Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Americká astronomická observatoř GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003) oslavila čtyřleté výročí svého vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země pozorováním hvězd v jedné z nejteplejších galaxií s označením M 81.

Na nové fotografii, která byla pořízena v oboru ultrafialového záření, je uprostřed zachycena nádherná spirální galaxie M 81. Astronomická družice GALEX pátrala v této galaxii po „žhavých mladých hvězdičkách“, které jsou rozloženy kolem centrální zlatavé záře a vytvářejí zde modrobílé spirály. Odstíny zlaté barvy v centru galaxie M 81 pochází od „starších obyvatel“ – tj. od populace dohasínajících hvězd.

„Toto je úchvatný pohled na galaxii M 81,“ říká Dr. John Huchra (Harvard Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachussetts). „Když jsme navrhovali pozorování této galaxie pomocí observatoře GALEX, doufali jsme, že spatříme kulové hvězdokupy, otevřené hvězdokupy, a také mladé hvězdy – tento pohled však přesahuje všechna naše očekávání.“

Publikovaná fotografie je jednou z tisíce snímků, doposud pořízených družicí GALEX, jež byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna 28. 4. 2003. Kosmická observatoř využívá ultrafialové záření hvězd k mapování historie jejich vývoje od současnosti až po okamžik v minulosti, kdy stáří vesmíru bylo pouze 20 % současného věku.

Velký chomáč modrobílého materiálu vlevo od galaxie M 81 je sousední galaxie, pojmenovaná Holmberg IX. Jedná se o galaxii, která je pouhým okem prakticky neviditelná. Avšak při pohledu „ultrafialovým okem“ družice GALEX svítí poměrně jasně. Z toho lze vyvodit jasný závěr: v galaxii probíhá intenzivní proces formování hvězd. Modrobílá vlákna v prostoru kolem galaxie M 81 i v galaxii Holmberg IX jsou tvořena mladými hvězdami, jejichž tvorba byla iniciována gravitační interakcí mezi oběma galaxiemi. John Huchra poznamenává, že čilá tvorba hvězd v galaxii Holmberg IX je překvapivá a dodává, že musí být vykonáno ještě mnoho pozorovatelské práce, aby byly vysvětleny poznatky, získané družicí GALEX.

„Někteří astronomové mají podezření, že galaxie Holmberg IX je důsledkem interakce mezi galaxií M 81 a další sousední galaxií M 82,“ říká John Huchra. „Tato zvláštní galaxie je zajímavá především z toho důvodu, že v okolí naší Galaxie existuje mnoho objektů, jako je Holmberg IX. Pochopením způsobu, jakým tato galaxie vznikla, můžeme porozumět tomu, jak se vyvinuly všechny ty malé galaxie v okolí Mléčné dráhy.“

„Čtyři roky po startu družice GALEX stále podává velkolepé výkony. Výsledky této mise mohou být zkrátka úžasné a mohou nám pomoci odhalit mnohá tajemství galaxií – základních stavebních kamenů vesmíru,“ říká Kerry Erickson, projektový manažer družice GALEX.

Galaxie M 81 a Holmberg IX se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 12 miliónů světelných let od Země, v souhvězdí Velké medvědice. John Huchra a jeho tým spolupracovníků chtějí ještě zkombinovat pozorování galaxie M 81 pomocí družice GALEX s fotografiemi, pořízenými pomocí infračervené observatoře Spitzer (Spitzer Space Telescope) a pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope) ve viditelném světle. Astronomové doufají, že tak získají další informace k pochopení toho, jak se M 81 vyvinula do současné podoby spirální galaxie.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »