Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Adam Denko Vytisknout článek

Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba

Hvězda WR 124 jako jasný objekt ve středu mlhoviny je zde zobrazena v blízkém a středním infračerveném pásmu záření pomocí JWST.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team

V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI poodhalil struktury rozsáhlé mlhoviny, vzdálené galaxie v pozadí a především předehru smrti masivní hvězdy – supernovy.

Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou hmotné hvězdy a jsou typické tím, že odvrhávají svou hmotu do okolí. Hvězda WR 124 má hmotnost zhruba 30 Sluncí a ze svého objemu již odvrhla do prostoru plyn a prach o hmotnosti 10 Sluncí. Právě vyvržený materiál tvoří zářící květ s průměrem 10 světelných let. Mračno je modelováno stelárními větry z okolí i ze samotné centrální hvězdy. Vznikají při tom překrásné útvary připomínající pulce. Ze struktur je možné číst historii pomalu umírající hvězdy, astronomové na základě toho dokážou například změřit její hmotnost v minulých etapách života.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomáhá se svými infračervenými “superschopnostmi” rozluštit klíčové otázky týkající se produkce kosmického prachu, ze kterého vznikají nové hvězdy, planety i život. Právě při výbuchu supernov je do okolí vyvrháváno obrovské množství hmoty tvořící nejen základy našeho života. Toto pozorování nám umožňuje sledovat, čím si některé hvězdy pravděpodobně procházely před koncem jejich života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA, esawebb.org
[2] Webbtelescope.org
[3] WR 124 na snímku HST



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: WR 124, Jwst


35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Slunce ve Španělsku

Protuberance při zatmění Slunce

Další informace »