Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jak najít darovanou hvězdu?

Jak najít darovanou hvězdu?

Jižní Mléčná dráha z Chorvatska v roce 2010.
Autor: Martin Gembec

Často se nás ptáte, jak můžete najít hvězdu, kterou jste buď od někoho dostali, nebo naopak někomu darovali. A je vůbec možné po někom opravdu nechat pojmenovat hvězdu? Zde naleznete návod, ale i informace o tom, jak to s kupováním hvězd vlastně je.

Obyčejně na certifikátu stojí údaje ve stylu RA: 14 h 12 m 24,1 s; DEC: +3° 3′ 59,8″ a obdarovaný obvykle neví, co si s nimi počít. Mnohdy jediné, čemu člověk rozumí, je souhvězdí, ve kterém se hvězda nachází. To stačí k tomu, aby člověk věděl, kde přibližně hledat a kdy je hvězda vidět na obloze, ale pro přesné nalezení musíme využít zadané souřadnice.

RA je zkratka pro souřadnici zvanou rektascenze a DEC pro souřadnici zvanou deklinace. I přes zdánlivou složitost těchto názvů se nejedná o nic jiného než o analogii k zeměpisné délce a šířce, akorát slouží k popisu polohy objektů na obloze, nikoliv na povrchu Země. Situace vypadá podobně, jako kdybychom se ze středu duté Země dívali na rotující povrch pokreslený nám známými poledníkyrovnoběžkami. Jistý rozdíl je v tom, že astronomové rektascenzi obvykle neuvádějí ve stupních, ale v hodinách (24 h = 360°), což pak přímo udává časový rozestup například mezi kulminacemi dvou objektů.

Z výše řečeného vyplývá i to, že z území České republiky, jejíž zeměpisná šířka se pohybuje kolem 50°, nelze vidět hvězdy, které mají deklinaci menší než -40°. Pokud jste tedy náhodou dostali takovou hvězdu, tak za ní musíte vycestovat na jih.

Když už víme, co tyto údaje znamenají, můžeme přistoupit k samotnému zadání souřadnic do míst, kde hledaná hvězda leží. K tomu lze využít například uživatelsky velmi přívětivé domácí planetárium s názvem Stellarium, nebo mapy Cartes du Ciel. Může se stát, že na daném místě žádná hvězda nebude. To znamená, že hvězda je příliš slabá a je třeba dodatečně stáhnout katalogy se slabšími hvězdami. Pokud nechcete nic instalovat, lze využít online databáze, jako SIMBAD či Sky View, které vám po zadání souřadnic vygenerují obrázek dané oblasti se žádanou hvězdou ve středu. Nicméně tento postup je poněkud náročnější, protože je potřeba generovat více obrázků za sebou. Nejdříve s velkým zorným polem, aby se člověk zorientoval a poté se postupně přibližovat.

Jak již bylo naznačeno, prodávané hvězdy nebývají příliš jasné. Limit pro viditelnost pouhým okem ve vynikajících podmínkách je magnituda 6,5, nicméně můžete dostat hvězdu i s magnitudou 14 (větší číslo znamená nižší jasnost), na kterou je potřeba již poměrně velký amatérský dalekohled, což je poměrně značné úskalí u těchto prodávaných hvězd.

Hlavní háček ale spočívá v odpovědi na otázku, jestli lze vůbec hvězdy prodávat a nechat si je pojmenovávat.

Skutečnost je taková, že pojmenování nebeských objektů má na starosti jen Mezinárodní astronomická unie (IAU) a nepřijímá žádné žádosti o pojmenování. Jména historicky mají jen ty nejjasnější hvězdy, ostatní z praktických důvodů pouze katalogové číslo. Jakékoliv pojmenovávání tedy postrádá oficiální status, a nelze očekávat, že by jej používali astronomové. Přesto není tento prodej nijak postihnutelný, protože tyto společnosti neslibují žádné oficiální přejmenování. Prezentují to jako zábavní produkt a zavazují se v podstatě pouze k tomu, že vám pošlou certifikát s hvězdou, k ní napíší jméno, které si vymyslíte a zanesou si jej do své databáze. A to splní.

Podobné to je s dalšími projekty typu „prodej pozemků na Měsíci“. Vždy se jedná o společnosti, které se rozhodly živit v zásadě jen prodáváním papírů, na které za příslušný poplatek napíšou, co si vy budete přát. Ve skutečnosti tyto certifikáty nemají žádnou váhu. Pozemek mimo planetu Zemi ani jméno hvězdy si – alespoň v současné době – zkrátka koupit nelze.

Pokud jste si vědomi toho, že se nejedná o nic oficiálního a nevadí vám to, vše je v pořádku, pocit vyjádřený darovanému to nejspíš dává stejný. Ale za zmínku stojí i úvaha, proč si nevybrat jakoukoliv hvězdu a neudělat si vlastní certifikát. Alespoň máte záruku, že hvězda bude vidět, ušetříte peníze a (ne)oficiální to bude úplně stejně. Případně pokud víte, že se dotyčný zajímá o astronomii, existují hvězdárny, muzea, planetária či místa prodávající astronomické knihy, plakáty a mnoho dalšího, kde za své peníze dostanete skutečnou hodnotu.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zajímavosti z astronomie (anglicky)
[2] Kupování hvězd a jejich pojmenování (anglicky)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň



O autorovi

Štítky: Hvězda, Pojmenování hvězd, Kupování hvězd, Mezinárodní astronomická unie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »