Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Kosmický bumerang v kupě galaxií Coma

Přiblížený kompozitní pohled radioteleskopem ALMA (červená/oranžová barva) a HST (optický obor) na galaxii NGC 4921; zvýrazňuje filament vzniklý z efektu svlékání rázovou vlnou
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/S. Dagnello, NRAO/NASA/ESA/Hubble/K. Cook, LLNL/L. Shatz

Na základě dat z radioteleskopů Atacama Large Millimeter Array (ALMA) a Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), a také Hubbleova vesmírného teleskopu HST astronomové pozorovali efekt kosmického bumerangu – proudu molekulárního plynu, který byl stržený pryč z galaxie, aby se později vrátil zpět – v severozápadním kvadrantu spirální galaxie NGC 4921 v kupě galaxií Coma. Pozorování nabízí nové pohledy do životního cyklu galaxií a stavebních útvarů uvnitř galaxií, jak byly vystopovány prostřednictvím molekulárního plynu.

Kupa galaxií Coma je velké uskupení galaxií přibližně 330 miliónů světelných roků daleko od Země a jeho poloha se promítá do severního souhvězdí Vlasů Bereniky. Kupa galaxií známá také pod označením Abell 1656 je rozsáhlým prostředím ke studiu rázových vln – procesu známého jako svlékání plynu v galaxiích, které tak opouští materiál potřebný k formování nových hvězd.

Vynikající člen kupy k výzkumu efektu tohoto procesu v hustém mezihvězdném prostředí je právě galaxie NGC 4921, hmotná, blízká spirální galaxie, tváří natočená vůči pozorovatelům.

Astronomové jsou zaujati studiem, jak galaxie vznikají, jak žijí a umírají,“ říká William Cramer, postgraduální vědecký pracovník na Arizona State University. „Efekty jako rázové vlny, které mohou urychlit normální životní cyklus galaxie, jsou velmi důležité k pochopení těchto příčin.“

Kromě toho molekulární plyn v galaxiích je místem zrození nových hvězd a tudíž studium efektu rázových vln na ně má svrchovaný význam. Na základě použití dat shromážděných soustavou radioteleskopů ALMA William Cramer a jeho spolupracovníci vytvořili mapu s vysokým rozlišením rozložení hustého molekulárního plynu v galaxii NGC 4921.

Mapa ukazuje nezvyklé struktury, které se formují v tlakovém rázu ´větru´ – dlouhé filamenty těžkých plynů související s nově zrozenými hvězdami. Tyto husté těžké plyny mohou být mnohem odolnější vůči vlivu tlakových rázů, snad v důsledku magnetických polí ukotvených velmi pevně na místě.

Když vnější síly jako rázová vlna naruší galaxii, poskytnou příležitost ke studiu vnitřních sil, které působí v galaxii,“ říká profesor Jeffrey Kenney, výzkumník na Yale University. „Mimořádné filamenty by se nevytvořily bez magnetických polí, takže my rovněž studujeme důležitost magnetických polí v galaxiích při vzájemném působení s rázovými vlnami.“

Data z radioteleskopu ALMA jasně ukazují filamenty molekulárního plynu související s galaxií NGC 4921. Ale naproti tomu astronomové vypátrali ještě něco – několik dříve odhalených proudů plynů vracejících se zpět.

Některé plyny byly vyhozeny a už se nikdy nevrátí; část těchto plynů se pohybuje podobně jako bumerang, jsouc vyvrženy, avšak následně krouží a padají zpět ke svému zdroji. Jestliže tento plyn je opětovně zasazen do galaxie, mohou se z něj vytvořit nové hvězdy,“ říká William Cramer.

Efekt bumerangu je důležitý z několika důvodů. Poskytuje pevné důkazy o vývoji galaxií. To potvrzuje starobylou teorii o vývoji galaxií a pomáhá astronomům zkoušet předpovědět porodnost nových hvězd v galaxiích.

Mezihvězdné prostředí galaxií je velmi složité, s mnoha proměnnými, které jsou těžké pro počítačové modelování. Toto pozorování je důležité, protože ukazuje, jak poslední záchrana plynu může být odhalena a dovoluje nám pátrat mnohem všestranněji a pomoci je charakterizovat.

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kosmický bumerang, NGC 4921, Kupa galaxií Coma


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »