Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

M 81 – jedna z nejžhavějších galaxií

Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Galaxie M 81 na snímku z ultrafialové družice GALEX.
Americká astronomická observatoř GALEX (Galaxy Evolution Explorer, start 28. 4. 2003) oslavila čtyřleté výročí svého vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země pozorováním hvězd v jedné z nejteplejších galaxií s označením M 81.

Na nové fotografii, která byla pořízena v oboru ultrafialového záření, je uprostřed zachycena nádherná spirální galaxie M 81. Astronomická družice GALEX pátrala v této galaxii po „žhavých mladých hvězdičkách“, které jsou rozloženy kolem centrální zlatavé záře a vytvářejí zde modrobílé spirály. Odstíny zlaté barvy v centru galaxie M 81 pochází od „starších obyvatel“ – tj. od populace dohasínajících hvězd.

„Toto je úchvatný pohled na galaxii M 81,“ říká Dr. John Huchra (Harvard Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachussetts). „Když jsme navrhovali pozorování této galaxie pomocí observatoře GALEX, doufali jsme, že spatříme kulové hvězdokupy, otevřené hvězdokupy, a také mladé hvězdy – tento pohled však přesahuje všechna naše očekávání.“

Publikovaná fotografie je jednou z tisíce snímků, doposud pořízených družicí GALEX, jež byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna 28. 4. 2003. Kosmická observatoř využívá ultrafialové záření hvězd k mapování historie jejich vývoje od současnosti až po okamžik v minulosti, kdy stáří vesmíru bylo pouze 20 % současného věku.

Velký chomáč modrobílého materiálu vlevo od galaxie M 81 je sousední galaxie, pojmenovaná Holmberg IX. Jedná se o galaxii, která je pouhým okem prakticky neviditelná. Avšak při pohledu „ultrafialovým okem“ družice GALEX svítí poměrně jasně. Z toho lze vyvodit jasný závěr: v galaxii probíhá intenzivní proces formování hvězd. Modrobílá vlákna v prostoru kolem galaxie M 81 i v galaxii Holmberg IX jsou tvořena mladými hvězdami, jejichž tvorba byla iniciována gravitační interakcí mezi oběma galaxiemi. John Huchra poznamenává, že čilá tvorba hvězd v galaxii Holmberg IX je překvapivá a dodává, že musí být vykonáno ještě mnoho pozorovatelské práce, aby byly vysvětleny poznatky, získané družicí GALEX.

„Někteří astronomové mají podezření, že galaxie Holmberg IX je důsledkem interakce mezi galaxií M 81 a další sousední galaxií M 82,“ říká John Huchra. „Tato zvláštní galaxie je zajímavá především z toho důvodu, že v okolí naší Galaxie existuje mnoho objektů, jako je Holmberg IX. Pochopením způsobu, jakým tato galaxie vznikla, můžeme porozumět tomu, jak se vyvinuly všechny ty malé galaxie v okolí Mléčné dráhy.“

„Čtyři roky po startu družice GALEX stále podává velkolepé výkony. Výsledky této mise mohou být zkrátka úžasné a mohou nám pomoci odhalit mnohá tajemství galaxií – základních stavebních kamenů vesmíru,“ říká Kerry Erickson, projektový manažer družice GALEX.

Galaxie M 81 a Holmberg IX se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 12 miliónů světelných let od Země, v souhvězdí Velké medvědice. John Huchra a jeho tým spolupracovníků chtějí ještě zkombinovat pozorování galaxie M 81 pomocí družice GALEX s fotografiemi, pořízenými pomocí infračervené observatoře Spitzer (Spitzer Space Telescope) a pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (Hubble Space Telescope) ve viditelném světle. Astronomové doufají, že tak získají další informace k pochopení toho, jak se M 81 vyvinula do současné podoby spirální galaxie.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »