Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda vyvržená z centra Mléčné dráhy rychlostí 6 miliónů km za hodinu

Hvězda hlavní posloupnosti byla vymrštěna z centra naší Galaxie
Autor: James Josephides (Swinburne Astronomy Productions)

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal hyperrychlou hvězdu hlavní posloupnosti pohybující se obrovskou rychlostí v důsledku vymrštění zdrojem Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy, jejíž hmotnost dosahuje zhruba čtyř miliónů hmotností Slunce. Na připojeném uměleckém vyobrazení je znázorněna hyperrychlá hvězda s označením S5-HVS1, která původně byla součástí dvojhvězdy. Sagittarius A* je v levém dolním rohu obrázku, zatímco hvězda S5-HVS1 je v popředí a vzdaluje se z centra Galaxie. Druhou složku binárního systému zachytila svojí gravitací supermasivní černá díra.

Hyperrychlé hvězdy jsou velmi rychle se pohybující objekty, jejichž rychlost více než dvakrát přesahuje rychlosti ostatních hvězd obíhajících kolem centra Galaxie a dosahuje tak vyšší rychlosti než 500 kilometrů za sekundu. První takovou hvězdu astronomové objevili v roce 2005. V současné době je známo téměř 30 takových objektů.

Svištící obrovskou rychlostí 1 017 km/s se nově objevená hyperrychlá hvězda pohybuje tak rychle, že nakonec opustí Mléčnou dráhu a zamíří do intergalaktického prostoru. Hvězda přezdívaná S5-HVS1 se v současné době nachází v souhvězdí Jeřábu a od Země je vzdálená 29 000 světelných roků.

Rychlost hvězdy S5-HVS1 je tak vysoká, že v budoucnu nevyhnutelně opustí naši Galaxii a nikdy se již nevrátí zpět,“ říká Douglas Boubert, astronom na University of Oxford.

Když astronomové extrapolovali dráhu hvězdy zpět v čase, tak zjistili, že v minulosti jednoznačně procházela poblíž centra naší Galaxie. Z toho vyplývá, že hvězda S5-HVS1 byla vymrštěna při těsném přiblížení k objektu označovanému Sagittarius A* vysokou rychlostí 6 miliónů kilometrů za hodinu (tj. přibližně 1 700 km/s). K události došlo před 4,8 milióny roků. Za tuto dobu se hvězda dostala do své současné polohy.

Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu Autor: Sergey Koposov
Poloha hvězdy S5-HVS1 na obloze a směr jejího pohybu
Autor: Sergey Koposov
To je mimořádně vzrušující; již dlouho jsme měli podezření, že černé díry mohou vymrštit hvězdy velmi vysokými rychlostmi,“ říká Sergey Koposov, vědecký pracovník na Carnegie Mellon University. „Nicméně nikdy jsme neviděli tak jednoznačné propojení rychlé hvězdy s centrem Galaxie.“ Velmi rychlé hvězdy mohou být vyvrženy z galaxie vlivem černé díry prostřednictvím tzv. Hillsova mechanismu, který navrhnul astronom Jack Hills již před 30 roky.

Původně hvězda S5-HVS1 sdílela svůj osud se svým průvodcem v binární soustavě, avšak jednou tato dvojice zabloudila do blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A* v centru naší Galaxie. V gravitační přetahované byl průvodce hvězdy S5-HVS1 zachycen supermasivní černou dírou, zatímco druhá složka dvojhvězdy – S5-HVS1 – byla urychlena na velmi vysokou rychlost a nasměrována ven z naší Galaxie.

To je první jasné představení Hillsova mechanismu v praxi. Sledování této hvězdy je opravdu ohromující a jak víme, musela se zformovat v centrální oblasti Galaxie, což je místo velmi odlišné od našeho místního prostředí. Je to návštěvník z neznámé oblasti,“ říká Ting Li z Carnegie Observatories a Princeton University.

Objev se uskutečnil jako součást spektroskopického průzkumu Southern Stellar Stream Spectroscopic Survey (S5). Astronomové využili data z dalekohledu Anglo-Australian Telescope o průměru 3,9 metru a z evropské astronomické družice Gaia k určení nejvyšší rychlosti hvězdy a její dráhy z centra Mléčné dráhy.

Jsem rozechvělý objevem této mimořádně rychlé hvězdy v rámci programu S5,“ říká Kyler Kuehn z Lowell Observatory. „Zatímco hlavním vědeckým cílem průzkumu S5 je studium hvězdných proudů, věnovali jsme ušetřený přístrojový čas pátrání po zajímavých cílech v naší Galaxii, a ejhle, objevili jsme ´zdarma´ něco úžasného. Při našich budoucích pozorováních, doufejme, toho objevíme ještě více.“

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Naše Galaxie Mléčná dráha, Hyperyclá hvězda S5-HVS1


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »