Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda hlavní posloupnosti byla vymrštěna z centra naší Galaxie
Autor: James Josephides (Swinburne Astronomy Productions)

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal hyperrychlou hvězdu hlavní posloupnosti pohybující se obrovskou rychlostí v důsledku vymrštění zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, jejíž hmotnost dosahuje zhruba čtyř miliónů hmotností Slunce. Na připojeném uměleckém vyobrazení je znázorněna hyperrychlá hvězda s označením S5-HVS1, která původně byla součástí dvojhvězdy. Sagittarius A* je v levém dolním rohu obrázku, zatímco hvězda S5-HVS1 je v popředí a vzdaluje se z centra Galaxie. Druhou složku binárního systému zachytila svojí gravitací supermasivní černá díra.

Hyperrychlé hvězdy jsou velmi rychle se pohybující objekty, jejichž rychlost více než dvakrát přesahuje rychlosti ostatních hvězd obíhajících kolem centra Galaxie a dosahuje tak vyšší rychlosti než 500 kilometrů za sekundu. První takovou hvězdu astronomové objevili v roce 2005. V současné době je známo téměř 30 takových objektů.

Svištící obrovskou rychlostí 1 017 km/s se nově objevená hyperrychlá hvězda pohybuje tak rychle, že nakonec opustí Mléčnou dráhu a zamíří do intergalaktického prostoru. Hvězda přezdívaná S5-HVS1 se v současné době nachází v souhvězdí Jeřábu a od Země je vzdálená 29 000 světelných roků.

Rychlost hvězdy S5-HVS1 je tak vysoká, že v budoucnu nevyhnutelně opustí naši Galaxii a nikdy se již nevrátí zpět,“ říká Douglas Boubert, astronom na University of Oxford.

Když astronomové extrapolovali dráhu hvězdy zpět v čase, tak zjistili, že v minulosti jednoznačně procházela poblíž centra naší Galaxie. Z toho vyplývá, že hvězda S5-HVS1 byla vymrštěna při těsném přiblížení k objektu označovanému Sagittarius A* vysokou rychlostí 6 miliónů kilometrů za hodinu (tj. přibližně 1 700 km/s). K události došlo před 4,8 milióny roků. Za tuto dobu se hvězda dostala do své současné polohy.

Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu Autor: Sergey Koposov
Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu
Autor: Sergey Koposov
To je mimořádně vzrušující; již dlouho jsme měli podezření, že černé díry mohou vymrštit hvězdy velmi vysokými rychlostmi,“ říká Sergey Koposov, vědecký pracovník na Carnegie Mellon University. „Nicméně nikdy jsme neviděli tak jednoznačné propojení rychlé hvězdy s centrem Galaxie.“ Velmi rychlé hvězdy mohou být vyvrženy z galaxie vlivem černé díry prostřednictvím tzv. Hillsova mechanismu, který navrhnul astronom Jack Hills již před 30 roky.

Původně hvězda S5-HVS1 sdílela svůj osud se svým průvodcem v binární soustavě, avšak jednou tato dvojice zabloudila do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie. V gravitační přetahované byl průvodce hvězdy S5-HVS1 zachycen supermasivní černou dírou, zatímco druhá složka dvojhvězdy – S5-HVS1 – byla urychlena na velmi vysokou rychlost a nasměrována ven z naší Galaxie.

To je první jasné představení Hillsova mechanismu v praxi. Sledování této hvězdy je opravdu ohromující a jak víme, musela se zformovat v centrální oblasti Galaxie, což je místo velmi odlišné od našeho místního prostředí. Je to návštěvník z neznámé oblasti,“ říká Ting Li z Carnegie Observatories a Princeton University.

Objev se uskutečnil jako součást spektroskopického průzkumu Southern Stellar Stream Spectroscopic Survey (S5). Astronomové využili data z dalekohledu Anglo-Australian Telescope o průměru 3,9 metru a z evropské astronomické družice Gaia k určení nejvyšší rychlosti hvězdy a její dráhy z centra Mléčné dráhy.

Jsem rozechvělý objevem této mimořádně rychlé hvězdy v rámci programu S5,“ říká Kyler Kuehn z Lowell Observatory. „Zatímco hlavním vědeckým cílem průzkumu S5 je studium hvězdných proudů, věnovali jsme ušetřený přístrojový čas pátrání po zajímavých cílech v naší Galaxii, a ejhle, objevili jsme ´zdarma´ něco úžasného. Při našich budoucích pozorováních, doufejme, toho objevíme ještě více.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie Mléčná dráha, Hyperyclá hvězda S5-HVS1


35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »