Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolik je černých děr v naší Galaxii?

Kolik je černých děr v naší Galaxii?

Galaxie_centrum.jpg
Astronomická družice Chandra X-ray Observatory je také využívána v rámci projektu monitorování oblasti v okolí mohutného rentgenového zdroje, který je označován jako Sagittarius A. Tímto zdrojem je supermasivní černá díra, která se nachází v centru naší Galaxie (její střed se pro pozemského pozorovatele promítá do souhvězdí Střelce).

Astronomové, kteří se podílejí na tomto výzkumném programu, informovali na konferenci Americké astronomické společnosti v San Diegu o nových objevech. Jejich pozorování zcela jasně prokázalo, že kolem centrální černé díry může obíhat více než 10 000 malých černých děr hvězdného typu. Sdělil to Michael Muno (University of California, Los Angeles).

Mezi několika tisíci zdroji rentgenového záření, které byly objeveny v oblasti o průměru 70 světelných let kolem zdroje Sagittarius A hledali astronomové ty zdroje, jež mohou být aktivními černými děrami a neutronovými hvězdami. Pro tento výzkum byly vybrány pouze nejjasnější zdroje, u nichž se intenzita rentgenového záření periodicky měnila. Periodickými změnami se projevují ty černé díry a neutronové hvězdy, které jsou členy podvojných hvězdných systémů (tj. dvojhvězd). Ve vzdálenosti 3 světelné roky od zdroje Saggitarius A byly nalezeny 4 takovéto objekty. Jsou zachyceny i na připojené fotografii a označeny písmeny A, B, C a D. Zdroj Sagittarius A (supermasivní černá díra) je jasný bod nad objektem, který je označen písmenem C. Ve spodní části obrázku jsou zachyceny nápadné změny jasnosti jednoho rentgenového zdroje.

Podle názoru vědců taková vysoká koncentrace mohutných zdrojů rentgenového záření v nejbližším okolí centrální supermasivní černé díry svědčí o tom, že poměrně malé černé díry či neutronové hvězdy postupně migrují do středu Galaxie a jsou pohlcovány obří černou dírou v počtu jeden objekt za jeden milión let. Při tomto počtu by musela černí díra pohltit přibližně 10 000 černých děr hvězdného typu či neutronových hvězd. Tím by její hmotnost stoupla zhruba o 3 % současné hmotnosti, která činí 3,7 miliónu hmotností Slunce.

Je nutno dodat, že 10 000 objektů - to jsou doposud "snědené" černé díry či neutronové hvězdy - v blízkosti supermasivní černé díry se nachází minimálně dalších 10 000 malých černých děr.

Centrální oblast naší Galaxie v okolí rentgenového zdroje Sagittarius A byla družicí Chandra studována 16krát v období let 1999 až 2004.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »