Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Nové pátrání po mimozemských civilizacích

Setkání galaxie M31 v souhvězdí Andromedy s Mléčnou dráhou – ilustrační obrázek
Autor: NASA

Britský teoretický fyzik Stephen Hawking a podnikatel Jurij Milner oznámili na tiskové konferenci v Londýně, že jsou připraveni investovat 100 miliónů dolarů do nového pátrání po mimozemských civilizacích. V rámci této iniciativy (nazvané Breakthrough Initiatives) budou v následujících deseti letech hledány signály mimozemšťanů pomocí dvou největších světových radioteleskopů. V plánu je sledovat 10× větší množství hvězd a pořídit 5× více spekter než při předchozích pokusech.

Myšlenka je založena na tom, že při použití těch největších radioteleskopů světa zapojených do rozsáhlé počítačové sítě můžeme pátrat po signálech mimozemských civilizacích, naslouchajíc zdrojům vysílání z objektů v rozsáhlém prostranství včetně Mléčné dráhy a blízkých okolních galaxií.

Rozvoj našich pozorování bude bezprecedentní,“ říká Jurij Milner. Podle jeho názoru, jakmile sledovací systém začne fungovat, tak během jednoho pozorovacího dne bude získáno více informací, než za jeden rok studia dosavadním způsobem.

V projektu nazvaném Breakthrough Listen, který bude zahájen v lednu 2016, bude zapojen současný největší parabolický radioteleskop na světě Green Bank Telescope v Západní Virginii (USA) a radioteleskop Parkes Telescope, Nový jižní Wales v Austrálii. Do dešifrování přijatých signálů se zapojí největší světové kapacity, jako například britský astrofyzik, profesor Martin Rees z Královské observatoře v Greenwichi a Jeffrey Marcy, profesor astronomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley (USA), objevitel velkého počtu planet mimo Sluneční soustavu.

Pokud nabereme sklenici vody z oceánu a nenajdeme v ní rybu, ještě to neznamená, že v oceánu ryby nežijí. Doposud se naše pátrání po mimozemských civilizacích podobalo takové sklenici, a proto má systematický přístup mnohem větší naději na úspěch,“ říká Jurij Milner.

Já tuto iniciativu pokládám za mimořádně důležitou,“ prohlásil účastník tiskové konference – britský vědec Stephen Hawking. „Nastala doba hledání života za hranicemi naší Země. Ve vesmíru musí být důkazy existence života,“ je přesvědčen kosmolog Stephen Hawking, který podotýká, že proto, abychom pochopili vesmír, je bezvýhradně nutné pochopit stavbu atomů, porozumět silám, které je drží pohromadě, pochopit stavbu hvězd, galaxií či tajemství černých děr, avšak dodává, že toto všechno nebude stačit.

Radioteleskop Green Bank Telescope Autor: NRAO
Radioteleskop Green Bank Telescope
Autor: NRAO
Tyto znalosti nemohou vysvětlit všechno. Mohou objasnit světlo hvězd, avšak nikoliv signály, které vysílá planeta Země. Abychom pochopili tyto signály, musíme mít mnoho znalostí o životě a o intelektu. Jsme přesvědčeni, že život na Zemi vznikl v důsledku evoluce. A proto je možné, že někde ve vesmíru existuje další rozumný život, který nás možná pozoruje,“ prohlásil 73letý teoretický astrofyzik.

Nevyloučil však, že celý rozsáhlý projekt nedospěje k „seznámení“ člověka s jinými formami života. „Jestliže v důsledku tak složitého a rozsáhlého pátrání nic nenalezneme, i to bude velmi zajímavý a důležitý vědecký poznatek,“ prohlásil Stephen Hawking jako odpověď na otázku, zda je přesvědčen o úspěchu tohoto projektu. „Inteligentní život může existovat, ale také nemusí. Avšak nedávné objevy vážně změnily pravidla hry. Nyní známe velké množství světů, kde jsou organické molekuly tak rozšířené, že existence života na každém z nich by byla samozřejmostí. Avšak když víme, jak dlouho trvala evoluce života na naší Zemi, můžeme říci, že planeta s inteligentním životem je vzácnost. Dobře víme, že život je velmi křehký a náchylný k sebezničení,“ dodává Stephen Hawking.

Profesore Hawkingu, jednou jste řekl, že kontakt s mimozemskými civilizacemi není zrovna nejlepší nápad. Proč si to myslíte?“ zeptal se Stephena Hawkinga Jurij Milner. „Neznáme obyvatele jiných planet, ale známe lidi,“ odpověděl Hawking a účastníci tiskové konference se rozesmáli.

Za účelem zpracování kolosálního objemu dat, která budou získána prostřednictvím radioteleskopů, bude vytvořena výpočetní základna umožňující současně skenovat miliardy kosmických rádiových kanálů. Programové vybavení bude otevřené, což umožní zapojit se do zpracování dat asi devíti miliónům dobrovolníků na celém světě (obdoba projektu SETI@home).

Současně Jurij Milner a Stephen Hawking informovali o další iniciativě: jedná se o vytvoření jazyka vhodného pro napsání zprávy cizím civilizacím. Iniciativa pojmenovaná Breakthrough Message je globální soutěží za účelem zformulování digitální zprávy, která by popsala planetu Zemi jazykem srozumitelným případným cizím civilizacím. „Nejlepší autoři dostanou cenu v hodnotě jednoho miliónu dolarů, ale to nejdůležitější pro nás je pochopit, jaký by měl být tento univerzální jazyk, a také zvážit estetické otázky předávání informací o naší civilizaci cizím mimozemským inteligencím,“ doplnil Jurij Milner.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru
[2] bbc.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mimozemské civilizace


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »