Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Rozložení 3 miliónů hvězd použitých k určení vývoje disku naší Galaxie
Autor: University of Barcelona

Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.

Podobně jako motor pozvolna zhasne, když není benzín ve válci, rytmus vzniku hvězd v Mléčné dráze poháněný přítomným plynem je předurčen k postupnému poklesu a průběžně je proces tvorby hvězd zastaven. Závěry studie ukazují, že ačkoliv tento proces probíhal pozvolna v průběhu prvních 4 miliard roků formování disku Mléčné dráhy, bouřlivé výbuchy vzniku hvězd, tzv. „hvězdné baby boomy“, zvrátily tento trend. Na plyn bohaté satelitní galaxie splynuly s naší Galaxií, přinesly nové palivo a reaktivovaly proces tvorby hvězd. Tento mechanismus by vysvětloval rozložení vzdáleností, věku a hmotností hvězd, které byly určovány z dat pořízených družicí Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Časové měřítko této explozivní tvorby společně s velkou celkovou hmotností hvězd zapojených v tomto procesu – miliardy slunečních hmotností – napovídá, že disk naší Galaxie nebyl neměnný s uzavřeným vývojem. Možná utrpěl určité vnější narušení, ke kterému došlo zhruba před 5 miliardami roků,“ říká Roger Mor, vědecký pracovník ICCUB a hlavní autor tohoto článku.

Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia
Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Byli jsme schopni vyhledat nové stálice na základě analýzy velmi přesně určených vzdáleností více než 3 miliónů hvězd v okolním prostředí Slunce,“ říká Roger Mor. „Díky těmto datům jsme mohli objevit mechanismus, který řídil vývoj před více než 8 až 10 miliardami roků v disku naší Galaxie, která není jen jasným pásem pozorovatelným na obloze za tmavé noci.“ Podobně v mnoha dalších oblastech výzkumu těchto dnů jsou tyto objevy možné díky dostupnosti a kombinaci velkého množství nebývale přesných dat a mnoha hodin práce počítačů.

Kosmologické modely předpovídají, že naše Galaxie by měla růst v důsledku srážek s jinými galaxiemi, což je skutečnost, která byla určena i na základě jiných studií využívající data z pozorování družicí Gaia. Jedna z těchto srážek mohla způsobit bouřlivou explozi tvorby hvězd, která byla objevena na základě této studie.

Ve skutečnosti je maximum tvorby hvězd tak jasné, na rozdíl od předpovědí z období před dosažitelností dat z družice Gaia, o kterých jsme si mysleli, že je nezbytné zpracovat jejich interpretaci společně s odborníky na kosmologický vývoj okolních galaxií,“ poznamenává Francesca Figuerars, přednášející na Department of Quantum Physics and Astrophysics of the UB, členka ICCUB a členka výzkumného týmu.

Santi Roca-Fàbrega z Complutense University of Mardid, odborník na hvězdné modelování a spoluautor studie, říká: „Získané výsledky odpovídají tomu, co předpokládají současné kosmologické modely, a co více, naše Galaxie vypadá pohledem družice Gaia jako skvělá kosmologická laboratoř, kde můžeme testovat a konfrontovat modely vesmíru ve velkém měřítku.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Explozivní tvorba hvězd, Naše Galaxie Mléčná dráha


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »