Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nejbližší galaxie

Objevena nejbližší galaxie

trapsličí galaxie Canis Major
trapsličí galaxie Canis Major
Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.

Jak už bylo uvedeno, jedná se o nejbližší galaxii. Leží blíže ke středu naší Galaxie než donedávna uváděná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce, která byla objevena v roce 1994. Objev nové galaxie naznačuje, že naše Galaxie se stále vyvíjí, tak jak její disk postupně "pohlcuje" malé satelitní galaxie. To je v souladu s dřívějšími předpoklady astronomů, že velké galaxie ve vesmíru vznikly díky galaktickému kanibalizmu, tedy pohlcováním malých galaxií.

Objev nové galaxie se uskutečnil na základě pozorování vesmíru v oboru infračerveného záření. Prozradily ji studené obří hvězdy spektrální třídy M, které nejvíce září právě v oblasti infračerveného záření. Působením gravitace naší Galaxie došlo k roztrhání trpasličí galaxie při vzájemném přiblížení. Její podstatná část se nyní nachází v souhvězdí Velkého psa, avšak spousta jejích hvězd, vytržených v důsledku přitažlivosti naší Galaxie, vytváří dlouhou "vlečku". Tyto hvězdy nejen že doplnily okrajové části Mléčné dráhy (vytvořily kolem ní jakýsi prstenec), ale některé z nich míří i směrem ke Slunci.

V galaktickém měřítku je nově objevená galaxie velmi malá - její hmotnost je rovna přibližně 1 miliardě hmotností Slunce, což není ani 1 % hmotnosti naší Galaxie. Díky pohlcování blízkých galaxií se Mléčná dráha stále ještě vyvíjí.

Trpasličí galaxie v souhvězdí Velkého psa není jediná, která se s naší Galaxií srazila. Díky stejnému pozorovacímu programu 2MAAS (Two-Micron All Sky Survey) bylo zjištěno před několika týdny, že rovněž již zmiňovaná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce je gravitací naší Galaxie postupně trhána a jednotlivé hvězdy tak vytvářejí další prstenec. Hmotnost galaxie v souhvězdí Střelce je 10 000krát menší než hmotnost naší Galaxie.

Zdroj: http://astro.u-strasbg.fr/images_ri/canm-e.html




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »