Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozorován záblesk od kolidujících černých děr

Pozorován záblesk od kolidujících černých děr

Dvojice černých děr se obíhá v akrečním disku supermasivní černé díry, představa grafika
Autor: R Hurt (IPAC)/Caltech

Astronomové pozorovali v optickém oboru jasný záblesk ve vzdáleném vesmíru a domnívají se, že za ním stojí splynutí dvou černých děr, které zaznamenaly gravitační detektory jako úkaz GW190521g. Pokud by se ukázalo, že mají pravdu, šlo by o unikátní pozorování takto extrémně jasného jevu, který může pomoci v ověřování našich modelů chování černých děr.

Když se dvě černé díry obíhají po spirále a nakonec splynou, vysílají do prostoru gravitační vlny, chvění prostoročasu, které již umíme detekovat extrémně přesnými detektory na Zemi jako jsou LIGO a Virgo. Protože samotné černé díry jsou pro dalekohledy neviditelné, je pozorování gravitačních vln jednou z mála možností, jak tyto jevy detekovat. Avšak víme, že černé díry bývají obklopeny materiálem, který do nich padá a tak existují teorie, jak v některých případech může být splynutí doprovázeno zábleskem. 

Nyní jeden takový záblesk pozorovali vědci z Caltechu pomocí přístroje ZTF (Zwicky Transient Facility) na Mount Palomaru. Pokud se jejich domněnky potvrdí, šlo by o první pozorování záblesku od splývajících černých děr.

Samotný úkaz splynutí byl pozorován pomocí gravitačních detektorů 21. května 2019 pomocí dvou amerických detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) a evropského Virgo v Itálii jako úkaz GW190521g. Tyto detektory již zaznamenaly splynutí dvou neutronových hvězd, doprovázené zábleskem a tak se i tentokrát mohli vědci na ZTF zaměřit směrem, který detektory naznačily a povedlo se jim pozorovat pravděpodobný optický protějšek celého jevu.

Studie uveřejněná ve Physical Review Letters naznačuje hypotézu, že dvě velké hvězdné černé díry, každá o hmotnosti desítek Sluncí, obíhaly kolem sebe v akrečním diksu jiné supermasivní černé díry, až splynuly. Třetí černá díra má mít hmotnost milionů Sluncí a měla by být obklopena diskem plynu a dalších objektů. Po splynutí černých děr byl podle nové teorie udělen novému objektu impuls, který vyslal vzniklou větší černou díru náhodným směrem skrz oblak plynu a inicioval v něm onen jasný záblesk. 

Přestože je podle autorů jejich teorie velmi pravděpodobná (více než 99 %), nemohou stále vyloučit i jiné možnosti. Bude zajímavé sledovat, zda se u této supermasivní černé díry nebo jiných podobných dočkáme v budoucnu dalšího podobného záblesku a zda se tyto teorie potvrdí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] Caltech



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černých děr, Černé díry 


21. vesmírný týden 2023

21. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 5. do 28. 5. 2023. Měsíc dorůstá do první čtvrti a na večerní obloze se potká s jasnou planetou Venuší a slabším Marsem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. V galaxii M101 je možné vidět supernovu. Na ISS má dorazit druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 v lodi Crew Dragon a také nákladní loď Progress MS-23. Před 100 lety se narodil Bohumil Maleček, který ve Valašském Meziříčí organizoval skupinu pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup     Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2022 A2 (PANSTARRS) v souhvězdí Andromedy.

Snímek komety C/2022 A2 (PANSTARRS) v souhvězdí Andromedy. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa měla podle efemeridy 15.0 magnitudy. Vzdálenost od Země byla 2.718 au, od Slunce 2.133 au. Pořízeno za nastupujícího svítání.

Další informace »