Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Setkání galaxie M31 v souhvězdí Andromedy s Mléčnou dráhou – ilustrační obrázek
Autor: NASA

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.

Myšlenka je založena na tom, že při použití těch největších radioteleskopů světa zapojených do rozsáhlé počítačové sítě můžeme pátrat po signálech mimozemských civilizacích, naslouchajíc zdrojům vysílání z objektů v rozsáhlém prostranství včetně Mléčné dráhy a blízkých okolních galaxií.

Rozvoj našich pozorování bude bezprecedentní,“ říká Jurij Milner. Podle jeho názoru, jakmile sledovací systém začne fungovat, tak během jednoho pozorovacího dne bude získáno více informací, než za jeden rok studia dosavadním způsobem.

V projektu nazvaném Breakthrough Listen, který bude zahájen v lednu 2016, bude zapojen současný největší parabolický radioteleskop na světě Green Bank Telescope v Západní Virginii (USA) a radioteleskop Parkes Telescope, Nový jižní Wales v Austrálii. Do dešifrování přijatých signálů se zapojí největší světové kapacity, jako například britský astrofyzik, profesor Martin Rees z Královské observatoře v Greenwichi a Jeffrey Marcy, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley (USA), objevitel velkého počtu planet mimo Sluneční soustavu.

Pokud nabereme sklenici vody z oceánu a nenajdeme v ní rybu, ještě to neznamená, že v oceánu ryby nežijí. Doposud se naše pátrání po mimozemských civilizacích podobalo takové sklenici, a proto má systematický přístup mnohem větší naději na úspěch,“ říká Jurij Milner.

Já tuto iniciativu pokládám za mimořádně důležitou,“ prohlásil účastník tiskové konference – britský vědec Stephen Hawking. „Nastala doba hledání života za hranicemi naší Země. Ve vesmíru musí být důkazy existence života,“ je přesvědčen kosmolog Stephen Hawking, který podotýká, že proto, abychom pochopili vesmír, je bezvýhradně nutné pochopit stavbu atomů, porozumět silám, které je drží pohromadě, pochopit stavbu hvězd, galaxií či tajemství černých děr, avšak dodává, že toto všechno nebude stačit.

Radioteleskop Green Bank Telescope Autor: NRAO
Radioteleskop Green Bank Telescope
Autor: NRAO
Tyto znalosti nemohou vysvětlit všechno. Mohou objasnit světlo hvězd, avšak nikoliv signály, které vysílá planeta Země. Abychom pochopili tyto signály, musíme mít mnoho znalostí o životě a o intelektu. Jsme přesvědčeni, že život na Zemi vznikl v důsledku evoluce. A proto je možné, že někde ve vesmíru existuje další rozumný život, který nás možná pozoruje,“ prohlásil 73letý teoretický astrofyzik.

Nevyloučil však, že celý rozsáhlý projekt nedospěje k „seznámení“ člověka s jinými formami života. „Jestliže v důsledku tak složitého a rozsáhlého pátrání nic nenalezneme, i to bude velmi zajímavý a důležitý vědecký poznatek,“ prohlásil Stephen Hawking jako odpověď na otázku, zda je přesvědčen o úspěchu tohoto projektu. „Inteligentní život může existovat, ale také nemusí. Avšak nedávné objevy vážně změnily pravidla hry. Nyní známe velké množství světů, kde jsou organické molekuly tak rozšířené, že existence života na každém z nich by byla samozřejmostí. Avšak když víme, jak dlouho trvala evoluce života na naší Zemi, můžeme říci, že planeta s inteligentním životem je vzácnost. Dobře víme, že život je velmi křehký a náchylný k sebezničení,“ dodává Stephen Hawking.

Profesore Hawkingu, jednou jste řekl, že kontakt s mimozemskými civilizacemi není zrovna nejlepší nápad. Proč si to myslíte?“ zeptal se Stephena Hawkinga Jurij Milner. „Neznáme obyvatele jiných planet, ale známe lidi,“ odpověděl Hawking a účastníci tiskové konference se rozesmáli.

Za účelem zpracování kolosálního objemu dat, která budou získána prostřednictvím radioteleskopů, bude vytvořena výpočetní základna umožňující současně skenovat miliardy kosmických rádiových kanálů. Programové vybavení bude otevřené, což umožní zapojit se do zpracování dat asi devíti miliónům dobrovolníků na celém světě (obdoba projektu SETI@home).

Současně Jurij Milner a Stephen Hawking informovali o další iniciativě: jedná se o vytvoření jazyka vhodného pro napsání zprávy cizím civilizacím. Iniciativa pojmenovaná Breakthrough Message je globální soutěží za účelem zformulování digitální zprávy, která by popsala planetu Zemi jazykem srozumitelným případným cizím civilizacím. „Nejlepší autoři dostanou cenu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, ale to nejdůležitější pro nás je pochopit, jaký by měl být tento univerzální jazyk, a také zvážit estetické otázky předávání informací o naší civilizaci cizím mimozemským inteligencím,“ doplnil Jurij Milner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimozemské civilizace


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »