Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak najít darovanou hvězdu?

Jak najít darovanou hvězdu?

Jižní Mléčná dráha z Chorvatska v roce 2010.
Autor: Martin Gembec

Často se nás ptáte, jak můžete najít hvězdu, kterou jste buď od někoho dostali, nebo naopak někomu darovali. A je vůbec možné po někom opravdu nechat pojmenovat hvězdu? Zde naleznete návod, ale i informace o tom, jak to s kupováním hvězd vlastně je.

Obyčejně na certifikátu stojí údaje ve stylu RA: 14 h 12 m 24,1 s; DEC: +3° 3′ 59,8″ a obdarovaný obvykle neví, co si s nimi počít. Mnohdy jediné, čemu člověk rozumí, je souhvězdí, ve kterém se hvězda nachází. To stačí k tomu, aby člověk věděl, kde přibližně hledat a kdy je hvězda vidět na obloze, ale pro přesné nalezení musíme využít zadané souřadnice.

RA je zkratka pro souřadnici zvanou rektascenze a DEC pro souřadnici zvanou deklinace. I přes zdánlivou složitost těchto názvů se nejedná o nic jiného než o analogii k zeměpisné délce a šířce, akorát slouží k popisu polohy objektů na obloze, nikoliv na povrchu Země. Situace vypadá podobně, jako kdybychom se ze středu duté Země dívali na rotující povrch pokreslený nám známými poledníkyrovnoběžkami. Jistý rozdíl je v tom, že astronomové rektascenzi obvykle neuvádějí ve stupních, ale v hodinách (24 h = 360°), což pak přímo udává časový rozestup například mezi kulminacemi dvou objektů.

Z výše řečeného vyplývá i to, že z území České republiky, jejíž zeměpisná šířka se pohybuje kolem 50°, nelze vidět hvězdy, které mají deklinaci menší než -40°. Pokud jste tedy náhodou dostali takovou hvězdu, tak za ní musíte vycestovat na jih.

Když už víme, co tyto údaje znamenají, můžeme přistoupit k samotnému zadání souřadnic do míst, kde hledaná hvězda leží. K tomu lze využít například uživatelsky velmi přívětivé domácí planetárium s názvem Stellarium, nebo mapy Cartes du Ciel. Může se stát, že na daném místě žádná hvězda nebude. To znamená, že hvězda je příliš slabá a je třeba dodatečně stáhnout katalogy se slabšími hvězdami. Pokud nechcete nic instalovat, lze využít online databáze, jako SIMBAD či Sky View, které vám po zadání souřadnic vygenerují obrázek dané oblasti se žádanou hvězdou ve středu. Nicméně tento postup je poněkud náročnější, protože je potřeba generovat více obrázků za sebou. Nejdříve s velkým zorným polem, aby se člověk zorientoval a poté se postupně přibližovat.

Jak již bylo naznačeno, prodávané hvězdy nebývají příliš jasné. Limit pro viditelnost pouhým okem ve vynikajících podmínkách je magnituda 6,5, nicméně můžete dostat hvězdu i s magnitudou 14 (větší číslo znamená nižší jasnost), na kterou je potřeba již poměrně velký amatérský dalekohled, což je poměrně značné úskalí u těchto prodávaných hvězd.

Hlavní háček ale spočívá v odpovědi na otázku, jestli lze vůbec hvězdy prodávat a nechat si je pojmenovávat.

Skutečnost je taková, že pojmenování nebeských objektů má na starosti jen Mezinárodní astronomická unie (IAU) a nepřijímá žádné žádosti o pojmenování. Jména historicky mají jen ty nejjasnější hvězdy, ostatní z praktických důvodů pouze katalogové číslo. Jakékoliv pojmenovávání tedy postrádá oficiální status, a nelze očekávat, že by jej používali astronomové. Přesto není tento prodej nijak postihnutelný, protože tyto společnosti neslibují žádné oficiální přejmenování. Prezentují to jako zábavní produkt a zavazují se v podstatě pouze k tomu, že vám pošlou certifikát s hvězdou, k ní napíší jméno, které si vymyslíte a zanesou si jej do své databáze. A to splní.

Podobné to je s dalšími projekty typu „prodej pozemků na Měsíci“. Vždy se jedná o společnosti, které se rozhodly živit v zásadě jen prodáváním papírů, na které za příslušný poplatek napíšou, co si vy budete přát. Ve skutečnosti tyto certifikáty nemají žádnou váhu. Pozemek mimo planetu Zemi ani jméno hvězdy si – alespoň v současné době – zkrátka koupit nelze.

Pokud jste si vědomi toho, že se nejedná o nic oficiálního a nevadí vám to, vše je v pořádku, pocit vyjádřený darovanému to nejspíš dává stejný. Ale za zmínku stojí i úvaha, proč si nevybrat jakoukoliv hvězdu a neudělat si vlastní certifikát. Alespoň máte záruku, že hvězda bude vidět, ušetříte peníze a (ne)oficiální to bude úplně stejně. Případně pokud víte, že se dotyčný zajímá o astronomii, existují hvězdárny, muzea, planetária či místa prodávající astronomické knihy, plakáty a mnoho dalšího, kde za své peníze dostanete skutečnou hodnotu.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zajímavosti z astronomie (anglicky)
[2] Kupování hvězd a jejich pojmenování (anglicky)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Štítky: Hvězda, Pojmenování hvězd, Kupování hvězd, Mezinárodní astronomická unie


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »