Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Ilustrační kresba kvasaru obklopeného hustým oblakem ve tvaru torusu a shluky oblaků
Autor: Nima Abkenar

Nyní víme přesně, jak hmotná nejrychleji rostoucí černá díra ve vesmíru ve skutečnosti je, a stejně tak jak mnoho hmoty doslova „žere“, a to díky novým výzkumům pod vedením Australian National University (ANU). Její hmotnost byla určena na 34 miliard hmotností Slunce a hltá hmotu v ekvivalentu téměř jednoho Slunce každý den, jak uvádí Christopher Onken se svými spolupracovníky.

Hmotnost této supermasivní černé díry je 8 000× větší než hmotnost černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy,“ říká Christopher Onken. „Jestliže by černá díra v centru naší Galaxie chtěla tak mocně ztloustnout, musela by pohltit dvě třetiny všech hvězd v Mléčné dráze.“

Tato obří černá díra známá jako J2157 byla objevena stejným výzkumným týmem v roce 2018. „Spatřili jsme ji v době, kdy vesmír byl starý pouze 1,2 miliardy roků, což je méně než 10 % jeho současného věku,“ říká Christopher Onken. „Jedná se o největší černou díru, která byla pozorována v takovéto rané periodě vývoje vesmíru.“

Přesně tak, jak černé díry vyrostly velké tak brzy v krátké fázi života vesmíru, je stále záhadou, avšak tým astronomů nyní pátrá po dalších černých dírách v naději, že snad poskytnou nějaká nadějná vodítka.

Víme, že dorostly na velmi hmotné černé díry, a přitom jsme si uvědomili jejich nevázanou rychlost růstu,“ říká člen týmu Fuyan Bian, astronom pracující na Evropské jižní observatoři ESO. „Jak velké množství hmoty může černá díra polykat, závisí na tom, jak velkou hmotnost již má.“

Vědecký tým včetně astronomů z University of Arizona použil dalekohled Very Large Telescope (VLT) provozovaný ESO a umístěný v Chile k upřesňujícím měřením hmotnosti černé díry.

S takovou enormní černou dírou jsme rovněž rozechvělí přijmout fakt, co se můžeme dozvědět o galaxii, ve které supermasivní černá díra vyrostla. Je tato galaxie jedním z netvorů raného vesmíru, nebo černá díra spolykala mimořádné množství okolního materiálu?

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejhmotnější černá díra, Supermasivní černá díra


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mliečna dráha

Mliečna dráha

Další informace »