Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde leží střed naší Galaxie?

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.

Nové fotografie v oboru rentgenového záření ukazují trojici hmotných hvězdokup Arches (vpravo nahoře), Quintuplet (nahoře uprostřed) a GC hvězdokupa (dole uprostřed), nacházející se v blízkosti obří černé díry, známé jako Sagittarius A. Velmi hmotné hvězdy v těchto hvězdokupách mohou intenzivně zářit jako bodové zdroje rentgenového záření. Hvězdy v těchto seskupeních také uvolňují obrovské množství energie, když dosáhnou konce svého života a explodují jako supernovy. Hvězdy v blízkosti středu Galaxie také mohou produkovat rentgenové záření jako zaniklé hvězdy - buď v podobě neutronových hvězd nebo černých děr, nacházejících se ve dvojhvězdných soustavách, přičemž na jejich povrch dopadá materiál z doprovázející složky dvojhvězdy - a které jsou také vidět jako bodové zdroje na snímku, který pořídila družice Chandra.

Zatímco jednotlivé hvězdy v těchto hvězdokupách zažívají velmi rušný život, i samotné hvězdokupy jsou také velmi ovlivňovány dalšími objekty v okolí galaktického středu. Tak například hvězdokupy narážejí do studenějších a hustějších plynných oblaků. Tyto srážky mohou také objasnit některé zdroje rozptýleného rentgenového záření, viditelné na snímku z družice Chandra.

Dobu dvou miliónů sekund pozorovacího času (během několika let) zasvětila družice Chandra studiu centra naší Galaxie. Tento poslední obrázek představuje více než jeden milión sekund (tj. přibližně 278 hodin) pozorovacího času. Skutečný rozměr obrázku je 168 x 130 světelných let. Červená, zelená a modrá barva na snímcích představuje zdroje rentgenového záření s nízkou, střední a vysokou energií.

Zdroj: chandra.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »