Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Přiblížený kompozitní pohled radioteleskopem ALMA (červená/oranžová barva) a HST (optický obor) na galaxii NGC 4921; zvýrazňuje filament vzniklý z efektu svlékání rázovou vlnou
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/S. Dagnello, NRAO/NASA/ESA/Hubble/K. Cook, LLNL/L. Shatz

Na základě dat z radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA) a Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), a také Hubbleova vesmírného teleskopu HST astronomové pozorovali efekt kosmického bumerangu – proudu molekulárního plynu, který byl stržený pryč z galaxie, aby se později vrátil zpět – v severozápadním kvadrantu spirální galaxie NGC 4921 v kupě galaxií Coma. Pozorování nabízí nové pohledy do životního cyklu galaxií a stavebních útvarů uvnitř galaxií, jak byly vystopovány prostřednictvím molekulárního plynu.

Kupa galaxií Coma je velké uskupení galaxií přibližně 330 miliónů světelných roků daleko od Země a jeho poloha se promítá do severního souhvězdí Vlasů Bereniky. Kupa galaxií známá také pod označením Abell 1656 je rozsáhlým prostředím ke studiu rázových vln – procesu známého jako svlékání plynu v galaxiích, které tak opouští materiál potřebný k formování nových hvězd.

Vynikající člen kupy k výzkumu efektu tohoto procesu v hustém mezihvězdném prostředí je právě galaxie NGC 4921, hmotná, blízká spirální galaxie, tváří natočená vůči pozorovatelům.

Astronomové jsou zaujati studiem, jak galaxie vznikají, jak žijí a umírají,“ říká William Cramer, postgraduální vědecký pracovník na Arizona State University. „Efekty jako rázové vlny, které mohou urychlit normální životní cyklus galaxie, jsou velmi důležité k pochopení těchto příčin.“

Kromě toho molekulární plyn v galaxiích je místem zrození nových hvězd a tudíž studium efektu rázových vln na ně má svrchovaný význam. Na základě použití dat shromážděných soustavou radioteleskopů ALMA William Cramer a jeho spolupracovníci vytvořili mapu s vysokým rozlišením rozložení hustého molekulárního plynu v galaxii NGC 4921.

Mapa ukazuje nezvyklé struktury, které se formují v tlakovém rázu ´větru´ – dlouhé filamenty těžkých plynů související s nově zrozenými hvězdami. Tyto husté těžké plyny mohou být mnohem odolnější vůči vlivu tlakových rázů, snad v důsledku magnetických polí ukotvených velmi pevně na místě.

Když vnější síly jako rázová vlna naruší galaxii, poskytnou příležitost ke studiu vnitřních sil, které působí v galaxii,“ říká profesor Jeffrey Kenney, výzkumník na Yale University. „Mimořádné filamenty by se nevytvořily bez magnetických polí, takže my rovněž studujeme důležitost magnetických polí v galaxiích při vzájemném působení s rázovými vlnami.“

Data z radioteleskopu ALMA jasně ukazují filamenty molekulárního plynu související s galaxií NGC 4921. Ale naproti tomu astronomové vypátrali ještě něco – několik dříve odhalených proudů plynů vracejících se zpět.

Některé plyny byly vyhozeny a už se nikdy nevrátí; část těchto plynů se pohybuje podobně jako bumerang, jsouc vyvrženy, avšak následně krouží a padají zpět ke svému zdroji. Jestliže tento plyn je opětovně zasazen do galaxie, mohou se z něj vytvořit nové hvězdy,“ říká William Cramer.

Efekt bumerangu je důležitý z několika důvodů. Poskytuje pevné důkazy o vývoji galaxií. To potvrzuje starobylou teorii o vývoji galaxií a pomáhá astronomům zkoušet předpovědět porodnost nových hvězd v galaxiích.

Mezihvězdné prostředí galaxií je velmi složité, s mnoha proměnnými, které jsou těžké pro počítačové modelování. Toto pozorování je důležité, protože ukazuje, jak poslední záchrana plynu může být odhalena a dovoluje nám pátrat mnohem všestranněji a pomoci je charakterizovat.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmický bumerang, NGC 4921, Kupa galaxií Coma


48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východní mlhovina Řasy

HaOIII paleta východní části mlhoviny Řasy 20x300s Ha (Baader 7nm) 28x300s OIII (Baader 6nm) Gain 1600, Offset 25, bin 1x1 QHY 294MM Pro, EQ6R, SW 200/800, ZWO EAF, Baader Ha, OIII

Další informace »