Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667

Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667

Velmi hmotná kupa galaxií Abell 3667. Jednotlivé galaxie jsou příliš malé na to, abychom je mohli rozlišit. Bílé mlhavé zbarvení ukazuje rozložení plynu, který prostupuje prostorem mezi galaxiemi této kupy galaxií. Červeně zbarvené struktury představují dvě velké rázové vlny, které byly generovány v průběhu vzniku kupy galaxií.
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO

Mezinárodní tým astronomů pořídil nejdetailnější fotografii velké kosmické rázové vlny viditelné ze Země. Tyto gigantické rázové vlny jsou mnohem větší než celá naše Galaxie a k jejich vzniku dochází v případě, když kupy galaxií navzájem kolidují. Jedná se tak o nejenergetičtější jevy ve vesmíru od období Velkého třesku.

Náš vesmír je osídlen galaxiemi, které nejsou rozptýleny rovnoměrně, ale koncentrují se do obrovských struktur. Největší z nich obsahují tisíce galaxií a označujeme je jako kupy galaxií. Někdy se dvě kupy galaxií začnou navzájem přitahovat prostřednictvím gravitačních sil, což vede k nevyhnutelné kolizi. Srážky kup galaxií jsou nejsilnějšími událostmi, které se vyskytují v našem vesmíru od jeho vzniku, a mohou generovat „ohňostroje“, které můžeme pozorovat prostřednictvím současných radioteleskopů.

Když se dvě kupy galaxií srazí, můžeme být svědky šíření dvojice gigantických rázových vln procházejících nově vytvořenou kupou, podobných sonickému třesku majícímu původ v letu nadzvukového letounu. Mezinárodní tým astronomů provedl nejdetailnější studii takových kosmických rázových vln, které byly generovány během kolize dvou velmi hmotných kup galaxií před více než miliardou roků, která vedla k vytvoření kupy galaxií pojmenované Abell 3667.

Tyto struktury jsou velmi neočekávané a mnohem složitější, než jsme si původně mysleli,“ říká profesor Francesco de Gasperin, University of Hamburg a INAF, hlavní autor studie. „Rázové vlny se projevují jako obří urychlovače částice, které urychlují elektrony na rychlosti blízké rychlosti světla. Když tyto rychlé elektrony křižují magnetická pole, emitují rádiové vlny a my je můžeme pozorovat. Nárazy jsou provázány v důsledku složitých struktur jasných filamentů, které kopírují průběh siločar obřích magnetických polí a regionů, kde jsou elektrony urychlovány.“

Zazoomování na větší ze dvou rázových vln, kde jsou patrné složité struktury v podobě filamentů. Většina viditelných galaxií není součástí této kupy; nacházejí se buď na pozadí nebo naopak v popředí rázové vlny. Velikost Mléčné dráhy, pokud by byla ve stejné vzdálenosti jako rázová vlna, je na připojeném obrázku znázorněna vpravo nahoře. Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Zazoomování na větší ze dvou rázových vln, kde jsou patrné složité struktury v podobě filamentů. Většina viditelných galaxií není součástí této kupy; nacházejí se buď na pozadí nebo naopak v popředí rázové vlny. Velikost Mléčné dráhy, pokud by byla ve stejné vzdálenosti jako rázová vlna, je na připojeném obrázku znázorněna vpravo nahoře.
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Tyto rázové vlny se stále šíří skrz nově vytvořenou kupu galaxií velmi vysokou rychlostí 1 500 km/s. To znamená, že čelo rázové vlny by prošlo Zemí v čase potřebném k přečtení této věty. Velikost hlavní rázové vlny je impozantní; má rozpětí celé šířky kupy galaxií o celkové délce 6,5 miliónu světelných roků. Pro srovnání Mléčná dráha – Galaxie, ve které žijeme – je více než šedesátkrát menší.

Tato unikátní pozorování se uskutečnila pomocí sítě radioteleskopů MeerKAT, nacházejících se na území Jihoafrické republiky. Soustava se skládá z 64 jednotlivých rádiových antén v podobě disků o průměru 13,5 metru, které jsou rozmístěny na ploše o průměru 8 kilometrů.

Přítomnost rázových vln v kupě galaxií Abell 3667 byla objevena na základě využití prudkých změn ve vlastnostech horkého plynu, kopírujícího jeho rentgenovou emisi,“ dodává profesor Finoguenov na University of Helsinki, který se na výzkumu podílel analýzou dat v oboru rentgenového záření, shromážděných evropskou družicí XMM-Newton.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sarao.ac.za

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MeerKAT, Kolize kup galaxií, Kupa galaxií Abell 3667


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »