Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeveny nejvzdálenější kupy galaxií

Objeveny nejvzdálenější kupy galaxií

Část oblohy na snímku z družice Planck Autor: D. Clements/ESA/NASA
Část oblohy na snímku z družice Planck
Autor: D. Clements/ESA/NASA
Astronomové objevili čtyři doposud neznámé kupy galaxií, z nichž každá může obsahovat několik tisíc hvězdných ostrovů. Od Země jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných roků. Na připojeném obrázku ve falešných barvách představují modrá, zelená a červená barva zdroje infračerveného záření o vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Zelenou kružnicí je vyznačena oblast, kde se čtyři nově objevené kupy galaxií nacházejí.

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Imperial College London použil nový způsob kombinování dat z kosmických observatoří Planck Space Telescope a Herschel Space Telescope, provozovaných Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařilo se jim tak identifikovat mnohem vzdálenější kupy galaxií, než bylo doposud možné. Vědci jsou přesvědčeni, že touto technikou může být objeveno více než 2000 galaktických kup, což pomůže mnohem detailněji sestavit časový průběh vzniku těchto vesmírných objektů.

Kupy galaxií jsou nejhmotnějšími útvary ve vesmíru obsahující stovky až tisíce galaxií, které drží navzájem pohromadě jejich vlastní gravitace. I když astronomové objevili mnoho blízkých seskupení galaxií, potřebují se rovněž vrátit zpět v čase a porozumět procesům, které kupy galaxií formovaly. To vyžaduje objevit galaktické kupy v co největší vzdálenosti od Země.

Čtyři nově objevené kupy galaxií jsou tak daleko, že světlo z nich putuje vesmírem více než 10 miliard roků, než dolétne na Zemi. To znamená, že astronomové mohou vidět, jak tato seskupení galaxií vypadala v době, kdy byl vesmír starý teprve 3 miliardy roků.

Vedoucí vědecký pracovník David Clements z oddělení fyziky na Imperial College London vysvětluje: „Většina donedávna objevených nejvzdálenějších kup galaxií byla zaznamenána v časovém období, kdy astronomové mohli studovat jejich vzhled v době, kdy vesmír byl starý již 4,5 miliardy roků. Tomu odpovídá vzdálenost přibližně 9 miliard světelných let. Náš nový postup vedl k objevu mnohem starších kup galaxií, existujících mnohem dříve a předpokládáme, že podobných seskupení objevíme ještě více.“

Kupy galaxií mohly být identifikovány v tak velké vzdálenosti proto, že obsahují galaxie s obrovským množstvím plynu a prachu. Z tohoto stavebního materiálu vznikají ve velké míře nové hvězdy. Při tomto procesu vzniká záření, které může být zachyceno při průzkumu vesmíru pomocí kosmických dalekohledů.

Galaxie dělíme do dvou základních typů: eliptické galaxie obsahují velké množství hvězd, avšak malé množství plynu a prachu. Spirální galaxie (jako je například naše Mléčná dráha) naopak obsahují spoustu prachu a plynu. Většinu kup galaxií v současném vesmíru tvoří obří eliptické galaxie, jejichž zásoby plynu a prachu již posloužily jako stavební materiál pro vznik hvězd.

„Domníváme se, že v těchto velkých vzdálenostech vidíme kupy galaxií, obsahující obří eliptické galaxie, které se právě vytvořily,“ říká David Clements.

Astronomové vůbec poprvé zkombinovali data ze dvou různých satelitů, které ukončily svoji činnost v uplynulém roce. Astronomická družice Planck zkoumala celou oblohu a observatoř Herschel studovala některé oblasti s vysokým rozlišením. Astronomové využili data z družice Planck k nalezení zdrojů dalekého infračerveného záření v oblastech pokrytých pozorováním družicí Herschel. Potom vyhledali data z družice Herschel, aby se blíže podívali na tyto zdroje. Vědci identifikovali 16 zdrojů, z nichž většina byla potvrzena jako jednotlivé blízké galaxie, které již byly známy. Avšak u čtyř z nich bylo zjištěno, že představují slabé vícenásobné zdroje infračerveného záření, přičemž se jedná o doposud neznámé kupy galaxií.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »