Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Největší snímek svého druhu ukazuje skrytou chemii v jádru Mléčné dráhy

Tento snímek ukazuje složité rozložení molekulárního plynu v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Byl pořízen pomocí observatoře ALMA, jejímž partnerem je ESO. Tato mapa, jenž je součástí projektu ACES, je dlouhá jako tři úplňky vedle sebe na obloze a je to ve skutečnosti největší snímek, jaký kdy observatoř ALMA pořídila. Průzkum zmapoval rozložení desítek různých molekul, z nichž pět je zde zobrazeno v různých barvách: oxid siřičitý (azurová), oxid křemičitý (zelená), kyselina isokyanová (červená), kyanacetylen (modrá) a monosulfid uhlíku (magenta).
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Background: ESO/D. Minniti et al.

Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry v jejím středu.

„Je to místo extrémů, neviditelné našim očím, ale nyní odhalené v mimořádných detailech,“ říká Ashley Barnes, astronom z Evropské jižní observatoře (ESO) v Německu, jenž tvoří součást týmu, který získal nové údaje. Pozorování poskytují jedinečný pohled na studený plyn – surovinu, ze které se tvoří hvězdy – v takzvané centrální molekulární zóně (CMZ) naší galaxie. Je to poprvé, co byl studený plyn v celé této oblasti prozkoumán tak podrobně.

Oblast zachycená na novém snímku se rozprostírá na více než 650 světelných let. Obsahuje husté mraky plynu a prachu, které obklopují supermasivní černou díru v centru naší galaxie. „Je to jediné galaktické jádro, které je dostatečně blízko Zemi, abychom jej mohli studovat v takových detailech,“ říká Barnes. Datový soubor odhaluje CMZ jako nikdy předtím, od plynných struktur o rozloze desítek světelných let až po malé plynné mraky kolem jednotlivých hvězd.

Plyn, který ACES (ALMA CMZ Exploration Survey) konkrétně zkoumá, je studený molekulární plyn. Průzkum odhaluje složitou chemii CMZ a detekuje desítky různých molekul, od jednoduchých, jako je oxid křemičitý, až po složitější organické, jako je methanol, aceton nebo ethanol.

Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey).

ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.
Tato montáž ukazuje rozložení různých molekul v centrální molekulární zóně (CMZ) Mléčné dráhy. Pozorování byla provedena pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci průzkumu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). ACES zmapoval rozložení několika desítek molekul v centru naší galaxie. Zde ukazujeme pět z nich, shora dolů: monosulfid uhlíku, kyselina isokyanová, oxid křemíku, oxid síry a cyanoacetylen.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al.

Studený molekulární plyn proudí podél vláken a napájí shluky hmoty, ze kterých mohou vyrůst hvězdy. Na okraji Mléčné dráhy víme, jak tento proces probíhá, ale v centrální oblasti jsou události mnohem extrémnější. „CMZ je domovem některých z nejhmotnějších hvězd známých v naší galaxii, z nichž mnohé žijí rychle a umírají mladé, končící svůj život mohutnými výbuchy supernov a dokonce hypernov,“ říká vedoucí projektu ACES Steve Longmore, profesor astrofyziky na Liverpool John Moores University ve Velké Británii. S pomocí ACES astronomové doufají, že lépe porozumí tomu, jak tyto jevy ovlivňují zrod hvězd a zda naše teorie o vzniku hvězd platí i v extrémních podmínkách.

„Studiem toho, jak hvězdy vznikají v CMZ, můžeme také získat jasnější představu o tom, jak galaxie rostly a vyvíjely se,“ dodává Longmore. „Věříme, že tato oblast má mnoho společného s galaxiemi v raném vesmíru, kde se hvězdy formovaly v chaotických, extrémních podmínkách.“

K shromáždění tohoto nového souboru dat použili astronomové observatoř ALMA, kterou provozuje ESO a její partneři v chilské poušti Atacama. Ve skutečnosti se jedná o první případ, kdy bylo tímto zařízením pozorováno tak velké území, což z něj činí největší snímek pořízený přístrojem ALMA v historii. Na obloze je mozaika – získaná spojením mnoha jednotlivých pozorování, jako by se skládaly dílky puzzle – dlouhá jako tři úplňky vedle sebe.

Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze. Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa
Tento snímek ukazuje polohu centrální molekulární zóny (CMZ), oblasti v jádru naší galaxie bohaté na husté a složité plynové mraky. Tato zóna byla zmapována pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v rámci projektu ACES (ALMA CMZ Exploration Survey). Vložený snímek je z projektu ACES, na kterém jsou různé molekuly zobrazeny různými barvami. Celý snímek – největší, jaký kdy byl pořízen pomocí ALMA – je dlouhý jako tři úplňky vedle sebe na obloze.
Autor: ALMA(ESO/NAOJ/NRAO)/S. Longmore et al. Stars in inset: ESO/D. Minniti et al. Milky Way: ESO/S. Guisa

„Při navrhování průzkumu jsme očekávali vysokou úroveň detailů, ale byli jsme skutečně překvapeni složitostí a bohatostí, které se projevily v konečné mozaice,“ říká Katharina Immer, astronomka ALMA v ESO, která se také podílí na projektu. Data z ACES jsou prezentována v pěti článcích, které byly přijaty k publikování v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, přičemž šestý článek je těsně před přijetím.

„Nadcházející vylepšení širokopásmové citlivosti ALMA spolu s dalekohledem ELT (Extremely Large Telescope) ESO nám brzy umožní proniknout ještě hlouběji do této oblasti – rozlišit jemnější struktury, sledovat složitější chemické procesy a zkoumat vzájemné působení hvězd, plynu a černých děr s dosud nevídanou jasností,“ říká Barnes. „V mnoha ohledech je to teprve začátek.“

Odkazy

Kontakty

Ashley Thomas Barnes
Astronomical Data Scientist, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6729
Email: Ashley.Barnes@eso.org

Steven Longmore
Professor of Astrophysics, Astrophysics Research Institute, Liverpool John Moores University
Liverpool, UK
Tel.: +44 (0)151 231 2929
Email: S.N.Longmore@ljmu.ac.uk

Katharina Immer
ALMA Regional Centre Astronomer, European Southern Observatory (ESO)
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6471
Email: Katharina.Immer@eso.org

Adam Ginsburg
Associate Professor, Department of Astronomy, University of Florida
Gainesville, FL, USA
Tel.: +1 352-294-1879
Email: adamginsburg@ufl.edu, adam.g.ginsburg@gmail.com

Daniel Walker
Astronomer, UK ALMA Regional Centre Node, University of Manchester
Manchester, UK
Email: daniel.walker-2@manchester.ac.uk

Pei-Ying Hsieh
Assistant Professor, National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan
Email: pei-ying.hsieh@nao.ac.jp

Xing Lu
Professor, Shanghai Astronomical Observatory, Chinese Academy of Sciences
Shanghai, China
Email: xinglu@shao.ac.cn, xinglv.nju@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2603. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: Alma, Cmz


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »