Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena nová kulová hvězdokupa

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.

Kulové hvězdokupy poskytují unikátní „laboratorní“ podmínky ke studiu rozmanitých aspektů astrofyziky. Nacházejí se v nich totiž hvězdy přibližně stejného stáří, stejného chemického složení a všechny jsou od nás stejně daleko. Kulové hvězdokupy jsou především „fosilními“ objekty v Galaxii, jež poskytují velmi důležité informace z doby formování galaxií. Vzhledem k jejich stáří kolem 10 miliard roků se jedná o nejstarší objekty v naší Galaxii – jsou téměř tak staré jako samotný vesmír (jehož stáří bylo určeno na 13,7 miliardy roků). Jedná se o velmi hmotné útvary, zformované do tvaru koule, které byly svědky počátečního období vesmíru. Tato etapa vzniku a vývoje vesmíru ještě zdaleka nebyla do detailů pochopena.

V naší Galaxii je známo více než 150 kulových hvězdokup, z nichž každá obsahuje několik stovek tisíc hvězd. Na rozdíl od menších a méně koncentricky uspořádaných otevřených hvězdokup nejsou kulové hvězdokupy soustředěny do galaktického disku. Spíše jsou sféricky rozloženy v galaktickém halo, se stoupající koncentrací směrem k centru Galaxie. Do poloviny 90. let minulého století byly kulové hvězdokupy identifikovány ponejvíce na základě vizuální prohlídky fotografických desek. Avšak tyto dřívější prohlídky pravděpodobně „propásly“ významný počet kulových hvězdokup, zejména v blízkosti galaktického disku, kde je před našimi zraky zakrývají hustá oblaka prachu a plynů. V počátcích extragalaktické astronomie byly tyto oblasti označovány jako „Zone of Avoidance” (tzv. opomíjené pásmo), protože extragalaktické hvězdné objekty byly v těchto částech oblohy pozorovány velmi vzácně.

Pátrání po chybějících kulových hvězdokupách v naší Galaxii vyžaduje pozorování v oboru infračerveného záření, které je schopné proniknout přes hustou „galaktickou mlhu“. Při použití moderních citlivých detektorů infračerveného záření je jejich objev možný.

Dokončení jejich soupisu není pouze jediným důvodem pro výzkum. Objevování nových kulových hvězdokup je rovněž důležité z několika dalších důvodů. Například detailní analýzy jejich drah umožní astronomům učinit závěry o rozložení hmoty v Galaxii. Kulové hvězdokupy mohou proto být využity jako „sondy“ k určení velkorozměrové struktury Mléčné dráhy.

„Bylo odhadnuto, že oblast v okolí galaktického středu může obsahovat 10 či více doposud neznámých kulových hvězdokup a my jsme právě zahájili velkou kampaň k jejich odhalení a určení jejich vlastností,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo), člen týmu astronomů.

Nově objevený významný kandidát na kulovou hvězdokupu obdržel označení FSR 1735. „Tato unikátní fotografie odhalila, že mlhavý vzhled hvězdokupy na dřívějších fotografiích byl ve skutečnosti způsoben zářením velkého počtu slabých hvězd,“ říká Dirk Froebrich (University of Kent, Velká Británie). „Nová fotografie ukazuje překrásné a bohaté seskupení hvězd do tvaru koule“.

Na základě detailní analýzy informací dospěli astronomové k závěru, že kulová hvězdokupa FSR 1735 se nachází ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země a pouze 10 000 světelných let od středu Galaxie, v blízkosti galaktické roviny. „Všechna zjištěná fakta naznačují, že objekt FSR 1735 je novou kulovou hvězdokupou ve vnitřních částech naší Galaxie,“ říká Aleks Scholz (University of St. Andrews, Skotsko). „Avšak jisti si budeme teprve tehdy, až se nám podaří přesně určit stáří hvězd, což vyžaduje další detailní výzkum.“

Tento hvězdný útvar má průměr přibližně 7 světelných let (což je o něco méně než dvojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a hvězdou Proxima Centauri). Obsahuje však zhruba 100 000 hvězd a její odhadovaná celková hmotnost činí 65 000 hmotností Slunce. Hvězdy v této kulové hvězdokupě obsahují 5 až 8krát méně těžkých kovů než Slunce.

„Světlo, vyzářené hvězdami kulové hvězdokupy FSR 1735 muselo cestou do Sluneční soustavy proniknout přes hustý oblak prachu a plynů,“ říká Helmut Meusinger (Thüringer Landessternwarte Tautenburg, Německo). „To je jeden z důvodů, proč bylo tak těžké hvězdokupu objevit při předcházejících průzkumech.“

„Je to poslední chybějící kulová hvězdokupa v naší Galaxii?“ ptá se Aleks Scholz. „Zatím si nemůžeme být jisti. Neprůhledné prostředí v centrálních oblastech Galaxie může ještě ukrývat nejedno překvapení.“

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »