Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Planetární mlhovina NGC 2440

Planetární mlhovina NGC 2440

Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.

Naše Galaxie je doslova zaplněna pozůstatky hvězd, které označujeme jako planetární mlhoviny. S planetami však nemají nic společného. V 18. a 19. století je astronomové takto pojmenovali, protože v malém dalekohledu se podobaly kotoučkům vzdálených planet Uran a Neptun. Planetární mlhovina na připojené fotografii má označení NGC 2440. Bílý trpaslík v jejím středu patří k nejteplejším známým bílým trpaslíkům: jeho povrchová teplota se blíží hodnotě 200 000 °C. Chaotická struktura mlhoviny naznačuje, že hvězda odhodila svůj materiál v několika epizodách. Během každé exploze směřoval výtrysk hmoty poněkud jiným směrem. Dobře je to zřetelné na obou lalocích ve tvaru smyčky. Mlhovina je také bohatá na oblaka prachu, některá z nich vytvářejí dlouhé tmavé pruhy směřující pryč od hvězdy. Mlhovina NGC 2440 je od Země vzdálena 4 000 světelných let a leží v souhvězdí Puppis (Lodní záď) na jižní obloze.

Fotografie byla pořízena 6. 2. 2007 pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera 2) na palubě HST. Modrá barva odpovídá rozložení helia, modrozelená rozložení kyslíku a červená barva ukazuje rozložení dusíku a vodíku.

Credit: NASA, ESA, and K. Noll (STScI)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »