s se nově objevená hyperrychlá hvězda pohybuje tak rychle, že nakonec opustí Mléčnou dráhu a zamíří do intergalaktického prostoru. Hvězda přezdívaná S5-HVS1 se v současné době nachází v souhvězdí Jeřábu a od Země je vzdálená 29 000 světelných roků.

Rychlost hvězdy S5-HVS1 je tak vysoká, že v budoucnu nevyhnutelně opustí naši Galaxii a nikdy se již nevrátí zpět,“ říká Douglas Boubert, astronom na University of Oxford.

Když astronomové extrapolovali dráhu hvězdy zpět v čase, tak zjistili, že v minulosti jednoznačně procházela poblíž centra naší Galaxie. Z toho vyplývá, že hvězda S5-HVS1 byla vymrštěna při těsném přiblížení k objektu označovanému Sagittarius A* vysokou rychlostí 6 miliónů kilometrů za hodinu (tj. přibližně 1 700 km/s). K události došlo před 4,8 milióny roků. Za tuto dobu se hvězda dostala do své současné polohy.

Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu Autor: Sergey Koposov
Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu
Autor: Sergey Koposov
To je mimořádně vzrušující; již dlouho jsme měli podezření, že černé díry mohou vymrštit hvězdy velmi vysokými rychlostmi,“ říká Sergey Koposov, vědecký pracovník na Carnegie Mellon University. „Nicméně nikdy jsme neviděli tak jednoznačné propojení rychlé hvězdy s centrem Galaxie.“ Velmi rychlé hvězdy mohou být vyvrženy z galaxie vlivem černé díry prostřednictvím tzv. Hillsova mechanismu, který navrhnul astronom Jack Hills již před 30 roky.

Původně hvězda S5-HVS1 sdílela svůj osud se svým průvodcem v binární soustavě, avšak jednou tato dvojice zabloudila do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie. V gravitační přetahované byl průvodce hvězdy S5-HVS1 zachycen supermasivní černou dírou, zatímco druhá složka dvojhvězdy – S5-HVS1 – byla urychlena na velmi vysokou rychlost a nasměrována ven z naší Galaxie.

To je první jasné představení Hillsova mechanismu v praxi. Sledování této hvězdy je opravdu ohromující a jak víme, musela se zformovat v centrální oblasti Galaxie, což je místo velmi odlišné od našeho místního prostředí. Je to návštěvník z neznámé oblasti,“ říká Ting Li z Carnegie Observatories a Princeton University.

Objev se uskutečnil jako součást spektroskopického průzkumu Southern Stellar Stream Spectroscopic Survey (S5). Astronomové využili data z dalekohledu Anglo-Australian Telescope o průměru 3,9 metru a z evropské astronomické družice Gaia k určení nejvyšší rychlosti hvězdy a její dráhy z centra Mléčné dráhy.

Jsem rozechvělý objevem této mimořádně rychlé hvězdy v rámci programu S5,“ říká Kyler Kuehn z Lowell Observatory. „Zatímco hlavním vědeckým cílem průzkumu S5 je studium hvězdných proudů, věnovali jsme ušetřený přístrojový čas pátrání po zajímavých cílech v naší Galaxii, a ejhle, objevili jsme ´zdarma´ něco úžasného. Při našich budoucích pozorováních, doufejme, toho objevíme ještě více.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie Mléčná dráha, Hyperyclá hvězda S5-HVS1


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »