Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obří struktury v naší Galaxii

Obří struktury v naší Galaxii

Dvě obří bubliny gama záření v naší Galaxii
Dvě obří bubliny gama záření v naší Galaxii
Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope (původní označení GLAST - Gamma-ray Large Area Space Telescope, start 11. 6. 2008) odhalila doposud nepozorované struktury obklopující střed naší Galaxie. Útvary mají rozpětí 50 000 světelných roků; může se jednat například o pozůstatky exploze v okolí mimořádně velké černé díry v centru naší Galaxie.

Obří struktury se rozpínají přes více než polovinu oblohy - od souhvězdí Panny (Virgo) až po souhvězdí Jeřába (Grus) - a jejich stáří může být několik miliónů roků. Protože "svítí" pouze v oboru rentgenového a gama záření, pouhým okem či dalekohledem je nespatříme. Článek o objevu byl přijat k publikování v časopise The Astrophysical Journal.

"Co můžeme vidět, jsou dvě bubliny emitovaného záření gama, které sahají 25 000 světelných let jak na sever, tak i na jih od středu Galaxie," říká Doug Finkbeiner, astronom na Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, Massachusetts, USA, který jako první rozpoznal tyto rozměrné struktury. "Doposud jsme však zcela nepochopili jejich podstatu a původ," dodává Finkbeiner.

Doug Finkbeiner s týmem spolupracovníků objevil tyto bubliny při zpracování veřejně dostupných dat z přístroje LAT (Large Area Telescope) na družici Fermi. LAT je nejcitlivější detektor záření gama, s nejvyšším rozlišením, jaký byl doposud vypuštěn do vesmíru.

Jiní astronomové studující zdroje záření gama neobjevili tyto bubliny částečně proto, že přes velkou část oblohy se rozprostírá "mlha" rozptýleného záření gama. Tato mlha vzniká, když se částice pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla, přičemž interagují se světlem a s mezihvězdným plynem v naší Galaxii. Tým vědců kolem přístroje LAT neustále zdokonaloval modely k odhalení nových zdrojů záření gama, zastíněných tzv. difúzní (rozptýlenou) emisí. Využitím nejrůznějších odhadů vlastností "mlhy" byl Finkbeiner se svými spolupracovníky schopen ji "izolovat" a na základě dat z přístroje LAT poodhalit závoj, ukrývající bubliny úctyhodných rozměrů.

Schema družice GLAST, která byla později přejmenovaná na Fermi
Schema družice GLAST, která byla později přejmenovaná na Fermi
Astronomové nyní provádějí další analýzy, aby lépe pochopili, jak mohly tyto doposud nikdy nepozorované struktury vzniknout. Tyto emisní bubliny jsou mnohem energetičtější než doposud pozorované difúzní gama záření v jiných částech naší Galaxie. Zdá se, že bubliny mají rovněž velmi přesně ohraničené okraje. Tvar těchto struktur a jejich záření napovídají, že vznikly jako důsledek velkého a relativně rychlého uvolnění energie - původ zdroje zatím zůstává záhadou.

Jedna z možností počítá s výtryskem částic ze superhmotné černé díry v centru naší Galaxie. V mnoha jiných galaxiích astronomové pozorovali výtrysky velmi rychle se pohybujících částic, které získaly energii v důsledku pádu hmoty na centrální černou díru. Zatímco v současné době nemáme důkazy pro takovéto výtrysky v naší Galaxii, v minulosti tomu mohlo být jinak. Bubliny se rovněž mohly zformovat jako důsledek úniku plynu při vzniku hvězd velmi hmotné hvězdokupy v době před několika milióny roků.

Rozpětí dvou nově objevených bublin záření gama je zhruba 50 000 světelných roků, což přibližně odpovídá polovině průměru naší Galaxie, jak je patrno z přiloženého obrázku v úvodu textu. Okraje těchto bublin poprvé vystopovala při pozorování v oboru rentgenového záření německá družice ROSAT, která pracovala na oběžné dráze kolem Země v 90. letech minulého století (na obrázku je její objev znázorněn modrou barvou). Záření gama, které mapovala družice Fermi (znázorněné fialovou barvou), se rozkládá mnohem dále od galaktické roviny.

"V jiných galaxiích pozorujeme, že exploze hvězd mohou pohánět obrovské výtrysky plynů," říká David Spergel, vědecký pracovník na Princeton University, New Jersey. "Jakýkoliv zdroj energie se může skrývat za těmito obrovitými bublinami, což souvisí s mnohem hlubšími otázkami současné astrofyziky."

Svědectví o těchto bublinách vydala již dříve data z astronomických družic. Pozorování rentgenového záření přístroji německé družice Röntgen Satellite (ROSAT) naznačovala určité důkazy existence okrajů jakési bubliny v blízkosti galaktického jádra. Družice NASA s názvem WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) zase odhalila přebytek rádiového záření v poloze, kde byla nyní objevena bublina záření gama.

"Družice Fermi snímala (skenovala) celou oblohu každé 3 hodiny; a jak mise pokračovala a odkrývala stále hlubší pohled, spatřili jsme extrémní vesmírný útvar postupně ve větším detailu," říká Julie McEnery (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Zdroj: spacespin.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »