Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Americká astronomická observatoř GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003) oslavila čtyřleté výročí svého vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země pozorováním hvězd v jedné z nejteplejších galaxií s označením M 81.

Na nové fotografii, která byla pořízena v oboru ultrafialového záření, je uprostřed zachycena nádherná spirální galaxie M 81. Astronomická družice GALEX pátrala v této galaxii po „žhavých mladých hvězdičkách“, které jsou rozloženy kolem centrální zlatavé záře a vytvářejí zde modrobílé spirály. Odstíny zlaté barvy v centru galaxie M 81 pochází od „starších obyvatel“ – tj. od populace dohasínajících hvězd.

„Toto je úchvatný pohled na galaxii M 81,“ říká Dr. John Huchra (Harvard Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachussetts). „Když jsme navrhovali pozorování této galaxie pomocí observatoře GALEX, doufali jsme, že spatříme kulové hvězdokupy, otevřené hvězdokupy, a také mladé hvězdy – tento pohled však přesahuje všechna naše očekávání.“

Publikovaná fotografie je jednou z tisíce snímků, doposud pořízených družicí GALEX, jež byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna 28. 4. 2003. Kosmická observatoř využívá ultrafialové záření hvězd k mapování historie jejich vývoje od současnosti až po okamžik v minulosti, kdy stáří vesmíru bylo pouze 20 % současného věku.

Velký chomáč modrobílého materiálu vlevo od galaxie M 81 je sousední galaxie, pojmenovaná Holmberg IX. Jedná se o galaxii, která je pouhým okem prakticky neviditelná. Avšak při pohledu „ultrafialovým okem“ družice GALEX svítí poměrně jasně. Z toho lze vyvodit jasný závěr: v galaxii probíhá intenzivní proces formování hvězd. Modrobílá vlákna v prostoru kolem galaxie M 81 i v galaxii Holmberg IX jsou tvořena mladými hvězdami, jejichž tvorba byla iniciována gravitační interakcí mezi oběma galaxiemi. John Huchra poznamenává, že čilá tvorba hvězd v galaxii Holmberg IX je překvapivá a dodává, že musí být vykonáno ještě mnoho pozorovatelské práce, aby byly vysvětleny poznatky, získané družicí GALEX.

„Někteří astronomové mají podezření, že galaxie Holmberg IX je důsledkem interakce mezi galaxií M 81 a další sousední galaxií M 82,“ říká John Huchra. „Tato zvláštní galaxie je zajímavá především z toho důvodu, že v okolí naší Galaxie existuje mnoho objektů, jako je Holmberg IX. Pochopením způsobu, jakým tato galaxie vznikla, můžeme porozumět tomu, jak se vyvinuly všechny ty malé galaxie v okolí Mléčné dráhy.“

„Čtyři roky po startu družice GALEX stále podává velkolepé výkony. Výsledky této mise mohou být zkrátka úžasné a mohou nám pomoci odhalit mnohá tajemství galaxií – základních stavebních kamenů vesmíru,“ říká Kerry Erickson, projektový manažer družice GALEX.

Galaxie M 81 a Holmberg IX se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 12 miliónů světelných let od Země, v souhvězdí Velké medvědice. John Huchra a jeho tým spolupracovníků chtějí ještě zkombinovat pozorování galaxie M 81 pomocí družice GALEX s fotografiemi, pořízenými pomocí infračervené observatoře Spitzer (Spitzer Space Telescope) a pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope) ve viditelném světle. Astronomové doufají, že tak získají další informace k pochopení toho, jak se M 81 vyvinula do současné podoby spirální galaxie.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »