Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Objevena horní mez hmotnosti černých děr?

Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Galaxie ESO 325-G004 v jejímž centru se pravděpodobně nachází hmotná černá díra
Astronomové věří, že se jim podařilo objevit horní hranici pro hmotnost supermasivních černých děr, jejichž existence se předpokládá v centru skoro každé galaxie včetně té naší. Podle nového průzkumu ovšem tyto objekty nemohou nabývat hmotností vyšších, než 10 miliard hmotností Slunce. To odpovídá přibližně jednomu procentu hmotnosti galaxie v jejímž centru se černá díra nachází.

Černé díry ve vesmíru potkáváme téměř na každém kroku. Astronomové se domnívají, že ve středu téměř každé galaxie se ukrývá superhmotná černá díra. Také naše Galaxie disponuje jednou takovou, jejíž hmotnost dosahuje přibližně tří až čtyř miliónů hmotností Slunce. To je ale možná až směšná hodnota oproti hmotnostem černých děr, jejichž domovem jsou centra obřích eliptických galaxií - tyto objekty totiž mohou nabývat hmotností více než tisíckrát větších.

Přesto se však zřejmě může růst těchto vesmírných monster jednou zastavit. Takový je závěr studie vypracované vědci z University of Hawaii a Yale University, jež také vyšla v časopise Mothly notices of the Royal Astronomical Society. Od jisté hmotnosti, která je rovna přibližně 10 miliardám slunečních hmotností, to vypadá, že nasávání materiálu z okolí černé díry je zastaveno a tím pádem také znemožněn další růst černé díry. Tato vlastnost se zdá být ve vesmíru naprosto univerzální a nezávislá na čase.

K těmto výsledkům vědci došli rozborem dat, které nashromáždili při pozorováních supermasivních černých děr ve vizuálním a RTG oboru elektromagnetického spektra. Ukázalo se, že tato data se dají objasnit a vzájemně propojit pouze za jediného předpokladu: růst hmotnosti černé díry se zastaví v jednom přesně daném bodě.

To, že může existovat nějaká horní hranice pro hmotnost černých děr, není žádná nová myšlenka. Nyní však vědci navrhují některá možná vysvětlení této skutečnosti. Například: černá díra do svého okolí vyzařuje od jistého okamžiku (který je dán její hmotností) tolik energie, že si tím zamezuje přístup k vlastním zásobám plynu v okolí (toto vyzařování nemá nic společného s Hawkingovým kvantovým vypařováním, kde je navíc intenzita záření černé díry nepřímo úměrná její hmotnosti). Další studium vývoje superhmotných černých děr je velmi důležité, neboť se předpokládá, že je velice úzce spojen s vývojem jejich mateřských galaxií.

Zdroje: www.physorg.com, www.astronews.com




O autorovi

Jakub Vošmera

Autor je studentem brněnského Gymnázia Matyáše Lercha. Zabývá se přírodními vědami, především fyzikou a astronomií. E-mail: vosmera(at)gmail.com Osobní stránky: vosmera.chytrak.cz



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

První astrofotografie

Jupiter a věřím že tam jsou i Europa a Ganymed

Další informace »