Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.

Tým astronomů, jehož vedoucími jsou Leigh Jenkins(ová) a Ann Hornschemeier(ová) (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), použil kosmický dalekohled Spitzer, pracující v oboru infračerveného záření, pro pozorování kupy galaxií Coma, což je mimořádně velké seskupení galaxií v souhvězdí Coma Berenices (Vlasy Bereniky). Nachází se ve vzdálenosti 320 miliónů světelných let od Země. Tato kupa galaxií obsahuje stovky doposud neznámých galaxií v prostoru o průměru 20 miliónů světelných let.

Astronomové využili data, pořízená pomocí infračervené kamery IRAC (Infrared Array Camera) na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu při studiu galaxií v centru galaktické kupy. Také jej zamířili na oblast ležící mimo kupu s cílem porovnat populace galaxií v rozdílných oblastech, aby viděli, jak různá prostředí ovlivňují vývoj galaxií. Sestavili dohromady 288 individuálních snímků, pořízených kosmickým dalekohledem Spitzer, každý exponovaný 70 až 90 sekund, což dohromady dává 6,5 hodiny pozorovacího času. Získali tak velkou mozaiku pokrývající 1,3 čtverečního stupně oblohy.

Vědci objevili téměř 30 000 objektů, jejichž katalog bude dostupný pro astronomickou veřejnost. Některé z nich jsou galaxie v kupě Coma Berenices, avšak tým astronomů si uvědomil, že velká část z nich musí být vzdálené galaxie. Astronomové rovněž využili data z dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech (La Palma), který je vybaven objektivem o průměru 4 m, a člen týmu Bahram Mobasher (Space Telescope Science Institute, Baltimore) určil vzdálenosti stovek galaxií v této oblasti za účelem zjištění, jak velké množství z nich jsou členové galaktické kupy.

Kupodivu velký počet galaxií je součástí galaktické kupy Coma Berenices. Zdají se být srovnatelné nebo dokonce menší než Malé Magellanovo mračno, což je druhý největší průvodce naší Galaxie. Jenkins(ová) odhadla, že přibližně 1600 z 30 000 slabých objektů jsou trpasličí galaxie v kupě galaxií Coma, tedy mnohem více, než bylo známo doposud. Pozorování však pokryla pouze část kupy, z čehož vyplývá, že celkový počet trpasličích galaxií v kupě dosahuje přinejmenším 5000.

Spitzer uskutečnil tyto objevy především proto, že může zkoumat velké části oblohy velmi efektivně. Ještě lépe řečeno, infračervená pozorování ve vesmíru může provádět mnohem detailněji než pozemní průzkum v oblasti blízkého infračerveného záření, protože kosmické pozadí je ve vesmíru více než 10 tisíckrát temnější.

„S vynikající schopností kosmického dalekohledu Spitzer jsme rázem schopni detekovat tisíce slabých galaxií, které dříve nebylo možné spatřit,“ říká Jenkins(ová). Výsledky pozorování byly předneseny na konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu. Článek také vyjde v časopise Astrophysical Journal.

Další trpasličí galaxie v kupě Coma Berenices mohou být ukryty v údajích z kosmické observatoře Spitzer. Je potřeba dalšího studia k určení, o jak velké množství se jedná. Ann Hornschemeier(ová) a další astronomové provádějí v současné době podrobná spektroskopická měření pomocí dalekohledu MMT Observatory, Arizona o průměru 6,5 m a pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m, aby zjistili, jak velké množství slabých objektů patří do kupy galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »