Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeveny nejvzdálenější kupy galaxií

Objeveny nejvzdálenější kupy galaxií

Část oblohy na snímku z družice Planck Autor: D. Clements/ESA/NASA
Část oblohy na snímku z družice Planck
Autor: D. Clements/ESA/NASA
Astronomové objevili čtyři doposud neznámé kupy galaxií, z nichž každá může obsahovat několik tisíc hvězdných ostrovů. Od Země jsou vzdáleny více než 10 miliard světelných roků. Na připojeném obrázku ve falešných barvách představují modrá, zelená a červená barva zdroje infračerveného záření o vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Zelenou kružnicí je vyznačena oblast, kde se čtyři nově objevené kupy galaxií nacházejí.

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Imperial College London použil nový způsob kombinování dat z kosmických observatoří Planck Space Telescope a Herschel Space Telescope, provozovaných Evropskou kosmickou agenturou ESA. Podařilo se jim tak identifikovat mnohem vzdálenější kupy galaxií, než bylo doposud možné. Vědci jsou přesvědčeni, že touto technikou může být objeveno více než 2000 galaktických kup, což pomůže mnohem detailněji sestavit časový průběh vzniku těchto vesmírných objektů.

Kupy galaxií jsou nejhmotnějšími útvary ve vesmíru obsahující stovky až tisíce galaxií, které drží navzájem pohromadě jejich vlastní gravitace. I když astronomové objevili mnoho blízkých seskupení galaxií, potřebují se rovněž vrátit zpět v čase a porozumět procesům, které kupy galaxií formovaly. To vyžaduje objevit galaktické kupy v co největší vzdálenosti od Země.

Čtyři nově objevené kupy galaxií jsou tak daleko, že světlo z nich putuje vesmírem více než 10 miliard roků, než dolétne na Zemi. To znamená, že astronomové mohou vidět, jak tato seskupení galaxií vypadala v době, kdy byl vesmír starý teprve 3 miliardy roků.

Vedoucí vědecký pracovník David Clements z oddělení fyziky na Imperial College London vysvětluje: „Většina donedávna objevených nejvzdálenějších kup galaxií byla zaznamenána v časovém období, kdy astronomové mohli studovat jejich vzhled v době, kdy vesmír byl starý již 4,5 miliardy roků. Tomu odpovídá vzdálenost přibližně 9 miliard světelných let. Náš nový postup vedl k objevu mnohem starších kup galaxií, existujících mnohem dříve a předpokládáme, že podobných seskupení objevíme ještě více.“

Kupy galaxií mohly být identifikovány v tak velké vzdálenosti proto, že obsahují galaxie s obrovským množstvím plynu a prachu. Z tohoto stavebního materiálu vznikají ve velké míře nové hvězdy. Při tomto procesu vzniká záření, které může být zachyceno při průzkumu vesmíru pomocí kosmických dalekohledů.

Galaxie dělíme do dvou základních typů: eliptické galaxie obsahují velké množství hvězd, avšak malé množství plynu a prachu. Spirální galaxie (jako je například naše Mléčná dráha) naopak obsahují spoustu prachu a plynu. Většinu kup galaxií v současném vesmíru tvoří obří eliptické galaxie, jejichž zásoby plynu a prachu již posloužily jako stavební materiál pro vznik hvězd.

„Domníváme se, že v těchto velkých vzdálenostech vidíme kupy galaxií, obsahující obří eliptické galaxie, které se právě vytvořily,“ říká David Clements.

Astronomové vůbec poprvé zkombinovali data ze dvou různých satelitů, které ukončily svoji činnost v uplynulém roce. Astronomická družice Planck zkoumala celou oblohu a observatoř Herschel studovala některé oblasti s vysokým rozlišením. Astronomové využili data z družice Planck k nalezení zdrojů dalekého infračerveného záření v oblastech pokrytých pozorováním družicí Herschel. Potom vyhledali data z družice Herschel, aby se blíže podívali na tyto zdroje. Vědci identifikovali 16 zdrojů, z nichž většina byla potvrzena jako jednotlivé blízké galaxie, které již byly známy. Avšak u čtyř z nich bylo zjištěno, že představují slabé vícenásobné zdroje infračerveného záření, přičemž se jedná o doposud neznámé kupy galaxií.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »