Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Náhodné seřazení evokuje galaktickou srážku

Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Dvojice galaxií NGC 3314A a NGC 3314B
Objekty NGC 3314A a NGC 3314B vypadají podobně, jako kdyby se nacházely uprostřed procesu probíhající galaktické srážky. Avšak ve skutečnosti je dělí vzdálenost několika desítek miliónů světelných roků prázdného prostoru (zhruba desetinásobek vzdálenosti mezi naší Galaxií a galaxií M 31 v souhvězdí Andromedy). Jejich zdánlivá blízkost je pouze dílem perspektivy.

A jak to astronomové zjistili? Největší nápovědou, pokud jde o to, zda obě galaxie spolu interagují, je obvykle jejich tvar. Deformační síly v důsledku obrovské gravitační přitažlivosti při splynutí galaxií jsou dostatečně silné na to, aby způsobovaly změnu jejich tvaru dlouho předtím, než dojde k jejich vzájemné srážce. V tomto případě galaxie nevypadají, že by došlo k deformaci jejich struktury, ale může dojít k nastartování další epizody vzniku hvězd, což se projevuje nově vzniklými jasnými modrými hvězdami a zářícími mlhovinami.

V případě galaxií NGC 3314 skutečně pozorujeme deformace u galaxie v popředí nazvané NGC 3314A (galaxie NGC 3314B leží dále od nás), ale to je téměř určitě matoucí. Deformovaný tvar galaxie NGC 3314A zejména viditelný dole a vpravo od jejího jádra, kde se nacházejí horké modrobílé hvězdy, se projevuje protažením spirálních ramen. Není to však způsobeno vzájemným ovlivňováním s galaxií v pozadí.

Výzkum pohybu obou galaxií totiž napovídá, že obě jsou relativně v klidu a že se pohybují nezávisle jedna na druhé. Z toho na oplátku vyplývá, že nejsou, a vlastně nikdy nebyly na kolizní dráze. Zdeformovaný tvar galaxie NGC 3314A je pravděpodobně spíše poplatný setkání s jinou galaxií, snad se sousední NGC 3312 (viditelná v severní části obrázku), případně s jinou blízkou galaxií.

Pruhy prachu v galaxii NGC 3314B například vypadají mnohem světlejší než u galaxie NGC 3314A. Není to proto, že galaxie má nedostatek prachu, ale spíše z toho důvodu, že oblaka prachu jsou osvětlena rozptýleným světlem hvězd v popředí. Oblaka prachu bližší galaxie NGC 3314A se naproti tomu promítají na světlejší pozadí vzdálenější galaxie NGC 3314B.

Takovéto seřazení galaxií také astronomům pomůže při výzkumu tzv. gravitačních mikročoček, což je úkaz nastávající v případě, kdy hvězdy v jedné galaxii způsobí malé odchylky v intenzitě světla přicházejícího ze vzdálenější galaxie.

Fotografie v úvodu článku pokrývá široké zorné pole (několikrát větší než jednotlivé expozice pořízené kamerou ACS - Advanced Camera for Surveys - na palubě HST). Díky dlouhé expozici trvající více než jednu hodinu kumulovaného času k vytvoření jednotlivých snímků, nejsou na fotografii zachyceny pouze galaxie NGC 3314, ale také mnoho jiných velmi vzdálených galaxií.

Dvojice galaxií NGC 3314 je od Země vzdálena zhruba 140 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hydry.

Barevný kompozitní snímek byl vytvořen na základě expozic v červeném a modrém světle.

Credit: NASA, ESA, the Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration a W. Keel (University of Alabama).

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »