Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Jaká vědecká mise ESA dostane zelenou?
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost  do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců. Ve všech ohledech je ale už teď škoda, že nemohou dostat zelenou všechny mise.

Nejžhavější kandidáti

Z „malých“ evropských misí v rámci programu Cosmic Vision můžeme jmenovat teleskop Cheops, který má od roku 2017 zkoumat planety u cizích hvězd. Velké mise, nebo též vlajkové lodě, zastupuje JUICE pro průzkum Jupiteru, dále ATHENA pro rentgenová pozorování a LISA zkoumjící tajemné gravitační vlny.

Střední třída vědeckých misí je reprezentována třeba sondou Solar Orbiter, která vyrazí v roce 2018 na průzkum Slunce, misí Euclid zkoumající temnou hmotu, nebo PLATO, která se zaměří na exoplanety. ESA pro střední kategorii vědeckých projektů určila jako finanční strop 450 milionů euro.

Zatím jsou tedy vybrané tři střední (medium) mise. Čtvrtý projekt, označovaný též jako M4 rozšíří tento výčet o další jméno – tři kandidáti – ARIEL, THOR a XIPE vzešli z důkladné analýzy celkem 27 předložených návrhů. Dva z nich ale neprojdou dalším sítem, na jehož konci zůstane jediný projekt, který dostane zelenou pro vypuštění do vesmíru.

Projekt Ariel

Projekt ARIEL vede Velká Británie. Podle jejich představ by tato mise obsahovala vypuštění infračerveného teleskopu o průměru 90 centimetrů. Jeho úkolem by bylo zkoumat atmosféru zhruba 500 planet, které obíhají okolo jiných hvězd. Pro lepší představu – poslední významnější vypuštěný infrateleskop (WISE) měl průměr 40 centimetrů. Naopak největším infrateleskopem, který se kdy podíval do vesmíru byl evropský projekt Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru. Koncepce mise ARIEL by dobře doplnila další chystané evropské mise zaměřené na exoplanety – výše zmíněné projekty PLATO a Cheops.

Projekt THOR

Satelit THOR. Autor: ESA
Satelit THOR.
Autor: ESA
Už podle názvu není těžké určit, která země stojí za projektem THOR. Vědecké konsorcium se sídlem ve Švédsku předložilo návrh na vědeckou sondu, která by zaměřila svou pozornost na doposud nezodpovězené otázky týkající se turbulentních procesů, které urychlují a zahřívají plasma okolo Země, Slunce i dalších hvězd. Svým způsobem můžeme říci, že tato mise by nenavazovala na žádnou předchozí a poskytovala by tolik nevděčný prvovýzkum, který se sice hrozně špatně obhajuje, výstupy z něj se obtížně předávají veřejnosti, ale vědecký přínos je ohromný.

Projekt XIPE

Třetím finálovým návrhem je XIPE. Pozorní fanoušci kosmonautiky si už asi zvykli, že pokud je v názvu nějaké sondy písmeno X, pak se s velkou pravděpodobností jedná o projekt, který se týká rentgenové astronomie. Ani v tomto případě se nejedná o výjimku. XIPE má detekovat emisní záření ze supernov, galaktických výtrysků, černých děr a neutronových hvězd. ESA přitom zdůrazňuje, že XIPE by měl být vůbec prvním teleskopem v historii, který zvládne detekovat polarizaci rentgenového záření. Nasbíraná data by přitom bylo možné spojit s výsledky z výše zmíněného projektu ATHENA, který by mohl odstartovat v roce 2028.

Před odborníky z Evropské kosmické agentury není snadné rozhodování. Každý z projektů se zaměřuje na jinou část poznání a každý by jistě dokázal posunout naše znalosti v dané oblasti o kus dál. Uvidíme, pro co se nakonec ESA rozhodne...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ESA, Thor, Ariel, Xipe, Evropská kosmická agentura


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »