Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objeveny staré galaxie v mladém vesmíru

Objeveny staré galaxie v mladém vesmíru

Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru Autor: Caroline Straatman
Čtyři z patnácti známých „starých“ galaxií v mladém vesmíru
Autor: Caroline Straatman
Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější příklady galaxií v období raného vesmíru, které již v té době byly dospělé a hmotné a prakticky penzionované jako „galaktické babičky“. Nejednalo se tedy o galaxie se vznikajícími novými hvězdami.

Nový článek astronomů z Macquarie University, Australian Astronomical Observatory (AAO) a Swinburne University of Technology publikovaný v časopise Astrophysical Journal Letters vyvolal nové otázky týkající se mladého vesmíru: jaké síly urychlily vývoj těchto galaxií, že zdánlivě vypadají jako dospělé?

„Astronomové vědí o velkém počtu mladých galaxií v raném vesmíru, v nichž aktivně probíhá tvorba nových hvězd,“ říká spoluautor článku Lee Spilter. „Postupně jsme objevili galaxie, u nichž již tato fáze neprobíhá: ve skutečnosti tyto galaxie odešly do důchodu v době, kdy stáří vesmíru činilo pouhých 12 % jeho současného věku. Protože se tyto galaxie zformovaly tak rychle, je zřejmé, že prodělaly explozivní periodu vzniku nových hvězd a pak odešly na odpočinek.“

Lee Spilter, pracovník Macquarie University a AAO, se připojil k týmu při využívání „hlubokých“ snímků v oboru blízkého infračerveného záření za účelem pátrání po galaxiích v mladém vesmíru, které se projevují červenou barvou. Charakteristické červené zbarvení ukazuje na přítomnost starých hvězd a na nepřítomnost aktivní tvorby hvězd nových.

„Tyto vzdálené a rané masivní galaxie jsou svatým grálem astronomie,“ říká professor Karl Glazebrook, ředitel Centre for Astrophysics and Supercomputing at Swinburne University of Technology. „Před 15 roky se dokonce předpokládalo, že nemohou existovat v mezích kosmologických modelů upřednostňovaných v té době. V roce 2004 jsem napsal článek o zjištění, že takové galaxie mohly existovat teprve 3 miliardy roků po Velkém třesku. Nyní v důsledku zlepšených technologií jsme se posunuli zpět v čase do doby 1,6 miliardy roků, což je opravdu vzrušující.“

Astronomové lokalizovali 15 galaxií v průměrné vzdálenosti 12 miliard světelných roků od Země, což znamená, že vznikly pouze 1,6 miliardy roků po Velkém třesku. Galaxie jsou stěží pozorovatelné v oboru viditelného světla a lze je tudíž přehlédnout, avšak na snímcích pořízených v oboru blízkého infračerveného záření je lze snadno studovat, z čehož můžeme usuzovat, že obsahují již více než 100 miliard hvězd na každou průměrnou galaxii.

Závěry vedou k novým otázkám: jak se mohly tyto galaxie zformovat tak rychle a proč ukončily vznik hvězd tak brzy?

„Velké množství faktů svědčících o tom, že existují, je pro astronomy záhadou,“ říká Lee Spilter. „Galaxie, podobně jako lidé, s postupem času dospívají. Některé dramaticky, v podobě explozivní fáze. Ta může způsobit, že galaxie rychle dospěje, odejde na penzi a přestane produkovat nové hvězdy. Budeme zkoumat ještě vzdálenější galaxie a pokusíme se jim lépe porozumět.“

Galaxie byly objeveny během 40 pozorovacích nocí pomocí kamery FourStar umístěné na dalekohledu Magellan Baade Telescope v Chile a tato data byla v rámci programu Cosmic Assembly Near-infrared Deep Extragalactic Legacy Survey (CANDELS) zkombinována s údaji ze dvou kamer (WFC3 a ACS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST na základě přehlídky Great Observatories Origins Deep Survey (GOODS). Použitím speciálních filtrů byly vytvořeny detailní snímky v oblasti blízkého infračerveného spektra. Astronomové byli schopni změřit přesné vzdálenosti několika tisíc vzdálených galaxií a zhotovit trojrozměrnou mapu jejich rozložení v mladém vesmíru.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »