Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejpůvabnější hvězdná porodnice

Nejpůvabnější hvězdná porodnice

Lagoon Nebula na snímku z dalekohledu Gemini South
Lagoon Nebula na snímku z dalekohledu Gemini South
Stále velmi oblíbená mezi pozorovateli oblohy na obou polokoulích je mlhovina M 8 známá jako Lagoon Nebula (mlhovina Laguna), která patří mezi nejpůvabnější příklady oblastí vzniku hvězd (hvězdné porodnice) v sousedství Slunce. V malých dalekohledech a triedrech je viditelné její rozmazané světlo prozrazující chaotické prostředí, kde se rodí nové hvězdy.

Na snímku je část mlhoviny Laguna (M 8). Fotografie byla pořízena dalekohledem o průměru 8 m na Gemini South Observatory v Chile.

Argentinští astronomové Julia Arias (Universidad de La Serena) a Rodolfo Barbá (Universidad de La Serena a ICATE-CONICET) použili dalekohled observatoře Gemini South v Chile k pořízení nového pozoruhodného snímku oblasti vzniku hvězd, kterou bychom mohli označit jako velmi psychedelickou. Protože je mlhovina M 8 vzdálená od Země zhruba 5 000 světelných let, vícebarevná scenérie opravdu působí psychedelicky - jako "záblesk minulosti". Fotony světla vyzářené mlhovinou musely cestovat napříč vesmírem 5 000 roků, než vstoupily do dalekohledu Gemini, vybaveného velkým objektivem o průměru 8 m. Astronomové někdy označují tuto oblast názvem "jižní útes", protože se podobá ostrému srázu. Na druhé straně "útesu" se jasně třpytí skrz oblačný závoj světlo z rozptýlených mladých hvězd na pozadí v levém horním rohu snímku.

Pohled na dalekohled Gemini South
Pohled na dalekohled Gemini South
Julia Arias a Rodolfo Barbá získali obrazová data k výzkumu evolučních souvislostí mezi nově zrozenými hvězdami, které jsou známy jako H-H objekty (Herbig-Haro objects). HH objekty vznikají v případě, kdy mladé hvězdy, které postupně nabývají na hmotnosti, vyvrhují velké množství plynu, který se pohybuje vysokou rychlostí. Tento plyn proniká do okolní mlhoviny a vytváří jasné zářící čelo rázové vlny, které září v důsledku zahřívání plynu třením a okolní plyn je excitován vysokoenergetickým zářením blízkých horkých hvězd. Astronomové objevili na pořízeném snímku více než deset těchto HH objektů, jejichž velikosti se pohybují od několika tisíc astronomických jednotek (AU) až po 4,6 světelného roku (tzn. že některé jsou dokonce o něco větší než je vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší hvězdou Proxima Centauri).

Tento snímek - kompozice jednotlivých fotografií pořízených ve dvou úzkých pásmech přes optické filtry citlivé na záření vodíku (červená barva), ionizované síry (zelená barva) a daleké červené světlo (modrá barva) - odhalil neuvěřitelné detaily nádherného závoje prachu a plynu obklopujícího místo vzniku hvězd střední a malé hmotnosti. Většina z nově vytvořených hvězd je usazena do cípu tlustých prachových oblaků, která mají podobu světle-lemovaných sloupů.

Mlhovina Laguna se promítá do souhvězdí Střelce. Již při pohledu malým amatérským dalekohledem se jeví jako bledá záře s nádechem do růžova. Na tomto snímku pořízeném přes různé filtry k odhalení vlastností plynných oblaků, byly přiděleny každému ze tří datových souborů červená, zelená a modrá barva. Výsledkem jsou četné nápadné barevné odstíny. Toto barevné podání však nepředstavuje skutečné zbarvení mlhoviny. Tak například světlo z dalekého červeného konce spektra, mimo oblast viditelnosti lidským okem, se na tomto snímku projevuje modře.

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »