Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Setkání galaxie M31 v souhvězdí Andromedy s Mléčnou dráhou – ilustrační obrázek
Autor: NASA

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.

Myšlenka je založena na tom, že při použití těch největších radioteleskopů světa zapojených do rozsáhlé počítačové sítě můžeme pátrat po signálech mimozemských civilizacích, naslouchajíc zdrojům vysílání z objektů v rozsáhlém prostranství včetně Mléčné dráhy a blízkých okolních galaxií.

Rozvoj našich pozorování bude bezprecedentní,“ říká Jurij Milner. Podle jeho názoru, jakmile sledovací systém začne fungovat, tak během jednoho pozorovacího dne bude získáno více informací, než za jeden rok studia dosavadním způsobem.

V projektu nazvaném Breakthrough Listen, který bude zahájen v lednu 2016, bude zapojen současný největší parabolický radioteleskop na světě Green Bank Telescope v Západní Virginii (USA) a radioteleskop Parkes Telescope, Nový jižní Wales v Austrálii. Do dešifrování přijatých signálů se zapojí největší světové kapacity, jako například britský astrofyzik, profesor Martin Rees z Královské observatoře v Greenwichi a Jeffrey Marcy, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley (USA), objevitel velkého počtu planet mimo Sluneční soustavu.

Pokud nabereme sklenici vody z oceánu a nenajdeme v ní rybu, ještě to neznamená, že v oceánu ryby nežijí. Doposud se naše pátrání po mimozemských civilizacích podobalo takové sklenici, a proto má systematický přístup mnohem větší naději na úspěch,“ říká Jurij Milner.

Já tuto iniciativu pokládám za mimořádně důležitou,“ prohlásil účastník tiskové konference – britský vědec Stephen Hawking. „Nastala doba hledání života za hranicemi naší Země. Ve vesmíru musí být důkazy existence života,“ je přesvědčen kosmolog Stephen Hawking, který podotýká, že proto, abychom pochopili vesmír, je bezvýhradně nutné pochopit stavbu atomů, porozumět silám, které je drží pohromadě, pochopit stavbu hvězd, galaxií či tajemství černých děr, avšak dodává, že toto všechno nebude stačit.

Radioteleskop Green Bank Telescope Autor: NRAO
Radioteleskop Green Bank Telescope
Autor: NRAO
Tyto znalosti nemohou vysvětlit všechno. Mohou objasnit světlo hvězd, avšak nikoliv signály, které vysílá planeta Země. Abychom pochopili tyto signály, musíme mít mnoho znalostí o životě a o intelektu. Jsme přesvědčeni, že život na Zemi vznikl v důsledku evoluce. A proto je možné, že někde ve vesmíru existuje další rozumný život, který nás možná pozoruje,“ prohlásil 73letý teoretický astrofyzik.

Nevyloučil však, že celý rozsáhlý projekt nedospěje k „seznámení“ člověka s jinými formami života. „Jestliže v důsledku tak složitého a rozsáhlého pátrání nic nenalezneme, i to bude velmi zajímavý a důležitý vědecký poznatek,“ prohlásil Stephen Hawking jako odpověď na otázku, zda je přesvědčen o úspěchu tohoto projektu. „Inteligentní život může existovat, ale také nemusí. Avšak nedávné objevy vážně změnily pravidla hry. Nyní známe velké množství světů, kde jsou organické molekuly tak rozšířené, že existence života na každém z nich by byla samozřejmostí. Avšak když víme, jak dlouho trvala evoluce života na naší Zemi, můžeme říci, že planeta s inteligentním životem je vzácnost. Dobře víme, že život je velmi křehký a náchylný k sebezničení,“ dodává Stephen Hawking.

Profesore Hawkingu, jednou jste řekl, že kontakt s mimozemskými civilizacemi není zrovna nejlepší nápad. Proč si to myslíte?“ zeptal se Stephena Hawkinga Jurij Milner. „Neznáme obyvatele jiných planet, ale známe lidi,“ odpověděl Hawking a účastníci tiskové konference se rozesmáli.

Za účelem zpracování kolosálního objemu dat, která budou získána prostřednictvím radioteleskopů, bude vytvořena výpočetní základna umožňující současně skenovat miliardy kosmických rádiových kanálů. Programové vybavení bude otevřené, což umožní zapojit se do zpracování dat asi devíti miliónům dobrovolníků na celém světě (obdoba projektu SETI@home).

Současně Jurij Milner a Stephen Hawking informovali o další iniciativě: jedná se o vytvoření jazyka vhodného pro napsání zprávy cizím civilizacím. Iniciativa pojmenovaná Breakthrough Message je globální soutěží za účelem zformulování digitální zprávy, která by popsala planetu Zemi jazykem srozumitelným případným cizím civilizacím. „Nejlepší autoři dostanou cenu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, ale to nejdůležitější pro nás je pochopit, jaký by měl být tento univerzální jazyk, a také zvážit estetické otázky předávání informací o naší civilizaci cizím mimozemským inteligencím,“ doplnil Jurij Milner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimozemské civilizace


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »