Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší zásobárna vody ve vesmíru

Největší zásobárna vody ve vesmíru

Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Dva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.

"Prostředí v okolí tohoto kvasaru je velice unikátní v tom, že produkuje enormní množství vody," říká Matt Bradford, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie). "Je to další důkaz toho, že voda je rozšířena v celém vesmíru, a to od jeho rané fáze existence." Matt Bradford je vedoucím jednoho týmu astronomů, který se podílel na tomto objevu. Výzkumy jeho týmu byly částečně financovány NASA a byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.

Kvasar je aktivován mimořádně hmotnou černou dírou, která neustále "požírá" prach a plyn z okolního disku. Obě skupiny astronomů studovaly konkrétní kvasar s označením APM 08279+5255, v jehož středu se nachází černá díra o hmotnosti 20 miliard hmotností našeho Slunce a který produkuje velké množství energie rovnající se výkonu tisíce biliónů Sluncí.

Astronomové očekávali, že vodní pára bude přítomna i v mladém vzdáleném vesmíru, ale doposud nebyla nikdy detekována v tak velké vzdálenosti. Voda je přítomna také v naší Galaxii (Mléčné dráze). Její celkové množství je zde asi 4 000krát menší než v okolí kvasaru APM 08279+5255. Většina vody v naší Galaxii existuje v podobě ledu.

Vodní pára je důležitý plyn, umožňující odhalení povahy kvasarů. U tohoto konkrétního kvasaru je vodní pára rozptýlena v oblaku plynů, v oblasti o průměru několika stovek tisíc světelných let (světelný rok odpovídá vzdálenosti přibližně 9,5 biliónu km). Prach a plyn pravděpodobně vytváří kolem centrální černé díry torus (viz obrázek v úvodu článku). Přítomný plyn je nezvykle teplý a hustý v porovnání s běžnými vesmírnými standardy. Ačkoliv je plyn zmrazený na teplotu -53 °C a je 300 biliónkrát řidší než zemská atmosféra, je ve skutečnosti 5krát teplejší a 10krát až 100krát hustější, než je typické v galaxiích, jako je ta naše.

Měření přítomnosti vodní páry a dalších molekul, jako je například oxid uhelnatý, naznačují, že je zde dostatečné množství plynu v podobě "potravy" pro černou díru, která může zvětšit svoji velikost přibližně šestkrát. Jestli se to stane však není jasné, protože přítomný plyn se může zformovat do podoby hvězd či může být z kvasaru vypuzen.

Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Bradfordův tým prováděl svá pozorování od roku 2008 pomocí přístroje nazvaného "Z-Spec", který je instalován na California Institute of Technology's Submillimeter Observatory, což je radiotelskop o průměru 10,4 m umístěný v blízkosti vrcholu sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další pozorování byla uskutečněna pomocí Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), což je řada antén radioteleskopů na Inyo Mountains v jižní Kalifornii (viz obrázek vlevo).

Druhá pozorovatelská skupina, jejíž vedoucím je Dariusz Lis, zástupce ředitele Caltech Submillimeter Observatory, použila ke hledání vody Plateau de Bure Interferometer ve Francouzských Alpách. Tento tým v roce 2010 detekoval vodu v objektu APM 08279+5255 při studiu jedné spektrální čáry. Bradfordův tým byl schopen získat mnohem větší množství informací o vodě, včetně zjištění jejích obrovských zásob, protože studoval hned několik spektrálních čar vodní páry.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »