Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Setkání galaxie M31 v souhvězdí Andromedy s Mléčnou dráhou – ilustrační obrázek
Autor: NASA

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.

Myšlenka je založena na tom, že při použití těch největších radioteleskopů světa zapojených do rozsáhlé počítačové sítě můžeme pátrat po signálech mimozemských civilizacích, naslouchajíc zdrojům vysílání z objektů v rozsáhlém prostranství včetně Mléčné dráhy a blízkých okolních galaxií.

Rozvoj našich pozorování bude bezprecedentní,“ říká Jurij Milner. Podle jeho názoru, jakmile sledovací systém začne fungovat, tak během jednoho pozorovacího dne bude získáno více informací, než za jeden rok studia dosavadním způsobem.

V projektu nazvaném Breakthrough Listen, který bude zahájen v lednu 2016, bude zapojen současný největší parabolický radioteleskop na světě Green Bank Telescope v Západní Virginii (USA) a radioteleskop Parkes Telescope, Nový jižní Wales v Austrálii. Do dešifrování přijatých signálů se zapojí největší světové kapacity, jako například britský astrofyzik, profesor Martin Rees z Královské observatoře v Greenwichi a Jeffrey Marcy, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley (USA), objevitel velkého počtu planet mimo Sluneční soustavu.

Pokud nabereme sklenici vody z oceánu a nenajdeme v ní rybu, ještě to neznamená, že v oceánu ryby nežijí. Doposud se naše pátrání po mimozemských civilizacích podobalo takové sklenici, a proto má systematický přístup mnohem větší naději na úspěch,“ říká Jurij Milner.

Já tuto iniciativu pokládám za mimořádně důležitou,“ prohlásil účastník tiskové konference – britský vědec Stephen Hawking. „Nastala doba hledání života za hranicemi naší Země. Ve vesmíru musí být důkazy existence života,“ je přesvědčen kosmolog Stephen Hawking, který podotýká, že proto, abychom pochopili vesmír, je bezvýhradně nutné pochopit stavbu atomů, porozumět silám, které je drží pohromadě, pochopit stavbu hvězd, galaxií či tajemství černých děr, avšak dodává, že toto všechno nebude stačit.

Radioteleskop Green Bank Telescope Autor: NRAO
Radioteleskop Green Bank Telescope
Autor: NRAO
Tyto znalosti nemohou vysvětlit všechno. Mohou objasnit světlo hvězd, avšak nikoliv signály, které vysílá planeta Země. Abychom pochopili tyto signály, musíme mít mnoho znalostí o životě a o intelektu. Jsme přesvědčeni, že život na Zemi vznikl v důsledku evoluce. A proto je možné, že někde ve vesmíru existuje další rozumný život, který nás možná pozoruje,“ prohlásil 73letý teoretický astrofyzik.

Nevyloučil však, že celý rozsáhlý projekt nedospěje k „seznámení“ člověka s jinými formami života. „Jestliže v důsledku tak složitého a rozsáhlého pátrání nic nenalezneme, i to bude velmi zajímavý a důležitý vědecký poznatek,“ prohlásil Stephen Hawking jako odpověď na otázku, zda je přesvědčen o úspěchu tohoto projektu. „Inteligentní život může existovat, ale také nemusí. Avšak nedávné objevy vážně změnily pravidla hry. Nyní známe velké množství světů, kde jsou organické molekuly tak rozšířené, že existence života na každém z nich by byla samozřejmostí. Avšak když víme, jak dlouho trvala evoluce života na naší Zemi, můžeme říci, že planeta s inteligentním životem je vzácnost. Dobře víme, že život je velmi křehký a náchylný k sebezničení,“ dodává Stephen Hawking.

Profesore Hawkingu, jednou jste řekl, že kontakt s mimozemskými civilizacemi není zrovna nejlepší nápad. Proč si to myslíte?“ zeptal se Stephena Hawkinga Jurij Milner. „Neznáme obyvatele jiných planet, ale známe lidi,“ odpověděl Hawking a účastníci tiskové konference se rozesmáli.

Za účelem zpracování kolosálního objemu dat, která budou získána prostřednictvím radioteleskopů, bude vytvořena výpočetní základna umožňující současně skenovat miliardy kosmických rádiových kanálů. Programové vybavení bude otevřené, což umožní zapojit se do zpracování dat asi devíti miliónům dobrovolníků na celém světě (obdoba projektu SETI@home).

Současně Jurij Milner a Stephen Hawking informovali o další iniciativě: jedná se o vytvoření jazyka vhodného pro napsání zprávy cizím civilizacím. Iniciativa pojmenovaná Breakthrough Message je globální soutěží za účelem zformulování digitální zprávy, která by popsala planetu Zemi jazykem srozumitelným případným cizím civilizacím. „Nejlepší autoři dostanou cenu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, ale to nejdůležitější pro nás je pochopit, jaký by měl být tento univerzální jazyk, a také zvážit estetické otázky předávání informací o naší civilizaci cizím mimozemským inteligencím,“ doplnil Jurij Milner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimozemské civilizace


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »