Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Nejhmotnější hladová černá díra ve vesmíru: má 34 miliard hmotností Slunce

Ilustrační kresba kvasaru obklopeného hustým oblakem ve tvaru torusu a shluky oblaků
Autor: Nima Abkenar

Nyní víme přesně, jak hmotná nejrychleji rostoucí černá díra ve vesmíru ve skutečnosti je, a stejně tak jak mnoho hmoty doslova „žere“, a to díky novým výzkumům pod vedením Australian National University (ANU). Její hmotnost byla určena na 34 miliard hmotností Slunce a hltá hmotu v ekvivalentu téměř jednoho Slunce každý den, jak uvádí Christopher Onken se svými spolupracovníky.

Hmotnost této supermasivní černé díry je 8 000× větší než hmotnost černé díry v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy,“ říká Christopher Onken. „Jestliže by černá díra v centru naší Galaxie chtěla tak mocně ztloustnout, musela by pohltit dvě třetiny všech hvězd v Mléčné dráze.“

Tato obří černá díra známá jako J2157 byla objevena stejným výzkumným týmem v roce 2018. „Spatřili jsme ji v době, kdy vesmír byl starý pouze 1,2 miliardy roků, což je méně než 10 % jeho současného věku,“ říká Christopher Onken. „Jedná se o největší černou díru, která byla pozorována v takovéto rané periodě vývoje vesmíru.“

Přesně tak, jak černé díry vyrostly velké tak brzy v krátké fázi života vesmíru, je stále záhadou, avšak tým astronomů nyní pátrá po dalších černých dírách v naději, že snad poskytnou nějaká nadějná vodítka.

Víme, že dorostly na velmi hmotné černé díry, a přitom jsme si uvědomili jejich nevázanou rychlost růstu,“ říká člen týmu Fuyan Bian, astronom pracující na Evropské jižní observatoři ESO. „Jak velké množství hmoty může černá díra polykat, závisí na tom, jak velkou hmotnost již má.“

Vědecký tým včetně astronomů z University of Arizona použil dalekohled Very Large Telescope (VLT) provozovaný ESO a umístěný v Chile k upřesňujícím měřením hmotnosti černé díry.

S takovou enormní černou dírou jsme rovněž rozechvělí přijmout fakt, co se můžeme dozvědět o galaxii, ve které supermasivní černá díra vyrostla. Je tato galaxie jedním z netvorů raného vesmíru, nebo černá díra spolykala mimořádné množství okolního materiálu?

Článek byl publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejhmotnější černá díra, Supermasivní černá díra


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »