Pohasínání krátkých gama záblesků

Záblesky gama záření, jedny z nejenergetičtějších procesů ve vesmíru, jsou denně detekovány družicemi obíhajícími kolem Země. Některé z nich jsou dlouhé, trvající sekundy až minuty, jiné naopak velmi krátké, s dobou trvání do dvou sekund. O první skupině z nich se vědci domnívají, že vznikají při kolapsu hypernovy, hypotetické hvězdy, která je mnohem masívnější než hvězda zanikající jako supernova. Druhá skupina gama záblesků by mohla být naopak způsobena srážkami neutronových hvězd či černých děr. Zatímco u dlouhotrvajících záblesků není problém studovat jejich pohasínání, u těch krátkých to je velmi obtížné. Protože velmi rychle pohasínají, nejsou obvykle detektory schopny přesněji určit jejich polohu. Samotné pohasínání obou skupin je způsobeno šířením rázové vlny do okolního prostředí. Tým vědců kolem Davida Lazattiho se zabýval právě krátkými záblesky a z archívu dat přístroje BATSE na družici Compton vybral několik set takových záblesků. Světelné křivky 76 z nich splňovaly další kritéria a umožnily studovat pohasínání těchto zdrojů. Studie ukázala podobnost světelných křivek krátkých a dlouhých záblesků. Data naznačují, že u krátkých záblesků se energie šíří v 3-10 krát širších výtryscích než je tomu u záblesků dlouhých. Celková energie obou skupin záblesků tak může být podobná a odlišuje je pouze velikost prostoru, do kterého je vyzářena.
Zdroj: Royal Astronomical Society News release ze dne 19. února
PK