Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší zásobárna vody ve vesmíru

Největší zásobárna vody ve vesmíru

Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Dva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.

"Prostředí v okolí tohoto kvasaru je velice unikátní v tom, že produkuje enormní množství vody," říká Matt Bradford, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie). "Je to další důkaz toho, že voda je rozšířena v celém vesmíru, a to od jeho rané fáze existence." Matt Bradford je vedoucím jednoho týmu astronomů, který se podílel na tomto objevu. Výzkumy jeho týmu byly částečně financovány NASA a byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.

Kvasar je aktivován mimořádně hmotnou černou dírou, která neustále "požírá" prach a plyn z okolního disku. Obě skupiny astronomů studovaly konkrétní kvasar s označením APM 08279+5255, v jehož středu se nachází černá díra o hmotnosti 20 miliard hmotností našeho Slunce a který produkuje velké množství energie rovnající se výkonu tisíce biliónů Sluncí.

Astronomové očekávali, že vodní pára bude přítomna i v mladém vzdáleném vesmíru, ale doposud nebyla nikdy detekována v tak velké vzdálenosti. Voda je přítomna také v naší Galaxii (Mléčné dráze). Její celkové množství je zde asi 4 000krát menší než v okolí kvasaru APM 08279+5255. Většina vody v naší Galaxii existuje v podobě ledu.

Vodní pára je důležitý plyn, umožňující odhalení povahy kvasarů. U tohoto konkrétního kvasaru je vodní pára rozptýlena v oblaku plynů, v oblasti o průměru několika stovek tisíc světelných let (světelný rok odpovídá vzdálenosti přibližně 9,5 biliónu km). Prach a plyn pravděpodobně vytváří kolem centrální černé díry torus (viz obrázek v úvodu článku). Přítomný plyn je nezvykle teplý a hustý v porovnání s běžnými vesmírnými standardy. Ačkoliv je plyn zmrazený na teplotu -53 °C a je 300 biliónkrát řidší než zemská atmosféra, je ve skutečnosti 5krát teplejší a 10krát až 100krát hustější, než je typické v galaxiích, jako je ta naše.

Měření přítomnosti vodní páry a dalších molekul, jako je například oxid uhelnatý, naznačují, že je zde dostatečné množství plynu v podobě "potravy" pro černou díru, která může zvětšit svoji velikost přibližně šestkrát. Jestli se to stane však není jasné, protože přítomný plyn se může zformovat do podoby hvězd či může být z kvasaru vypuzen.

Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Bradfordův tým prováděl svá pozorování od roku 2008 pomocí přístroje nazvaného "Z-Spec", který je instalován na California Institute of Technology's Submillimeter Observatory, což je radiotelskop o průměru 10,4 m umístěný v blízkosti vrcholu sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další pozorování byla uskutečněna pomocí Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), což je řada antén radioteleskopů na Inyo Mountains v jižní Kalifornii (viz obrázek vlevo).

Druhá pozorovatelská skupina, jejíž vedoucím je Dariusz Lis, zástupce ředitele Caltech Submillimeter Observatory, použila ke hledání vody Plateau de Bure Interferometer ve Francouzských Alpách. Tento tým v roce 2010 detekoval vodu v objektu APM 08279+5255 při studiu jedné spektrální čáry. Bradfordův tým byl schopen získat mnohem větší množství informací o vodě, včetně zjištění jejích obrovských zásob, protože studoval hned několik spektrálních čar vodní páry.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »