Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Noví společníci Mléčné dráhy

Noví společníci Mléčné dráhy

SDSS-II.jpg
Vědecký tým digitální prohlídky oblohy SDSS-II (Sloan Digital Sky Survey) oznámil 8. května 2006 objev dvou nových, velmi slabých galaxií - společníků naší Mléčné dráhy.

První z galaxií, která byla nalezena směrem k souhvězdí Honící psi (Canes Venatici, CVn), objevil vědecký pracovník SDSS II Daniel Zucker (Cambridge University). Druhou pak jeho kolega Vasilij Belokurov v souhvězdí Pastevce (Bootes, Boo).

"Studoval jsem přehledovou mapu vzdálených hvězd severní galaktické oblohy, nazývané Field Streams (pole galaktických vláken), a zpozoroval jsem nějakou zhuštěninu v souhvězdí Honících psů," vysvětluje Zucker. "Při další prohlídce se ukázalo, že se jedná o předtím neznámou trpasličí galaxii. Je vzdálena asi 640 000 sv.l. (200 kiloparseků) od Slunce. To ji udělalo jednou z nejvzdálenějších galaktických společníků Mléčné dráhy."

Zucker poslal e-mailovou zprávu Belokurovovi, protože takovéto objevy často souvisí s dalšími. Belokurov mu o několik hodin později vzrušeně poslal zprávu o objevu jiné, dokonce ještě slabší trpasličí galaxie. Nová galaxie v souhvězdí Pastevce, kterou Belokurov pojmenoval "Boo", vykazuje zdeformovanost struktury.Tu pravděpodobně způsobila gravitační síla Mléčné dráhy. (Boo je zkratka latinského názvu souhvězdí Pastevce - Bootes, ale také název pro trávu - marihuanu.) "Vlastně je trochu popletená jako by si vzala trávu," řekl o této trpasličí galaxii Belokurov.

Ačkoli jsou tyto trpasličí galaxie v našem vlastním kosmickém okolí, je těžké je objevit, protože jsou velmi slabé. Ve skutečnosti je nová galaxie v Pastevci nejslabší doposud objevenou galaxií, s celkovou svítivostí jen okolo 100 000 Sluncí. Ale kvůli její vzdálenosti (640 000 sv.l.) je téměř neviditelná i pro největší dalekohledy. Předchozí "nejslabší" rekordman byl objeven z dat SDSS-II vloni ve Velké medvědici (Ursa Major, UMa).

Nalezení nových galaktických sousedů je fascinující, ale ještě důležitější je pátrání po extrémně slabých trpaslících, a to kvůli dlouhodobému rozporu mezi teorií a pozorováními. Základní teorie o formování galaxií předpokládá, že okolo Mléčné dráhy by měly obíhat stovky shluků "chladné temné hmoty". Každý z nich dostatečně hmotný na to, aby mohl hostit viditelnou trpasličí galaxii. Zatím bylo nalezeno jen asi deset trpasličích společníků.

Jednou z možností je, že galaxie jsou v menších shlucích temné hmoty příliš slabé, aby byly objeveny při předchozích hledáních, ale mohou být zjištěny při "hlubokém průzkumu" (deep survey) jako SDSS-II.

"Je to podobné jako při rýžování zlata. Náš pohled na oblohu je obrovský a my hledáme velmi malé shluky hvězd," vysvětlil Wyn Evans, astronom Cambridgeské University a člen výzkumného týmu SDSS-II. Spolupracovník Mark Wilkinson tvrdí: "Objev a studium těchto malých galaxií je opravdu důležitý. Z jejich struktury a pohybů se můžeme dozvědět o vlastnostech temné hmoty, stejně jako zjistit hmotnost a gravitační pole Mléčné dráhy".

Nové objevy jsou součástí projektu SEGUE (Sloan Extension for Galactic Understanding and Exploration), jednoho ze tří dílčích prohlídek oblohy SDSS- II. SEGUE bude zkoumat strukturu a vlastnosti hvězd v naší Galaxii (Mléčné dráze) v nebývalých detailech.

"Jsem si jistá, že je tam více trpasličích galaxií a SEGUE je objeví," řekla prof. fyziky a astronomie Heidi Newbergová (Rensselaer Polytechnic Institute, New York a spolupředsedkyně SEGUE).

Digitální prohlídka oblohy (SDSS-II) přinese nejen fascinující, ale i velmi důležité informace o vesmíru. Astronomové pochopí zákonitosti galaktických oblastí a prázdných míst ve vesmíru. V některých případech to způsobí i změnu názorů na vývoj vesmíru a na různé zákonitosti ve velkoškálových strukturách vesmíru. SDSS-II nám řekne, které dosavadní teorie jsou pravdivé a u kterých bude nutno přijít se zcela novými myšlenkami.


Obrázek: Dva noví společníci Mléčné dráhy
Vlevo trpasličí galaxie v Honících psech (Canes Venatici), vpravo v Pastevci (Bootes). Na snímcích je každé hvězdě ve fotometrické databázi přidělena barva, odpovídající jasnosti hvězdy.
Credit: Vasily Belokurov, Cambridge univerzita, SDSS-II. Collaboration

Zdroj: www.ras.org.uk a SDSS
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »