Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Přiblížený kompozitní pohled radioteleskopem ALMA (červená/oranžová barva) a HST (optický obor) na galaxii NGC 4921; zvýrazňuje filament vzniklý z efektu svlékání rázovou vlnou
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/S. Dagnello, NRAO/NASA/ESA/Hubble/K. Cook, LLNL/L. Shatz

Na základě dat z radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA) a Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), a také Hubbleova vesmírného teleskopu HST astronomové pozorovali efekt kosmického bumerangu – proudu molekulárního plynu, který byl stržený pryč z galaxie, aby se později vrátil zpět – v severozápadním kvadrantu spirální galaxie NGC 4921 v kupě galaxií Coma. Pozorování nabízí nové pohledy do životního cyklu galaxií a stavebních útvarů uvnitř galaxií, jak byly vystopovány prostřednictvím molekulárního plynu.

Kupa galaxií Coma je velké uskupení galaxií přibližně 330 miliónů světelných roků daleko od Země a jeho poloha se promítá do severního souhvězdí Vlasů Bereniky. Kupa galaxií známá také pod označením Abell 1656 je rozsáhlým prostředím ke studiu rázových vln – procesu známého jako svlékání plynu v galaxiích, které tak opouští materiál potřebný k formování nových hvězd.

Vynikající člen kupy k výzkumu efektu tohoto procesu v hustém mezihvězdném prostředí je právě galaxie NGC 4921, hmotná, blízká spirální galaxie, tváří natočená vůči pozorovatelům.

„Astronomové jsou zaujati studiem, jak galaxie vznikají, jak žijí a umírají,“ říká William Cramer, postgraduální vědecký pracovník na Arizona State University. „Efekty jako rázové vlny, které mohou urychlit normální životní cyklus galaxie, jsou velmi důležité k pochopení těchto příčin.“

Kromě toho molekulární plyn v galaxiích je místem zrození nových hvězd a tudíž studium efektu rázových vln na ně má svrchovaný význam. Na základě použití dat shromážděných soustavou radioteleskopů ALMA William Cramer a jeho spolupracovníci vytvořili mapu s vysokým rozlišením rozložení hustého molekulárního plynu v galaxii NGC 4921.

Mapa ukazuje nezvyklé struktury, které se formují v tlakovém rázu ´větru´ – dlouhé filamenty těžkých plynů související s nově zrozenými hvězdami. Tyto husté těžké plyny mohou být mnohem odolnější vůči vlivu tlakových rázů, snad v důsledku magnetických polí ukotvených velmi pevně na místě.

„Když vnější síly jako rázová vlna naruší galaxii, poskytnou příležitost ke studiu vnitřních sil, které působí v galaxii,“ říká profesor Jeffrey Kenney, výzkumník na Yale University. „Mimořádné filamenty by se nevytvořily bez magnetických polí, takže my rovněž studujeme důležitost magnetických polí v galaxiích při vzájemném působení s rázovými vlnami.“

Data z radioteleskopu ALMA jasně ukazují filamenty molekulárního plynu související s galaxií NGC 4921. Ale naproti tomu astronomové vypátrali ještě něco – několik dříve odhalených proudů plynů vracejících se zpět.

„Některé plyny byly vyhozeny a už se nikdy nevrátí; část těchto plynů se pohybuje podobně jako bumerang, jsouc vyvrženy, avšak následně krouží a padají zpět ke svému zdroji. Jestliže tento plyn je opětovně zasazen do galaxie, mohou se z něj vytvořit nové hvězdy,“ říká William Cramer.

Efekt bumerangu je důležitý z několika důvodů. Poskytuje pevné důkazy o vývoji galaxií. To potvrzuje starobylou teorii o vývoji galaxií a pomáhá astronomům zkoušet předpovědět porodnost nových hvězd v galaxiích.

Mezihvězdné prostředí galaxií je velmi složité, s mnoha proměnnými, které jsou těžké pro počítačové modelování. Toto pozorování je důležité, protože ukazuje, jak poslední záchrana plynu může být odhalena a dovoluje nám pátrat mnohem všestranněji a pomoci je charakterizovat.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmický bumerang, NGC 4921, Kupa galaxií Coma


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »