Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nejbližší galaxie

Objevena nejbližší galaxie

trapsličí galaxie Canis Major
trapsličí galaxie Canis Major
Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.

Jak už bylo uvedeno, jedná se o nejbližší galaxii. Leží blíže ke středu naší Galaxie než donedávna uváděná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce, která byla objevena v roce 1994. Objev nové galaxie naznačuje, že naše Galaxie se stále vyvíjí, tak jak její disk postupně "pohlcuje" malé satelitní galaxie. To je v souladu s dřívějšími předpoklady astronomů, že velké galaxie ve vesmíru vznikly díky galaktickému kanibalizmu, tedy pohlcováním malých galaxií.

Objev nové galaxie se uskutečnil na základě pozorování vesmíru v oboru infračerveného záření. Prozradily ji studené obří hvězdy spektrální třídy M, které nejvíce září právě v oblasti infračerveného záření. Působením gravitace naší Galaxie došlo k roztrhání trpasličí galaxie při vzájemném přiblížení. Její podstatná část se nyní nachází v souhvězdí Velkého psa, avšak spousta jejích hvězd, vytržených v důsledku přitažlivosti naší Galaxie, vytváří dlouhou "vlečku". Tyto hvězdy nejen že doplnily okrajové části Mléčné dráhy (vytvořily kolem ní jakýsi prstenec), ale některé z nich míří i směrem ke Slunci.

V galaktickém měřítku je nově objevená galaxie velmi malá - její hmotnost je rovna přibližně 1 miliardě hmotností Slunce, což není ani 1 % hmotnosti naší Galaxie. Díky pohlcování blízkých galaxií se Mléčná dráha stále ještě vyvíjí.

Trpasličí galaxie v souhvězdí Velkého psa není jediná, která se s naší Galaxií srazila. Díky stejnému pozorovacímu programu 2MAAS (Two-Micron All Sky Survey) bylo zjištěno před několika týdny, že rovněž již zmiňovaná trpasličí galaxie v souhvězdí Střelce je gravitací naší Galaxie postupně trhána a jednotlivé hvězdy tak vytvářejí další prstenec. Hmotnost galaxie v souhvězdí Střelce je 10 000krát menší než hmotnost naší Galaxie.

Zdroj: http://astro.u-strasbg.fr/images_ri/canm-e.html




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »