Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kde leží střed naší Galaxie?

Kde leží střed naší Galaxie?

Galaxy-center.jpg
Střed naší Galaxie je doslova "napěchován" různými objekty a není to vůbec klidná oblast. Alespoň to vyplývá z posledních snímků, které v rentgenové oblasti pořídila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory. Kromě supermasivní černé díry v centru Galaxie je tato oblast zaplněna nejrůznějšími "obyvateli", kteří se navzájem ovlivňují.

Nové fotografie v oboru rentgenového záření ukazují trojici hmotných hvězdokup Arches (vpravo nahoře), Quintuplet (nahoře uprostřed) a GC hvězdokupa (dole uprostřed), nacházející se v blízkosti obří černé díry, známé jako Sagittarius A. Velmi hmotné hvězdy v těchto hvězdokupách mohou intenzivně zářit jako bodové zdroje rentgenového záření. Hvězdy v těchto seskupeních také uvolňují obrovské množství energie, když dosáhnou konce svého života a explodují jako supernovy. Hvězdy v blízkosti středu Galaxie také mohou produkovat rentgenové záření jako zaniklé hvězdy - buď v podobě neutronových hvězd nebo černých děr, nacházejících se ve dvojhvězdných soustavách, přičemž na jejich povrch dopadá materiál z doprovázející složky dvojhvězdy - a které jsou také vidět jako bodové zdroje na snímku, který pořídila družice Chandra.

Zatímco jednotlivé hvězdy v těchto hvězdokupách zažívají velmi rušný život, i samotné hvězdokupy jsou také velmi ovlivňovány dalšími objekty v okolí galaktického středu. Tak například hvězdokupy narážejí do studenějších a hustějších plynných oblaků. Tyto srážky mohou také objasnit některé zdroje rozptýleného rentgenového záření, viditelné na snímku z družice Chandra.

Dobu dvou miliónů sekund pozorovacího času (během několika let) zasvětila družice Chandra studiu centra naší Galaxie. Tento poslední obrázek představuje více než jeden milión sekund (tj. přibližně 278 hodin) pozorovacího času. Skutečný rozměr obrázku je 168 x 130 světelných let. Červená, zelená a modrá barva na snímcích představuje zdroje rentgenového záření s nízkou, střední a vysokou energií.

Zdroj: chandra.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »