Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Kolize dvou dvojic galaktických kup na základě pozorování družicí Chandra
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS

Astronomové využívající data z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory (zkráceně Chandra) a dalších vesmírných dalekohledů společně vytvořili detailní mapu velmi vzácné kolize, do které se „připletly“ čtyři kupy galaxií. Nakonec všechny tyto kupy galaxií – každá o hmotnosti přinejmenším několika stovek biliónů hmotností Slunce – splynou v jeden mimořádně hmotný vesmírný objekt.

Kupy galaxií jsou největšími strukturami ve vesmíru, které drží pohromadě gravitace. Tyto galaktické kupy se skládají ze stovek nebo dokonce tisíců galaxií ponořených do horkého plynu, a dokonce mohou obsahovat i velké množství neviditelné temné hmoty. Občas dojde ke kolizi dvou kup galaxií, jako například v případě tzv. Bullet Cluster (kupy galaxií Bullet, tj. projektil); jiné označení objektu je 1E 0657-56. Příležitostně může dojít ke vzájemné srážce většího počtu kup galaxií.

Nová pozorování ukázala existující komplexní mega-strukturu v soustavě pojmenované Abel 1758, která je od Země vzdálena asi 3 miliardy světelných roků. Ve skutečnosti obsahuje dvě dvojice kolidujících kup galaxií, které směřují k sobě navzájem. Astronomové nejprve v roce 2004 rozpoznali, že Abell 1758 je čtyřnásobný systém kup galaxií, a to na základě dat z astronomických družic Chandra a XMM-Newton provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Rentgenové záření detekované družicí Chandra je na snímku znázorněno modrou a bílou barvou, které představují slabší či intenzivní emisi. Tento nový kompozitní snímek rovněž obsahuje objekty zářící ve viditelném světle vyfotografované v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Data z družice Chandra vůbec poprvé vedla k odhalení rázové vlny – obdoby sonického třesku způsobeného nadzvukovým letounem – pozorovatelné družicí Chandra v horkém plynu u severní kolidující dvojice. Z této rázové vlny astronomové odhadují, že dvě kupy galaxií se k sobě přibližují relativní rychlostí 3 až 5 miliónů kilometrů za hodinu.

Astronomové rovněž využili rádiová data z Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT), což je detektor rádiového záření na palubě vesmírné observatoře XMM-Newton.

Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Severní dvojice (na kompozitním snímku ta horní) obsahuje dvě kupy, jejichž centra se navzájem obíhají. Kolem sebe prošla naposled již před 300 až 400 milióny roků a posléze se budou vracet zpět. Jižní dvojice kup galaxií (na obrázku dole) se k sobě blíží vůbec poprvé.

Družice Chandra rovněž poskytla data o tom, jaké těžké kovy (tj. prvky těžší než hélium) jsou promíchány a přerozděleny v oblasti po vzájemné srážce a splynutí dvou kup galaxií. Protože tento proces závisí na tom, jak dlouho vzájemné promíchávání probíhalo, umožňuje to astronomům vzácnou příležitost studovat kupu Abell 1758, protože severní a jižní dvojice se nacházejí na odlišné fázi splynutí.

V jižní dvojici jsou těžké kovy soustředěny především v jejím centru, což ukazuje, že jejich původní pozice nebyla výrazně ovlivněna kolizí. Naopak v severní dvojici, kde kolize a splynutí postoupilo dál, poloha prvků těžších než hélium byla silně ovlivněna kolizí. Nejvyšší koncentrace byla objevena uprostřed mezi středy obou kup galaxií, zatímco nejnižší množství je v jejich centrech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolize kup galaxií, Abell 1758, Chandra X-ray Observatory


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »