Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Obří mlhovina W51 s rodícími se hvězdami v podání Spitzerova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Jedny z nejlepších snímků pořídily vesmírná observatoř Spitzer a létající dalekohled SOFIA.

Mlhovina se nám na obloze promítá do souhvězdí Orla a je zhruba 17 tisíc světelných roků od nás. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pozorování Spitzerova dalekohledu přinesla ohromující zjištění, že zářivý výkon mlhoviny odpovídá výkonu 20 milionů Sluncí.

Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Navíc W51 je také mnohem svítivější, i proto, že uvnitř najdeme více než 30 velmi hmotných jasných hvězd, zatímco v M42 v Orionu jsou takové jen čtyři.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Vypadají jako hvězdy uvnitř prázdných bublin, které kolem svým zářením vyfoukaly. 

Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey. Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.
Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004, během které se vědci pokusili mapovat velké struktury uvnitř Mléčné dráhy. To je docela výzva vzhledem k tomu, že Slunce leží uvnitř galaktického disku a řada struktur se skrývá za množstvím hvězd, plynu a prachu.

Kromě Spitzerova dalekohledu mají vědci k dispozici i další přístroje. Jedná se například o submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA vysoko v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA, která také oblast W51 snímala. Na jejím snímku vidíme okolí jasných velkých hvězd (o hmotnostech 20 i více Sluncí).

Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze
Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je létající dalekohled na palubě upraveného Boeingu 747 o průměru 2,7 metru provozovaný společně NASA a německou DLR. V daném oboru spektra poskytla SOFIA dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast. Některé hvězdy zde spatřené jsou opravdu masivní. Jedna má dokonce hmotnost kolem 100 Sluncí a pokud se potvrdí, že jde o jedinou hvězdu, paří mezi rekordmany mezi známými hvězdami naší Galaxie.

Závěrem se ještě podívejme na to, jak tuto oblast viděla prohlídka 2MASS (Two Micron All-Sky Survey), která v letech 1997 a 2001 snímala celou oblohu ze dvou pozemských observatoří v Arizoně a Chile pomocí 1,3m dalekohledů. Ačkoli i zde se jedná o snímek mimo oblast viditelného světla, už zde můžeme dobře detekovat množství hvězd, které jsou zde směrem k středu Mléčné dráhy pozorovatelné a také je patrné, jak hodně stíněná mlhovina je.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky JPL/NASA
[2] NASA-SOFIA
[3] Caltech-2MASS



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdotvorné oblasti, Molekulární mračno, W51, Létající observatoř SOFIA, Spitzer space telescope


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »