Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Rozložení 3 miliónů hvězd použitých k určení vývoje disku naší Galaxie
Autor: University of Barcelona

Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.

Podobně jako motor pozvolna zhasne, když není benzín ve válci, rytmus vzniku hvězd v Mléčné dráze poháněný přítomným plynem je předurčen k postupnému poklesu a průběžně je proces tvorby hvězd zastaven. Závěry studie ukazují, že ačkoliv tento proces probíhal pozvolna v průběhu prvních 4 miliard roků formování disku Mléčné dráhy, bouřlivé výbuchy vzniku hvězd, tzv. „hvězdné baby boomy“, zvrátily tento trend. Na plyn bohaté satelitní galaxie splynuly s naší Galaxií, přinesly nové palivo a reaktivovaly proces tvorby hvězd. Tento mechanismus by vysvětloval rozložení vzdáleností, věku a hmotností hvězd, které byly určovány z dat pořízených družicí Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Časové měřítko této explozivní tvorby společně s velkou celkovou hmotností hvězd zapojených v tomto procesu – miliardy slunečních hmotností – napovídá, že disk naší Galaxie nebyl neměnný s uzavřeným vývojem. Možná utrpěl určité vnější narušení, ke kterému došlo zhruba před 5 miliardami roků,“ říká Roger Mor, vědecký pracovník ICCUB a hlavní autor tohoto článku.

Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia
Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Byli jsme schopni vyhledat nové stálice na základě analýzy velmi přesně určených vzdáleností více než 3 miliónů hvězd v okolním prostředí Slunce,“ říká Roger Mor. „Díky těmto datům jsme mohli objevit mechanismus, který řídil vývoj před více než 8 až 10 miliardami roků v disku naší Galaxie, která není jen jasným pásem pozorovatelným na obloze za tmavé noci.“ Podobně v mnoha dalších oblastech výzkumu těchto dnů jsou tyto objevy možné díky dostupnosti a kombinaci velkého množství nebývale přesných dat a mnoha hodin práce počítačů.

Kosmologické modely předpovídají, že naše Galaxie by měla růst v důsledku srážek s jinými galaxiemi, což je skutečnost, která byla určena i na základě jiných studií využívající data z pozorování družicí Gaia. Jedna z těchto srážek mohla způsobit bouřlivou explozi tvorby hvězd, která byla objevena na základě této studie.

Ve skutečnosti je maximum tvorby hvězd tak jasné, na rozdíl od předpovědí z období před dosažitelností dat z družice Gaia, o kterých jsme si mysleli, že je nezbytné zpracovat jejich interpretaci společně s odborníky na kosmologický vývoj okolních galaxií,“ poznamenává Francesca Figuerars, přednášející na Department of Quantum Physics and Astrophysics of the UB, členka ICCUB a členka výzkumného týmu.

Santi Roca-Fàbrega z Complutense University of Mardid, odborník na hvězdné modelování a spoluautor studie, říká: „Získané výsledky odpovídají tomu, co předpokládají současné kosmologické modely, a co více, naše Galaxie vypadá pohledem družice Gaia jako skvělá kosmologická laboratoř, kde můžeme testovat a konfrontovat modely vesmíru ve velkém měřítku.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Explozivní tvorba hvězd, Naše Galaxie Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »