Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimořádně výkonná černá díra

Mimořádně výkonná černá díra

Rentgenové záření v kupě galaxií RX J1532.9+3021 Autor: X-ray: NASA/CXC/Stanford/J.Hlavacek-Larrondo et al, Optical: NASA/ESA/STScI/M.Postman & CLASH team
Rentgenové záření v kupě galaxií RX J1532.9+3021
Autor: X-ray: NASA/CXC/Stanford/J.Hlavacek-Larrondo et al, Optical: NASA/ESA/STScI/M.Postman & CLASH team
Astronomové využili možností kosmické observatoře Chandra X-ray Observatory a celé plejády pozemních dalekohledů k odhalení jedné z nejvýkonnějších supermasivních černých děr. Nově objevená černá díra vytvořila obrovské struktury v okolním horkém plynu a zabránila tak vzniku více než biliónu nových hvězd.

Černá díra se nachází v kupě galaxií s názvem RX J1532.9+3021 (zkráceně RX J1532). Od Země je vzdálena 3,9 miliardy světelných roků. Publikovaná fotografie vznikla složením snímků v oboru rentgenového záření (Chandra) odhalujících horký plyn v kupě galaxií – fialová barva a v oboru viditelného světla (HST) zobrazujících galaxie – žlutá barva. Galaktická kupa intenzivně září v oboru rentgenového záření, z čehož vyplývá, že je nesmírně hmotná – její hmotnost se odhaduje na tisíc biliónů hmotností Slunce. V jejím centru leží velká eliptická galaxie obsahující supermasivní černou díru.

Velké množství horkého plynu poblíž centra kupy galaxií však představuje záhadu. Horký plyn vyzařující rentgenové záření by měl postupně chladnout; a hustý plyn v centru kupy by měl chladnout nejrychleji. Předpokládá se, že tlak uvnitř studeného plynu v centru kupy galaxií poklesne, což způsobí, že další plyn z vnějších oblastí bude proudit směrem ke galaxiím, a to povede ke vzniku několika biliónů hvězd v této oblasti. Astronomové však zjistili, že zde neexistuje žádný důkaz pro překotnou tvorbu hvězd v centru této kupy galaxií.

Obdobný problém byl popsán v mnoha galaktických kupách, avšak RX J1532 je mimořádným případem, kde chladnoucí plyn může být obzvláště pozoruhodný vzhledem k jeho vysoké hustotě v blízkosti centra kupy. Z několika tisíc doposud známých galaktických kup pouze necelá desítka z nich je tak extrémní jako RX J1532. Asi nejpozoruhodnější je kupa galaxií v souhvězdí Fénix (Phoenix Cluster), kde byl naopak pozorován velký počet vznikajících hvězd.

Rentgenové záření v kupě galaxií RX J1532.9+3021 Autor: X-ray: NASA/CXC/Stanford/J.Hlavacek-Larrondo et al, Optical: NASA/ESA/STScI/M.Postman & CLASH team
Rentgenové záření v kupě galaxií RX J1532.9+3021
Autor: X-ray: NASA/CXC/Stanford/J.Hlavacek-Larrondo et al, Optical: NASA/ESA/STScI/M.Postman & CLASH team
Co brání v kupě galaxií RX J1532 vzniku dalších hvězd? Snímky, které byly pořízeny pomocí Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) poskytly odpověď na tuto otázku. Fotografie zachycující rentgenové záření ukazuje dvě velké „dutiny“ (cavity) v horkém plynu na obou stranách centrální galaxie. Snímek v oboru rentgenového záření byl speciálně zpracován za účelem zvýraznění těchto dutin. Obě bubliny souvisí s tzv. jety (výtrysky), které jsou viditelné v oboru rádiového záření na snímcích z VLA. Umístění supermasivní černé díry mezi oběma dutinami je jasným důkazem, že supersonické výtrysky generované černou dírou vytvořily v okolním horkém plynu dutiny pozorované v oboru rentgenového záření (schází zde horký plyn, a tudíž i rentgenové záření).

Rázové vlny – obdoba tzv. sonického třesku – způsobily rozpínání vytvořených dutin a uvolnily energii v podobě zvukových vln, které se šíří napříč horkým plynem a představují tak zdroj tepla, což zabraňuje postupnému chladnutí plynu a vzniku nových hvězd.

Pozorované dutiny v horkém plynu mají průměr 100 000 světelných roků, což je srovnatelné s průměrem naší Galaxie (Mléčné dráhy). Energie generovaná k jejich vytvoření dosahuje největší hodnoty známé v dosud pozorovaných kupách galaxií. Je například téměř 10krát mohutnější než energie potřebná k vytvoření obdobných dutin v kupě galaxií v souhvězdí Persea.

Ačkoliv energetický výkon výtrysků musí být generován hmotou padající na černou díru, nebylo detekováno žádné rentgenové záření vznikající právě tímto způsobem. Tato skutečnost se dá vysvětlit tak, že černá díra není supermasivní, nýbrž „ultramasivní“, přičemž její hmotnost více než deset miliardkrát převyšuje hmotnost Slunce. Taková černá díra je schopna produkovat mimořádně silné výtrysky i bez „konzumace“ velkého množství hmoty, a proto v takovém případě vzniká v důsledku zahřívání hmoty padající na černou díru jen velmi malé množství rentgenového záření.

Další možné vysvětlení spočívá v tom, že černá díra má hmotnost odpovídající „pouze“ jedné miliardě hmotnosti Slunce, avšak velmi rychle rotuje. Taková černá díra může vytvářet velmi energetické jety v porovnání s pomalu rotující černou dírou, i když spotřebovává stejné množství hmoty. V obou případech se jedná o mimořádně hmotné černé díry.

Supermasivní černá díra RX J1532.9+3021 se nachází v souhvězdí Corona Borealis. Šířka publikovaného obrázku je přibližně 1,6 miliónu světelných roků.

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »