Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimořádná erupce na malé hvězdě

Mimořádná erupce na malé hvězdě

Porovnání Slunce a hvězdy DG CVn Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Porovnání Slunce a hvězdy DG CVn
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Dne 23. 4. 2014 detekovala družice NASA s názvem SWIFT silnou, žhavou a dlouho trvající sekvenci hvězdných erupcí, jaká doposud nebyla pozorována u blízkých hvězd typu červeného trpaslíka. Počáteční výbuch z této zaznamenané série explozí byl více jak 10 000krát silnější než doposud pozorované největší sluneční erupce. V maximu erupce bylo dosaženo teploty 200 000 000 °C, což je více než dvanáctinásobek teploty uvnitř Slunce.

„Supererupce“ začala na jedné z hvězd v binárním systému známém jako DG Canum Venaticorum (v souhvězdí Honících psů), zkráceně DG CVn, která je od nás vzdálena 60 světelných roků. Obě hvězdy jsou velmi slabí červení trpaslíci s hmotnostmi a rozměry odpovídajícími zhruba třetině Slunce. Obíhají navzájem jedna kolem druhé v trojnásobku vzdálenosti Země od Slunce, což je příliš blízko na to, aby družice SWIFT mohla určit, na které hvězdě došlo k erupci.

„Tato soustava byla studována velmi zřídka, protože není na seznamu hvězd způsobilých produkovat velké erupce,“ říká Rachel Osten, astronomka ze Space Telescope Science Institute v Baltimore a zástupkyně vědeckého projektanta NASA pro kosmický dalekohled JWST, který je nyní ve výrobě. „Nevěděli jsme, že DG CVn patří mezi hvězdy s produkcí mimořádných erupcí.“

Většina hvězd nacházejících se do vzdálenosti 100 světelných roků od Sluneční soustavy, je, podobně jakou Slunce, středního stáří. Avšak zhruba tisícovka mladých červených trpaslíků se zrodila někde jinde a putuje skrz naši oblast. Tyto hvězdy dávají astronomům nejlepší příležitost k detailnímu studiu aktivity o vysokých energiích, tak typické pro doprovodné mladé hvězdy. Astronomové odhadli, že DG CVn vznikla přibližně před 30 milióny roků, což je kratší doba než 0,7 % stáří naší Sluneční soustavy.

Erupce na červeném trpaslíkovi DG CVn Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Erupce na červeném trpaslíkovi DG CVn
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger
Jasnost hvězdy ve viditelném a ultrafialovém světle měřená současně pozemními dalekohledy a dalekohledem Optical/Ultraviolet Telescope na palubě družice SWIFT, vzrostla 10krát, respektive 100krát. V takových případech dochází ke zjasnění objektu napříč elektromagnetickým spektrem, počínaje rádiovým zářením přes viditelné a ultrafialové světlo až po rentgenové záření.

Největší sluneční erupce zařazujeme do třídy X (extraordinary) na základě jejich rentgenové emise. „Největší sluneční erupci jsme zaznamenali v listopadu 2003 a dostala označení X 45,“ vysvětluje Stephen Drake (NASA, Goddard Space Flight Center). „Avšak erupce na hvězdě DG CVn, pokud bychom ji pozorovali ze stejné vzdálenosti, jako je mezi Zemí a Sluncem, byla by přibližně 10 000krát silnější – v používané stupnici by obdržela přibližně označení X 100 000.“

Avšak to není všechno. Tři hodiny po první explozi, kdy došlo k poklesu rentgenového záření, následovala další exploze přibližně stejné intenzity. Během následujících 11 dnů družice SWIFT detekovala řadu po sobě jdoucích slabých erupcí. Teprve po 20 dnech se situace uklidnila a poklesla na normální úroveň rentgenového záření.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: DG CVn


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »