Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Ilustrační kresba kvasaru obklopeného hustým oblakem ve tvaru torusu a shluky oblaků
Autor: Nima Abkenar

Nyní víme přesně, jak hmotná nejrychleji rostoucí černá díra ve vesmíru ve skutečnosti je, a stejně tak jak mnoho hmoty doslova „žere“, a to díky novým výzkumům pod vedením Australian National University (ANU). Její hmotnost byla určena na 34 miliard hmotností Slunce a hltá hmotu v ekvivalentu téměř jednoho Slunce každý den, jak uvádí Christopher Onken se svými spolupracovníky.

Hmotnost této supermasivní černé díry je 8 000× větší než hmotnost černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy,“ říká Christopher Onken. „Jestliže by černá díra v centru naší Galaxie chtěla tak mocně ztloustnout, musela by pohltit dvě třetiny všech hvězd v Mléčné dráze.“

Tato obří černá díra známá jako J2157 byla objevena stejným výzkumným týmem v roce 2018. „Spatřili jsme ji v době, kdy vesmír byl starý pouze 1,2 miliardy roků, což je méně než 10 % jeho současného věku,“ říká Christopher Onken. „Jedná se o největší černou díru, která byla pozorována v takovéto rané periodě vývoje vesmíru.“

Přesně tak, jak černé díry vyrostly velké tak brzy v krátké fázi života vesmíru, je stále záhadou, avšak tým astronomů nyní pátrá po dalších černých dírách v naději, že snad poskytnou nějaká nadějná vodítka.

Víme, že dorostly na velmi hmotné černé díry, a přitom jsme si uvědomili jejich nevázanou rychlost růstu,“ říká člen týmu Fuyan Bian, astronom pracující na Evropské jižní observatoři ESO. „Jak velké množství hmoty může černá díra polykat, závisí na tom, jak velkou hmotnost již má.“

Vědecký tým včetně astronomů z University of Arizona použil dalekohled Very Large Telescope (VLT) provozovaný ESO a umístěný v Chile k upřesňujícím měřením hmotnosti černé díry.

S takovou enormní černou dírou jsme rovněž rozechvělí přijmout fakt, co se můžeme dozvědět o galaxii, ve které supermasivní černá díra vyrostla. Je tato galaxie jedním z netvorů raného vesmíru, nebo černá díra spolykala mimořádné množství okolního materiálu?

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejhmotnější černá díra, Supermasivní černá díra


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »