Obrovská plynná superbublina v naší Galaxii

"Tato obří plynná bublina obsahuje přibližně miliónkrát více hmoty než naše Slunce, a energie, mající na svědomí rozpínání bubliny, je srovnatelná s energií přibližně 100 supernov," říká Yurii Pidopryhora, pracovník Národní radioastronomické observatoře (NRAO) a univerzity v Ohiu. Yurii Pidopryhora, Jay Lockman a Joseph Shields prezentovali výsledky svých pozorování na konferenci Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.

Od Země je tato superbublina vzdálena přibližně 23 000 světelných let. Astronomové ji objevili díky "spojení" velkého počtu malých snímků, pořízených pomocí GBT, v jeden velký obrázek. Kromě toho zkombinovali ještě fotografie ionizovaného vodíku v této oblasti, které pořídili v optickém oboru astronomové University of Wisconsin, Kitt Peak, Arizona.

"Zjistili jsme, že přítomnost veškerého plynného vodíku v této oblasti naší Galaxie je narušena velkým počtem malých proudů v blízkosti roviny Galaxie, a také velkými výtrysky plynů, které vytvářejí různé struktury v celé oblasti," doplňuje Pidopryhora. Ionizovaný vodík, jehož atomy byly zbaveny elektronů, jak se zdá, zaplňuje vnitřní prostor obří bubliny, zatímco neutrální vodík vytváří její stěny a okraje jednotlivých proudů.

Naše Galaxie, jejíž průměr je kolem 100 000 světelných let, se poněkud podobá obřímu talíři. Většina hvězd a plynu se nachází v plochém disku Galaxie. "Plyn unikající z roviny galaktického disku byl pozorován již mnohokrát, avšak tato superbublina je mimořádně velká," říká Lockman. "Exploze, která způsobila vyvržení tak velkého množství hmoty mimo rovinu Galaxie, musela být nezvykle silná."

Astronomové předpokládají, že plyn mohl být odvát intenzivním hvězdným větrem a výbuchy supernov četných mladých masivních hvězd, vytvářejících hvězdokupu. "Jeden z teoretických modelů ukazuje, že mladé hvězdy mohou urychlovat proudění plynů, což velice přesně odpovídá tomu, co pozorujeme," říká Pidopryhora. Podle tohoto modelu je pozorovaná superbublina stará zhruba 10 až 30 miliónů roků.

"Nalezení takovéto superbubliny v našem okolí je naprosto unikátní, protože takovéto bubliny jsou velmi důležitým faktorem vývoje galaxií," říká Lockman.

Superbubliny, urychlované explozemi supernov a hvězdným větrem, šířícím se z mladých hvězd, tak ovládá šíření těžkých prvků, vytvářejících se pouze v nitrech hvězd, které jsou tak distribuovány do různých míst Galaxie. Tyto těžké prvky byly následně začleněny do dalších generací hvězd - a planet - při jejich vzniku. "Vznik našeho Slunce a planet byl pravděpodobně velmi ovlivněn, ne-li přímo nastartován, explozí blízké supernovy," doplňuje Lockman.

Navíc jestliže plynné proudy ze superbubliny jsou energeticky mimořádně silné, může být tento plyn natolik urychlen, že unikne do mezigalaktického prostoru a již nikdy se nevrátí zpátky do mateřské galaxie. "To by mohlo ukončit tvorbu nových hvězd v galaxii," říká Pidopryhora.

Radioteleskop Green Bank Telescope, postavený v roce 2000, je největším pohyblivým radioteleskopem na světě. Jeho eliptická anténa má rozměry 100 krát 110 m. Byl vybudován v oblasti Pocahontas County, West Virginia, USA.

Zdroj: www.nrao
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí