Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

Nový radioteleskop bude pátrat po signálech mimozemšťanů

ATA.jpg
Účastníci projektu SETI (Searching for Extra-Terrestrial Intelligence), jehož cílem je pátrat po signálech mimozemských civilizací, uskutečnili zkušební sérii pozorování pomocí nové soustavy radioteleskopů. Toto zařízení s názvem ATA (Allen Telescope Array) je rozmístěno na ploše přibližně 360 tisíc metrů čtverečních a jeho výroba si vyžádala náklady v celkové výši 35 miliónů dolarů.

ATA_SETI.jpg

Tento "segmentový superteleskop" je tvořen soustavou 350 kovových antén o průměru 6,1 m. Komplex radioteleskopů se rozkládá v oblasti Hat Creek Radio Observatory, asi 470 km severovýchodně od města San Francisco. Na rozdíl od optických dalekohledů, které mohou sledovat hvězdy pouze v noci, radioteleskopy mohou pozorovat 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, tedy bez jakéhokoliv přerušení. Zařízení umožní současně detekovat rádiové záření mnoha hvězd. Předpokládá se, že s jeho pomocí bude během následujících 20 let prozkoumán asi jeden milión hvězd.

Koncem 50. let dospěli astronomové k názoru, že "umělé" signály z vesmíru bude nejvýhodnější detekovat v oblasti rádiových vln. Brzy se do pátrání po signálech mimozemských civilizací zapojilo mnoho pracovníků rádiových observatoří v mnoha státech světa. V 70. letech se do programu zapojila i NASA, avšak před 12 roky americký Kongres přerušil financování projektu.

Prostředky na výstavbu nového radioteleskopu věnovali zakladatelé velkých společností: Gordon E. Moore - zakladatel společnosti Intel, Sandy Lerner - zakladatel Cisco Systems, a především Paul G. Allen - spoluzakladatel společnosti Microsoft, na jehož počest je tato soustava radioteleskopů pojmenována Allen Telescope Array.

Zdroj: spacenews.ru a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »