Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objev nejvzdálenější černé díry

Objev nejvzdálenější černé díry

cfhqs_j2329-0301.jpg
Mezinárodní tým astronomů z Kanady, Francie a USA dalekohledem CFHT na Havaji objevil ve vzdálenosti 13 miliard světelných let od Země černou díru. Na snímku, pořízeném dalekohledem CFHT, je výrazně červená.

glast_agn.jpg
Uviděli ji díky tomu, že „nasává“ okolní prach a plyn, ten se ohřeje a pak velice jasně září. Černá díra, která by mohla poskytnout informace o raném vývoji vesmíru, leží v centru kvasaru a je jeho jakýmsi „motorem". Na obrázku je představa vědců, jak černá díra v centru kvasaru pohlcuje okolní plyn a prach. Kredit: NASA/Aurore Simonnet, Sonoma státní univerzita)

Tato rekordmanka mezi černými dírami byla nalezena v rámci nového programu průzkumu vzdálených kvasarů CFHQS (Canada-France High-z Quasar Survey), který používá kameru MegaCam na 3,6m dalekohledu CFHT (Canada-France-Hawaii Telescope, Mauna Kea, Havaj).

Soubor dat z kamery MegaCam obsahuje více než 10 miliónů obyčejných hvězd a galaxií a mezi nimi astronomové rozeznali 4 vzdálené kvasary. Nejvzdálenější kvasar nese označení CFHQS J2329-0301 - první část názvu představuje program CFHQS (Canada-France High-z Quasar Survey) a pak následují souřadnice, které určují jeho pozici na obloze v souhvězdí Ryb (Pisces).

cfhqs_j2329-0301-spect.jpg
Spektrum kvasaru pořizovali astronomové na 8m dalekohledu Gemini-South Telescope (ESO, Cerro Pachon, Chile). Emisní čáry ve spektru ukázaly, že kvasar má rudý posuv z = 6,43. Na snímku, pořízeném dalekohledem CFHT, je na rozdíl od „okolních“ hvězd a galaxií výrazně červený.
„Jakmile jsem uviděl ve spektru posuv emisních čár, hned jsem věděl, že objekt leží velmi daleko,“ řekl Dr. Chris Willott (University of Ottawa), který objev presentoval 7. června na každoroční konferenci Kanadské astronomické společnosti (CASCA 2007) v Kingstonu (Ontario, 5. – 8.6.2007).

Protože Velký třesk (Big Bang) nastal před 13,7 miliardami let, znamená to, že vidíme kvasar, který se „narodil“ necelou 1 miliardu let po Velkém třesku. Tento trik „cestování v čase“ dovoluje astronomům přímo pohlédnout do minulosti vesmíru – do jeho nejranějších počátků. Význam tohoto objevu spočívá ve skutečnosti, že se stále více přibližujeme k počátku vesmíru. Předchozí držitel rekordu SDSS J1148+5251, objevený v roce 2003 (Sloan Digital Sky Survey), je o 2 milióny sv.l. blíže.
„Je to opravdu vzrušující objev,“ říká Professor Michael Strauss (Sloan Survey a Princeton University). „Věděli jsme, že náš rekord bude překonán.“

Podle Dr. Johna Hutchingse (National Research Council Canada's Herzberg Institute of Astrophysics) to přináší několik problémů. V době pouhých 700 miliónů let po Velkém třesku neměly ještě galaxie existovat. Proto se buď musely tvořit dříve než předpokládáme nebo kvasary také slouží jako „zpětné zrcátko“ a jejich světlo obsahuje celou historii vesmíru, jak ji „sesbíraly“ během svého putování mezi galaxiemi. Světlo CFHQS J2329-0301 k nám na Zem „letělo“ téměř 13 miliard let.

Protože kvasar je velmi jasný, chtějí astronomové jeho světlo využít, aby zjistili vlastnosti mezihvězdného plynu v raném vesmíru - jestli většina atomů měla elektron „spojen“ s jádrem nebo jestli atomy byly ionizovány.

Podle současných teorií v období 380 000 až 400 miliónů let po Velkém třesku byl vesmír temný, protože nebyly žádné hvězdy ani galaxie a všechny atomy byly neutrální. Teprve pak nastává období reionizace vesmíru - vznikly první hvězdy a jejich pronikavé záření zanedlouho ionizovalo všudypřítomný vodík a hélium. Určení konce temného věku vesmíru je jedním z hlavních cílů současné kosmologie. Další pozorování nám řeknou, jestli plyn před tímto kvasarem ionizovaný byl nebo ne.

Dr. Alain Omont (Institutu d'Astrophysique de Paris, Universite Pierre et Marie Curie, CNRS) navrhuje k výzkumu reionizace vesmíru používat vedle kvasarů i první velmi hmotné galaxie, které ve vesmíru vznikaly. Poukázal také na to, že předchozí objev kvasaru SDSS J1148+5251 vedl astronomy k pokračování pozorování a to dalekohledy umístěnými nejen po celém světě ale i ve vesmíru.

Dalším problémem je hmotnost černé díry – asi 500 miliónů hmotností našeho Slunce. „Je záhadou, jak mohla být tak supermasivní černá díra nalezena v tak raném vesmíru. My se domníváme, že černé díry rostou velmi dlouho,“ řekl Hutchings.

Tým plánuje další pozorování kvasaru. „Zejména chceme dělat infračervená spektra, abychom zpřesnili rudý posuv,“ řekl Willott. Teprve potom uvidíme, co nám kvasar může říct o reionizaci a růstu prvních černých děr a galaxií."

Dr. Christian Veillet (ředitel CFHT) řekl: „Byly objeveny už čtyři kvasary s rudým posuvem nad 6 a v jejich průzkumu CFHQS se musí v dalších letech pokračovat. A také se ukazuje důležitost relativně skromného 3,6m dalekohledu CFHT.“
A ještě dodal: „Skutečně je to nejvzdálenější objekt. A nebudu překvapen, jestli se brzy objeví ještě něco dokonce vzdálenějšího. Vždyť jsme teprve uprostřed průzkumu, tak by něco ještě většího mělo přijít.“

Další obrázky a grafy: www.cfht.hawaii.edu/News/Quasars07

Zdroj: www.astronomy.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »