Kosmický květ optikou vesmírného dalekohledu Jamese Webba
V souhvězdí Šípu (Sagitta), zhruba 15 000 světelných let od Země, se nachází známá Wolfova-Rayetova hvězda WR 124, která byla zkoumána mimo jiné i Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Nedávno se na ni také zaměřil největší teleskop ve vesmíru, JWST. Ten pomocí infračervených přístrojů NIRCam a MIRI poodhalil struktury rozsáhlé mlhoviny, vzdálené galaxie v pozadí a především předehru smrti masivní hvězdy – supernovy.
Wolfovy-Rayetovy hvězdy jsou hmotné hvězdy a jsou typické tím, že odvrhávají svou hmotu do okolí. Hvězda WR 124 má hmotnost zhruba 30 Sluncí a ze svého objemu již odvrhla do prostoru plyn a prach o hmotnosti 10 Sluncí. Právě vyvržený materiál tvoří zářící květ s průměrem 10 světelných let. Mračno je modelováno stelárními větry z okolí i ze samotné centrální hvězdy. Vznikají při tom překrásné útvary připomínající pulce. Ze struktur je možné číst historii pomalu umírající hvězdy, astronomové na základě toho dokážou například změřit její hmotnost v minulých etapách života.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomáhá se svými infračervenými “superschopnostmi” rozluštit klíčové otázky týkající se produkce kosmického prachu, ze kterého vznikají nové hvězdy, planety i život. Právě při výbuchu supernov je do okolí vyvrháváno obrovské množství hmoty tvořící nejen základy našeho života. Toto pozorování nám umožňuje sledovat, čím si některé hvězdy pravděpodobně procházely před koncem jejich života.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA, esawebb.org
[2] Webbtelescope.org
[3] WR 124 na snímku HST