Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Přiblížený kompozitní pohled radioteleskopem ALMA (červená/oranžová barva) a HST (optický obor) na galaxii NGC 4921; zvýrazňuje filament vzniklý z efektu svlékání rázovou vlnou
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/S. Dagnello, NRAO/NASA/ESA/Hubble/K. Cook, LLNL/L. Shatz

Na základě dat z radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA) a Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), a také Hubbleova vesmírného teleskopu HST astronomové pozorovali efekt kosmického bumerangu – proudu molekulárního plynu, který byl stržený pryč z galaxie, aby se později vrátil zpět – v severozápadním kvadrantu spirální galaxie NGC 4921 v kupě galaxií Coma. Pozorování nabízí nové pohledy do životního cyklu galaxií a stavebních útvarů uvnitř galaxií, jak byly vystopovány prostřednictvím molekulárního plynu.

Kupa galaxií Coma je velké uskupení galaxií přibližně 330 miliónů světelných roků daleko od Země a jeho poloha se promítá do severního souhvězdí Vlasů Bereniky. Kupa galaxií známá také pod označením Abell 1656 je rozsáhlým prostředím ke studiu rázových vln – procesu známého jako svlékání plynu v galaxiích, které tak opouští materiál potřebný k formování nových hvězd.

Vynikající člen kupy k výzkumu efektu tohoto procesu v hustém mezihvězdném prostředí je právě galaxie NGC 4921, hmotná, blízká spirální galaxie, tváří natočená vůči pozorovatelům.

Astronomové jsou zaujati studiem, jak galaxie vznikají, jak žijí a umírají,“ říká William Cramer, postgraduální vědecký pracovník na Arizona State University. „Efekty jako rázové vlny, které mohou urychlit normální životní cyklus galaxie, jsou velmi důležité k pochopení těchto příčin.“

Kromě toho molekulární plyn v galaxiích je místem zrození nových hvězd a tudíž studium efektu rázových vln na ně má svrchovaný význam. Na základě použití dat shromážděných soustavou radioteleskopů ALMA William Cramer a jeho spolupracovníci vytvořili mapu s vysokým rozlišením rozložení hustého molekulárního plynu v galaxii NGC 4921.

Mapa ukazuje nezvyklé struktury, které se formují v tlakovém rázu ´větru´ – dlouhé filamenty těžkých plynů související s nově zrozenými hvězdami. Tyto husté těžké plyny mohou být mnohem odolnější vůči vlivu tlakových rázů, snad v důsledku magnetických polí ukotvených velmi pevně na místě.

Když vnější síly jako rázová vlna naruší galaxii, poskytnou příležitost ke studiu vnitřních sil, které působí v galaxii,“ říká profesor Jeffrey Kenney, výzkumník na Yale University. „Mimořádné filamenty by se nevytvořily bez magnetických polí, takže my rovněž studujeme důležitost magnetických polí v galaxiích při vzájemném působení s rázovými vlnami.“

Data z radioteleskopu ALMA jasně ukazují filamenty molekulárního plynu související s galaxií NGC 4921. Ale naproti tomu astronomové vypátrali ještě něco – několik dříve odhalených proudů plynů vracejících se zpět.

Některé plyny byly vyhozeny a už se nikdy nevrátí; část těchto plynů se pohybuje podobně jako bumerang, jsouc vyvrženy, avšak následně krouží a padají zpět ke svému zdroji. Jestliže tento plyn je opětovně zasazen do galaxie, mohou se z něj vytvořit nové hvězdy,“ říká William Cramer.

Efekt bumerangu je důležitý z několika důvodů. Poskytuje pevné důkazy o vývoji galaxií. To potvrzuje starobylou teorii o vývoji galaxií a pomáhá astronomům zkoušet předpovědět porodnost nových hvězd v galaxiích.

Mezihvězdné prostředí galaxií je velmi složité, s mnoha proměnnými, které jsou těžké pro počítačové modelování. Toto pozorování je důležité, protože ukazuje, jak poslední záchrana plynu může být odhalena a dovoluje nám pátrat mnohem všestranněji a pomoci je charakterizovat.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmický bumerang, NGC 4921, Kupa galaxií Coma


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »