Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde leží střed naší Galaxie?

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.

Nové fotografie v oboru rentgenového záření ukazují trojici hmotných hvězdokup Arches (vpravo nahoře), Quintuplet (nahoře uprostřed) a GC hvězdokupa (dole uprostřed), nacházející se v blízkosti obří černé díry, známé jako Sagittarius A. Velmi hmotné hvězdy v těchto hvězdokupách mohou intenzivně zářit jako bodové zdroje rentgenového záření. Hvězdy v těchto seskupeních také uvolňují obrovské množství energie, když dosáhnou konce svého života a explodují jako supernovy. Hvězdy v blízkosti středu Galaxie také mohou produkovat rentgenové záření jako zaniklé hvězdy - buď v podobě neutronových hvězd nebo černých děr, nacházejících se ve dvojhvězdných soustavách, přičemž na jejich povrch dopadá materiál z doprovázející složky dvojhvězdy - a které jsou také vidět jako bodové zdroje na snímku, který pořídila družice Chandra.

Zatímco jednotlivé hvězdy v těchto hvězdokupách zažívají velmi rušný život, i samotné hvězdokupy jsou také velmi ovlivňovány dalšími objekty v okolí galaktického středu. Tak například hvězdokupy narážejí do studenějších a hustějších plynných oblaků. Tyto srážky mohou také objasnit některé zdroje rozptýleného rentgenového záření, viditelné na snímku z družice Chandra.

Dobu dvou miliónů sekund pozorovacího času (během několika let) zasvětila družice Chandra studiu centra naší Galaxie. Tento poslední obrázek představuje více než jeden milión sekund (tj. přibližně 278 hodin) pozorovacího času. Skutečný rozměr obrázku je 168 x 130 světelných let. Červená, zelená a modrá barva na snímcích představuje zdroje rentgenového záření s nízkou, střední a vysokou energií.

Zdroj: chandra.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jelení úplněk

Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo

Další informace »