Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Kosmický dalekohled Spitzer ulovil tisíce galaxií

Část kupy galaxií Coma Berenices.
Část kupy galaxií Coma Berenices.
Pouze krátký pozorovací čas stačil kosmickému dalekohledu NASA Spitzer Space Telescope (SST) k tomu, aby objevil tisíce doposud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě. Navzdory svým velmi malým rozměrům hrají trpasličí galaxie velmi důležitou roli ve vývoji vesmíru. Astronomové se domnívají, že byly prvními galaxiemi, které se vytvořily a které posloužily jako stavební bloky pro velké galaxie. Jsou zdaleka nejpočetnějšími galaxiemi ve vesmíru a jsou důležitými ukazateli velkoškálové struktury vesmíru. Počítačové simulace vývoje vesmíru napovídají, že oblasti s vysokou hustotou jako jsou obří kupy, mohou obsahovat podstatně více trpasličích galaxií, než astronomové doposud pozorovali.

Tým astronomů, jehož vedoucími jsou Leigh Jenkins(ová) a Ann Hornschemeier(ová) (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland), použil kosmický dalekohled Spitzer, pracující v oboru infračerveného záření, pro pozorování kupy galaxií Coma, což je mimořádně velké seskupení galaxií v souhvězdí Coma Berenices (Vlasy Bereniky). Nachází se ve vzdálenosti 320 miliónů světelných let od Země. Tato kupa galaxií obsahuje stovky doposud neznámých galaxií v prostoru o průměru 20 miliónů světelných let.

Astronomové využili data, pořízená pomocí infračervené kamery IRAC (Infrared Array Camera) na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu při studiu galaxií v centru galaktické kupy. Také jej zamířili na oblast ležící mimo kupu s cílem porovnat populace galaxií v rozdílných oblastech, aby viděli, jak různá prostředí ovlivňují vývoj galaxií. Sestavili dohromady 288 individuálních snímků, pořízených kosmickým dalekohledem Spitzer, každý exponovaný 70 až 90 sekund, což dohromady dává 6,5 hodiny pozorovacího času. Získali tak velkou mozaiku pokrývající 1,3 čtverečního stupně oblohy.

Vědci objevili téměř 30 000 objektů, jejichž katalog bude dostupný pro astronomickou veřejnost. Některé z nich jsou galaxie v kupě Coma Berenices, avšak tým astronomů si uvědomil, že velká část z nich musí být vzdálené galaxie. Astronomové rovněž využili data z dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech (La Palma), který je vybaven objektivem o průměru 4 m, a člen týmu Bahram Mobasher (Space Telescope Science Institute, Baltimore) určil vzdálenosti stovek galaxií v této oblasti za účelem zjištění, jak velké množství z nich jsou členové galaktické kupy.

Kupodivu velký počet galaxií je součástí galaktické kupy Coma Berenices. Zdají se být srovnatelné nebo dokonce menší než Malé Magellanovo mračno, což je druhý největší průvodce naší Galaxie. Jenkins(ová) odhadla, že přibližně 1600 z 30 000 slabých objektů jsou trpasličí galaxie v kupě galaxií Coma, tedy mnohem více, než bylo známo doposud. Pozorování však pokryla pouze část kupy, z čehož vyplývá, že celkový počet trpasličích galaxií v kupě dosahuje přinejmenším 5000.

Spitzer uskutečnil tyto objevy především proto, že může zkoumat velké části oblohy velmi efektivně. Ještě lépe řečeno, infračervená pozorování ve vesmíru může provádět mnohem detailněji než pozemní průzkum v oblasti blízkého infračerveného záření, protože kosmické pozadí je ve vesmíru více než 10 tisíckrát temnější.

„S vynikající schopností kosmického dalekohledu Spitzer jsme rázem schopni detekovat tisíce slabých galaxií, které dříve nebylo možné spatřit,“ říká Jenkins(ová). Výsledky pozorování byly předneseny na konferenci Americké astronomické společnosti v Honolulu. Článek také vyjde v časopise Astrophysical Journal.

Další trpasličí galaxie v kupě Coma Berenices mohou být ukryty v údajích z kosmické observatoře Spitzer. Je potřeba dalšího studia k určení, o jak velké množství se jedná. Ann Hornschemeier(ová) a další astronomové provádějí v současné době podrobná spektroskopická měření pomocí dalekohledu MMT Observatory, Arizona o průměru 6,5 m a pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m, aby zjistili, jak velké množství slabých objektů patří do kupy galaxií v souhvězdí Vlasů Bereniky.

Zdroj: www.spitzer
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »