Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší zásobárna vody ve vesmíru

Největší zásobárna vody ve vesmíru

Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Velmi hmotná černá díra obklopená prachem a plynem - v podání výtvarníka
Dva týmy astronomů objevily největší a nejvzdálenější zásobárnu vody ve vesmíru, jaká kdy byla vůbec nalezena. Její množství je stěží představitelné. Objem této kosmické "nádrže" 140 biliónkrát převyšuje zásoby vody ve světových oceánech planety Země. Tato voda je rozptýlena v okolí obrovské "krmící se" černé díry (tzv. kvasaru), která se nachází ve vzdálenosti více než 12 miliard světelných let.

"Prostředí v okolí tohoto kvasaru je velice unikátní v tom, že produkuje enormní množství vody," říká Matt Bradford, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně (Kalifornie). "Je to další důkaz toho, že voda je rozšířena v celém vesmíru, a to od jeho rané fáze existence." Matt Bradford je vedoucím jednoho týmu astronomů, který se podílel na tomto objevu. Výzkumy jeho týmu byly částečně financovány NASA a byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.

Kvasar je aktivován mimořádně hmotnou černou dírou, která neustále "požírá" prach a plyn z okolního disku. Obě skupiny astronomů studovaly konkrétní kvasar s označením APM 08279+5255, v jehož středu se nachází černá díra o hmotnosti 20 miliard hmotností našeho Slunce a který produkuje velké množství energie rovnající se výkonu tisíce biliónů Sluncí.

Astronomové očekávali, že vodní pára bude přítomna i v mladém vzdáleném vesmíru, ale doposud nebyla nikdy detekována v tak velké vzdálenosti. Voda je přítomna také v naší Galaxii (Mléčné dráze). Její celkové množství je zde asi 4 000krát menší než v okolí kvasaru APM 08279+5255. Většina vody v naší Galaxii existuje v podobě ledu.

Vodní pára je důležitý plyn, umožňující odhalení povahy kvasarů. U tohoto konkrétního kvasaru je vodní pára rozptýlena v oblaku plynů, v oblasti o průměru několika stovek tisíc světelných let (světelný rok odpovídá vzdálenosti přibližně 9,5 biliónu km). Prach a plyn pravděpodobně vytváří kolem centrální černé díry torus (viz obrázek v úvodu článku). Přítomný plyn je nezvykle teplý a hustý v porovnání s běžnými vesmírnými standardy. Ačkoliv je plyn zmrazený na teplotu -53 °C a je 300 biliónkrát řidší než zemská atmosféra, je ve skutečnosti 5krát teplejší a 10krát až 100krát hustější, než je typické v galaxiích, jako je ta naše.

Měření přítomnosti vodní páry a dalších molekul, jako je například oxid uhelnatý, naznačují, že je zde dostatečné množství plynu v podobě "potravy" pro černou díru, která může zvětšit svoji velikost přibližně šestkrát. Jestli se to stane však není jasné, protože přítomný plyn se může zformovat do podoby hvězd či může být z kvasaru vypuzen.

Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA)
Bradfordův tým prováděl svá pozorování od roku 2008 pomocí přístroje nazvaného "Z-Spec", který je instalován na California Institute of Technology's Submillimeter Observatory, což je radiotelskop o průměru 10,4 m umístěný v blízkosti vrcholu sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další pozorování byla uskutečněna pomocí Combined Array for Research in Millimeter-Wave Astronomy (CARMA), což je řada antén radioteleskopů na Inyo Mountains v jižní Kalifornii (viz obrázek vlevo).

Druhá pozorovatelská skupina, jejíž vedoucím je Dariusz Lis, zástupce ředitele Caltech Submillimeter Observatory, použila ke hledání vody Plateau de Bure Interferometer ve Francouzských Alpách. Tento tým v roce 2010 detekoval vodu v objektu APM 08279+5255 při studiu jedné spektrální čáry. Bradfordův tým byl schopen získat mnohem větší množství informací o vodě, včetně zjištění jejích obrovských zásob, protože studoval hned několik spektrálních čar vodní páry.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »