Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena oblaka prvotního plynu v raném vesmíru

Objevena oblaka prvotního plynu v raném vesmíru

Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulací
Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulací
Astronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku (po vzniku vesmíru). Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.

Pouze nejlehčí chemické prvky - především vodík a hélium - byly vytvořeny v průběhu velkého třesku (Big Bangu). Poté probíhalo několik stovek miliónů roků shlukování tohoto primordiálního plynu, než došlo ke vzniku prvních hvězd, v nichž byly "vyrobeny" těžší chemické prvky. Až doposud astronomové pokaždé detekovali přítomnost "kovů" (což je používané označení pro všechny prvky těžší než hélium) kdekoliv ve vesmíru, kam se podívali.

"S velkými problémy jsme se pokoušeli najít ve vesmíru starodávný materiál - dlouho bez úspěchu. A toto je vůbec první případ, kdy se nám podařilo pozorovat původní plyn, který není kontaminován těžšími prvky, vytvořenými uvnitř hvězd," říká J. Xavier Prochaska, profesor astronomie a astrofyziky (University of California, Santa Cruz). Xavier Prochaska je spoluautorem článku, který byl publikován v internetovém vydání časopisu Science. Dalšími autory byli Michele Fumagalli, postgraduální student na UC Santa Cruz a John O'Meara, Saint Michael's College, Vermont.

"Chybějící kovy nám poskytují informaci o tom, že se skutečně jedná o prvotní plyn ve vesmíru," říká Michele Fumagalli. "To je naprosto vzrušující, protože jsme získali první důkazy o tom, že jeho charakteristiky zcela odpovídají složení primordiálního plynu, jak to předpovídá teorie velkého třesku."

Astronomové objevili dvě oblaka primordiálního plynu na základě analýzy světla vzdálených kvasarů. Použili přitom spektrometr HIRES instalovaný na dalekohledu Keck I (observatoř W. M. Keck Observatory, Havaj). Rozložením intenzivního světla kvasarů do spektra o různých vlnových délkách mohou astronomové zjistit, které vlnové délky byly absorbovány materiálem nacházejícím se mezi kvasarem a dalekohledem.

"Můžeme pozorovat absorpční čáry v pořízeném spektru v místech, kde bylo světlo pohlceno plynem, což nám umožňuje určit složení tohoto plynu," vysvětluje Michele Fumagalli.

Každý chemický prvek má nezaměnitelné "otisky prstů", které se projevují jako tmavé čáry ve spektru. A právě ve spektru plynného oblaku zjistili astronomové pouze přítomnost vodíku a jeho těžšího izotopu - deuteria. "Neobjevili jsme žádné stopy uhlíku, kyslíku či křemíku," dodává Michele Fumagalli.

Před tímto objevem bylo nejnižší naměřené množství kovů ve vesmíru přibližně 1/1000 metalicity Slunce. Astronomové odhadovali obsah kovů v prvotním vesmírném plynu na hodnotu zhruba jedné desetitisíciny množství "kovů" ve Slunci. Druhým extrémem je, že některé hvězdy a plyn s vysokou metalicitou obsahuje téměř 10krát více kovů než Slunce. "Obsah kovů v různých objektech ve vesmíru zaujímá obrovské rozpětí," říká Xavier Prochaska. "Tyto nové objevy nám pomohou pochopit, jakým způsobem jsou kovy distribuovány napříč vesmírem."

Výkonné dalekohledy "vidí" vzdálené objekty ve stavu, v jakém vypadaly v dávné minulosti, kdy se jejich světlo vydalo na cestu napříč vesmírem. Spektroskopická analýza záření prvotních plynných oblaků je zařadila do doby 2 miliardy let po velkém třesku, tj. do doby přibližně před 12 miliardami roků. V té době podle teoretických modelů galaxie zvětšovaly svoji velikost na základě přitahování rozsáhlých proudů studeného plynu, avšak tyto "studené proudy" nebyly doposud nikdy pozorovány.

Na obrázku v úvodu článku, který je výsledkem počítačových simulací, je znázorněn jeden z vláknitých regionů pozorovatelných v okolí galaxií - tzv. studených proudů - který by mohl představovat dvě starodávná plynná oblaka objevená astronomy.

Podle Michele Fumagalliho jsou prvotní oblaka plynů nejvážnějšími kandidáty na tyto doposud nepolapitelné studené proudy. K potvrzení těchto předpokladů jsou nutná ještě další pozorování.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »