Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Před 3 miliardami roků došlo v Mléčné dráze k explozivní tvorbě hvězd

Rozložení 3 miliónů hvězd použitých k určení vývoje disku naší Galaxie
Autor: University of Barcelona

Tým astronomů pod vedením výzkumníků z Institute of Cosmos Sciences of the University of Barcelona (ICCUB, UB-IEEC) a Besançon Astronomical Observatory analyzoval data z družice Gaia a zjistil, že před 3 miliardami roků nastalo v Mléčné dráze explozivní formování nových hvězd. Během tohoto procesu se zrodilo více než 50 % hvězd, které vytvářejí galaktický disk. Tyto závěry byly odvozeny na základě kombinace vzdáleností, barev a jasností hvězd, které byly změřeny družicí Gaia a počítačových modelů, které předpokládají jejich rozložení v naší Galaxii. Studie byla publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.

Podobně jako motor pozvolna zhasne, když není benzín ve válci, rytmus vzniku hvězd v Mléčné dráze poháněný přítomným plynem je předurčen k postupnému poklesu a průběžně je proces tvorby hvězd zastaven. Závěry studie ukazují, že ačkoliv tento proces probíhal pozvolna v průběhu prvních 4 miliard roků formování disku Mléčné dráhy, bouřlivé výbuchy vzniku hvězd, tzv. „hvězdné baby boomy“, zvrátily tento trend. Na plyn bohaté satelitní galaxie splynuly s naší Galaxií, přinesly nové palivo a reaktivovaly proces tvorby hvězd. Tento mechanismus by vysvětloval rozložení vzdáleností, věku a hmotností hvězd, které byly určovány z dat pořízených družicí Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Časové měřítko této explozivní tvorby společně s velkou celkovou hmotností hvězd zapojených v tomto procesu – miliardy slunečních hmotností – napovídá, že disk naší Galaxie nebyl neměnný s uzavřeným vývojem. Možná utrpěl určité vnější narušení, ke kterému došlo zhruba před 5 miliardami roků,“ říká Roger Mor, vědecký pracovník ICCUB a hlavní autor tohoto článku.

Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Oblast vzniku hvězd Rho Opchiuchi v naší Galaxii pozorovaná družicí Gaia
Autor: ESA/Gaia/DPAC, CC BY-SA 3.0 IGO
Byli jsme schopni vyhledat nové stálice na základě analýzy velmi přesně určených vzdáleností více než 3 miliónů hvězd v okolním prostředí Slunce,“ říká Roger Mor. „Díky těmto datům jsme mohli objevit mechanismus, který řídil vývoj před více než 8 až 10 miliardami roků v disku naší Galaxie, která není jen jasným pásem pozorovatelným na obloze za tmavé noci.“ Podobně v mnoha dalších oblastech výzkumu těchto dnů jsou tyto objevy možné díky dostupnosti a kombinaci velkého množství nebývale přesných dat a mnoha hodin práce počítačů.

Kosmologické modely předpovídají, že naše Galaxie by měla růst v důsledku srážek s jinými galaxiemi, což je skutečnost, která byla určena i na základě jiných studií využívající data z pozorování družicí Gaia. Jedna z těchto srážek mohla způsobit bouřlivou explozi tvorby hvězd, která byla objevena na základě této studie.

Ve skutečnosti je maximum tvorby hvězd tak jasné, na rozdíl od předpovědí z období před dosažitelností dat z družice Gaia, o kterých jsme si mysleli, že je nezbytné zpracovat jejich interpretaci společně s odborníky na kosmologický vývoj okolních galaxií,“ poznamenává Francesca Figuerars, přednášející na Department of Quantum Physics and Astrophysics of the UB, členka ICCUB a členka výzkumného týmu.

Santi Roca-Fàbrega z Complutense University of Mardid, odborník na hvězdné modelování a spoluautor studie, říká: „Získané výsledky odpovídají tomu, co předpokládají současné kosmologické modely, a co více, naše Galaxie vypadá pohledem družice Gaia jako skvělá kosmologická laboratoř, kde můžeme testovat a konfrontovat modely vesmíru ve velkém měřítku.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice GAIA, Explozivní tvorba hvězd, Naše Galaxie Mléčná dráha


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »