Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Mezinárodní tým astronomů pořídil nejdetailnější fotografii velké kosmické rázové vlny viditelné ze Země. Tyto gigantické rázové vlny jsou mnohem větší než celá naše Galaxie a k jejich vzniku dochází v případě, když kupy galaxií navzájem kolidují. Jedná se tak o nejenergetičtější jevy ve vesmíru od období Velkého třesku.
Náš vesmír je osídlen galaxiemi, které nejsou rozptýleny rovnoměrně, ale koncentrují se do obrovských struktur. Největší z nich obsahují tisíce galaxií a označujeme je jako kupy galaxií. Někdy se dvě kupy galaxií začnou navzájem přitahovat prostřednictvím gravitačních sil, což vede k nevyhnutelné kolizi. Srážky kup galaxií jsou nejsilnějšími událostmi, které se vyskytují v našem vesmíru od jeho vzniku, a mohou generovat „ohňostroje“, které můžeme pozorovat prostřednictvím současných radioteleskopů.
Když se dvě kupy galaxií srazí, můžeme být svědky šíření dvojice gigantických rázových vln procházejících nově vytvořenou kupou, podobných sonickému třesku majícímu původ v letu nadzvukového letounu. Mezinárodní tým astronomů provedl nejdetailnější studii takových kosmických rázových vln, které byly generovány během kolize dvou velmi hmotných kup galaxií před více než miliardou roků, která vedla k vytvoření kupy galaxií pojmenované Abell 3667.
„Tyto struktury jsou velmi neočekávané a mnohem složitější, než jsme si původně mysleli,“ říká profesor Francesco de Gasperin, University of Hamburg a INAF, hlavní autor studie. „Rázové vlny se projevují jako obří urychlovače částice, které urychlují elektrony na rychlosti blízké rychlosti světla. Když tyto rychlé elektrony křižují magnetická pole, emitují rádiové vlny a my je můžeme pozorovat. Nárazy jsou provázány v důsledku složitých struktur jasných filamentů, které kopírují průběh siločar obřích magnetických polí a regionů, kde jsou elektrony urychlovány.“
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Tato unikátní pozorování se uskutečnila pomocí sítě radioteleskopů MeerKAT, nacházejících se na území Jihoafrické republiky. Soustava se skládá z 64 jednotlivých rádiových antén v podobě disků o průměru 13,5 metru, které jsou rozmístěny na ploše o průměru 8 kilometrů.
„Přítomnost rázových vln v kupě galaxií Abell 3667 byla objevena na základě využití prudkých změn ve vlastnostech horkého plynu, kopírujícího jeho rentgenovou emisi,“ dodává profesor Finoguenov na University of Helsinki, který se na výzkumu podílel analýzou dat v oboru rentgenového záření, shromážděných evropskou družicí XMM-Newton.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sarao.ac.za
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
