Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolem supermasivních černých děr mohou obíhat planety

Kolem supermasivních černých děr mohou obíhat planety

Umělecké ztvárnění planet obíhajících kolem supermasivní černé díry
Autor: Kagoshima University

Protoplanetární disky kolem hvězd nemusí být jediným místem pro vznik planet. Vyplývá to z práce týmu teoretických astronomů z Japonska. Výzkumníci navrhli novou oblast pro vznik těles planetárních rozměrů: prachový torus v okolí supermasivních černých děr v jádrech aktivních galaxií.

Supermasivní černé díry, které jsou miliónkrát až miliardkrát hmotnější než naše Slunce, byly objeveny prakticky v centrech všech velkých galaxií. Mnoho z těchto obrovských objektů je ukryto uvnitř útvarů ve tvaru toroidu tvořeného prachem a plynem známým jako torus.

Tento torus může obsahovat více než sto tisíckrát více hmoty, než obsahuje Slunce, a to především v podobě prachu. To je miliardkrát více prachu než v protoplanetárním disku,“ tvrdí profesor Eiichiro Kokubo z National Astronomical Observatory of Japan se svými spolupracovníky.

V oblasti nízkých teplot protoplanetárního disku se prachová zrníčka obalená ledovou slupkou slepují dohromady a vyvíjejí se do větších načechraných útvarů. Prachový disk v okolí černé díry je tak hustý, že intenzivní záření z centrální oblasti je zablokováno a dochází zde k vytváření oblastí s nízkou teplotou,“ doplňuje Eiichiro Kokubo.

Astrofyzikové zkoumali růstovou křivku malých prachových částic pokrytých ledovou slupkou do těles planetárních rozměrů velikosti Země v takovýchto regionech s nízkou teplotou, které se nacházejí několik světelných roků od supermasivních černých děr ukrytých v jádrech aktivních galaxií s nízkou zářivostí.

Naše výpočty ukazují, že se desítky tisíc planet s hmotnostmi 10× převyšujícími hmotnost Země mohou zformovat ve vzdálenosti přibližně 10 světelných roků od černé díry,“ říká profesor Eiichiro Kokubo. „V okolí černých děr mohou existovat planetární soustavy v úžasném množství.“

Při správných podmínkách mohou planety vznikat dokonce i v drsných podmínkách, jaké se nacházejí v okolí černých děr,“ dodává Keiichi Wada z Kagoshima, Ehime a Hokkaido Universities.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik planety, Supermasivní černá díra


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »