Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Planetární mlhovina NGC 2440

Planetární mlhovina NGC 2440

Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Mlhovina NGC 2440 na fotografii z HST.
Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.

Naše Galaxie je doslova zaplněna pozůstatky hvězd, které označujeme jako planetární mlhoviny. S planetami však nemají nic společného. V 18. a 19. století je astronomové takto pojmenovali, protože v malém dalekohledu se podobaly kotoučkům vzdálených planet Uran a Neptun. Planetární mlhovina na připojené fotografii má označení NGC 2440. Bílý trpaslík v jejím středu patří k nejteplejším známým bílým trpaslíkům: jeho povrchová teplota se blíží hodnotě 200 000 °C. Chaotická struktura mlhoviny naznačuje, že hvězda odhodila svůj materiál v několika epizodách. Během každé exploze směřoval výtrysk hmoty poněkud jiným směrem. Dobře je to zřetelné na obou lalocích ve tvaru smyčky. Mlhovina je také bohatá na oblaka prachu, některá z nich vytvářejí dlouhé tmavé pruhy směřující pryč od hvězdy. Mlhovina NGC 2440 je od Země vzdálena 4 000 světelných let a leží v souhvězdí Puppis (Lodní záď) na jižní obloze.

Fotografie byla pořízena 6. 2. 2007 pomocí kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera 2) na palubě HST. Modrá barva odpovídá rozložení helia, modrozelená rozložení kyslíku a červená barva ukazuje rozložení dusíku a vodíku.

Credit: NASA, ESA, and K. Noll (STScI)

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »