Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimořádně kompaktní galaxie v mladém vesmíru

Mimořádně kompaktní galaxie v mladém vesmíru

Porovnání kompaktní galaxie s naší Galaxií.
Porovnání kompaktní galaxie s naší Galaxií.
Představte si, že obdržíte zprávu o narození dítěte, jehož míry jsou: délka je 51 cm a hmotnost 82 kg. Po přečtení tohoto záhadného sdělení si okamžitě pomyslíte, že údaj o hmotnosti je tisková chyba či překlep.

Astronomové, pozorující galaxie ve vzdálených oblastech vesmíru, obdrželi podobně zmatené informace, když objevili 9 velmi mladých a kompaktních galaxií, jejichž hmotnosti byly určeny na 200 miliard hmotností Slunce. Tyto galaxie, každá o průměru pouhých 5000 světelných let, mají pouze zlomek rozměru dnešních „dospělých“ galaxií, avšak obsahují přibližně stejné množství hvězd. Každá z těchto galaxií by se mohla nacházet uvnitř centrální výduti například naší Galaxie.

Astronomové použili Hubblův kosmický dalekohled HST na oběžné dráze kolem Země a dalekohled o průměru 10 m na W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havaj) k pozorování galaxií ve stavu, v jakém existovaly před 11 miliardami roků, tedy v době, kdy vesmír byl teprve 3 miliardy let starý.

„Pozorované kompaktní galaxie jsou doposud záhadou,“ říká Pieter G. van Dokkum (Yale University, New Haven), který je hlavním autorem této studie. „V těchto vzdálenostech nebyly doposud pozorovány žádné hmotné galaxie, které by byly tak kompaktní. Není zcela jasné, jak mohly vyrůst do velkých galaxií, které můžeme pozorovat v současné době. Za uplynulých 11 miliard roků by se musely hodně změnit, aby se jejich průměr zvětšil 5krát. Mohly se zvětšit například při kolizích s jinými galaxiemi, avšak tyto srážky nedávají odpovědi na všechny otázky.“

K určení velikosti galaxií použili astronomové kameru NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) na palubě HST. Pozorování pomocí Keckova dalekohledu byla uskutečněna za použití systému adaptivní optiky, kdy pomocí výkonného laseru (umělé hvězdy) byl mnohokrát za sekundu zjišťován stav zemské atmosféry a systém adaptivní optiky provedl definitivní zaostření optické soustavy dalekohledu. „Pouze pomocí HST a Keckova dalekohledu můžeme zjistit velikosti galaxií, neboť jsou velmi malé a nacházejí se velmi daleko,“ vysvětluje Dokkum.

„Na dřívějších snímcích z HST, označovaných jako Hubble Deep Field (HDF – Hubblovo hluboké pole), astronomové zjistili, že galaxie se vznikajícími hvězdami jsou velmi malé,“ říká Marijn Franx (Leiden University, Nizozemí). „Avšak tyto galaxie mají taky velmi malou hmotnost, která je mnohonásobně menší než hmotnost naší Galaxie. Náš nový výzkum, který se zaměřil na mnohem větší oblast než v případě HDF, k našemu překvapení ukázal, že galaxie stejné hmotnosti jako naše Mléčná dráha byly v minulosti mnohonásobně menší.“

Mimořádně husté galaxie mohou zahrnovat až polovinu všech galaxií těchto hmotností, vzniklých v době před 11 miliardami roků, které se staly základními stavebními bloky dnešních velkých galaxií. Alespoň se tak domnívá Pieter van Dokkum.

Jak mohly tyto husté a malé galaxie vzniknout? Jedna z možností podle van Dokkuma zahrnuje interakci temné hmoty a plynného vodíku v mladém vesmíru. Temná hmota je neviditelná forma hmoty, představující velkou část hmotnosti vesmíru. Krátce po velkém třesku (Big Bang) obsahoval vesmír nestejnoměrné oblasti temné hmoty. Plynný vodík byl tak uvězněn v ostrůvcích neviditelné hmoty a začal rychle kroužit v gravitačním víru temné hmoty, přičemž docházelo k překotnému vzniku hvězd.

Na základě hmotností galaxií, které byly určeny z jejich barvy, astronomové odhadli, že hvězdy obíhají kolem středu těchto galaxií rychlostí zhruba 400 až 500 km/s. Naproti tomu hvězdy v současných galaxiích obíhají přibližně poloviční rychlostí, protože dnešní galaxie jsou mnohem větší a rotují velmi pomalu ve srovnání s kompaktními galaxiemi.

Takovéto galaxie jsou ideálním cílem pro kameru WFC-3 (Wide Field Camera-3), která bude nainstalována na HST při následující (poslední) servisní misi raketoplánu koncem letošního roku. „Doufáme, že se nám podaří pomocí kamery WFC-3 objevit tisíce takovýchto galaxií. Snímky z HST společně s fotografiemi, pořízenými dalekohledem Keck, vybaveným laserovým systémem adaptivní optiky a dalšími velkými pozemními dalekohledy povedou k lepšímu pochopení vývoje galaxií v raném vesmíru,“ říká Garth Illingtworth (University of California, Santa Cruz a Lick Observatory).

Pohled z hypotetické planety, obíhající kolem hvězdy v kompaktní galaxii.
Pohled z hypotetické planety, obíhající kolem hvězdy v kompaktní galaxii.

Obrázek v titulu článku srovnává velikost naší Galaxie a mimořádně kompaktních galaxií, jaké existovaly v raném vesmíru. Přestože kompaktní galaxie mají ve srovnání s dnešními galaxiemi jen nepatrný rozměr, obsahují přibližně stejný počet hvězd.

Druhý ilustrační obrázek představuje pohled z hypotetické planety, obíhající kolem jedné z velkého počtu hvězd v kompaktní vzdálené mladé galaxii. Případní místní obyvatelé by mohli pozorovat pouhým okem 200krát více hvězd, než můžeme spatřit na noční obloze při pohledu ze Země.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »