Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667

Největší rázová vlna ve vesmíru pozorována v kupě galaxií Abell 3667

Velmi hmotná kupa galaxií Abell 3667. Jednotlivé galaxie jsou příliš malé na to, abychom je mohli rozlišit. Bílé mlhavé zbarvení ukazuje rozložení plynu, který prostupuje prostorem mezi galaxiemi této kupy galaxií. Červeně zbarvené struktury představují dvě velké rázové vlny, které byly generovány v průběhu vzniku kupy galaxií.
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO

Mezinárodní tým astronomů pořídil nejdetailnější fotografii velké kosmické rázové vlny viditelné ze Země. Tyto gigantické rázové vlny jsou mnohem větší než celá naše Galaxie a k jejich vzniku dochází v případě, když kupy galaxií navzájem kolidují. Jedná se tak o nejenergetičtější jevy ve vesmíru od období Velkého třesku.

Náš vesmír je osídlen galaxiemi, které nejsou rozptýleny rovnoměrně, ale koncentrují se do obrovských struktur. Největší z nich obsahují tisíce galaxií a označujeme je jako kupy galaxií. Někdy se dvě kupy galaxií začnou navzájem přitahovat prostřednictvím gravitačních sil, což vede k nevyhnutelné kolizi. Srážky kup galaxií jsou nejsilnějšími událostmi, které se vyskytují v našem vesmíru od jeho vzniku, a mohou generovat „ohňostroje“, které můžeme pozorovat prostřednictvím současných radioteleskopů.

Když se dvě kupy galaxií srazí, můžeme být svědky šíření dvojice gigantických rázových vln procházejících nově vytvořenou kupou, podobných sonickému třesku majícímu původ v letu nadzvukového letounu. Mezinárodní tým astronomů provedl nejdetailnější studii takových kosmických rázových vln, které byly generovány během kolize dvou velmi hmotných kup galaxií před více než miliardou roků, která vedla k vytvoření kupy galaxií pojmenované Abell 3667.

Tyto struktury jsou velmi neočekávané a mnohem složitější, než jsme si původně mysleli,“ říká profesor Francesco de Gasperin, University of Hamburg a INAF, hlavní autor studie. „Rázové vlny se projevují jako obří urychlovače částice, které urychlují elektrony na rychlosti blízké rychlosti světla. Když tyto rychlé elektrony křižují magnetická pole, emitují rádiové vlny a my je můžeme pozorovat. Nárazy jsou provázány v důsledku složitých struktur jasných filamentů, které kopírují průběh siločar obřích magnetických polí a regionů, kde jsou elektrony urychlovány.“

Zazoomování na větší ze dvou rázových vln, kde jsou patrné složité struktury v podobě filamentů. Většina viditelných galaxií není součástí této kupy; nacházejí se buď na pozadí nebo naopak v popředí rázové vlny. Velikost Mléčné dráhy, pokud by byla ve stejné vzdálenosti jako rázová vlna, je na připojeném obrázku znázorněna vpravo nahoře. Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Zazoomování na větší ze dvou rázových vln, kde jsou patrné složité struktury v podobě filamentů. Většina viditelných galaxií není součástí této kupy; nacházejí se buď na pozadí nebo naopak v popředí rázové vlny. Velikost Mléčné dráhy, pokud by byla ve stejné vzdálenosti jako rázová vlna, je na připojeném obrázku znázorněna vpravo nahoře.
Autor: Francesco de Gasperin, SARAO
Tyto rázové vlny se stále šíří skrz nově vytvořenou kupu galaxií velmi vysokou rychlostí 1 500 km/s. To znamená, že čelo rázové vlny by prošlo Zemí v čase potřebném k přečtení této věty. Velikost hlavní rázové vlny je impozantní; má rozpětí celé šířky kupy galaxií o celkové délce 6,5 miliónu světelných roků. Pro srovnání Mléčná dráha – Galaxie, ve které žijeme – je více než šedesátkrát menší.

Tato unikátní pozorování se uskutečnila pomocí sítě radioteleskopů MeerKAT, nacházejících se na území Jihoafrické republiky. Soustava se skládá z 64 jednotlivých rádiových antén v podobě disků o průměru 13,5 metru, které jsou rozmístěny na ploše o průměru 8 kilometrů.

Přítomnost rázových vln v kupě galaxií Abell 3667 byla objevena na základě využití prudkých změn ve vlastnostech horkého plynu, kopírujícího jeho rentgenovou emisi,“ dodává profesor Finoguenov na University of Helsinki, který se na výzkumu podílel analýzou dat v oboru rentgenového záření, shromážděných evropskou družicí XMM-Newton.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sarao.ac.za

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: MeerKAT, Kolize kup galaxií, Kupa galaxií Abell 3667


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »