Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Trojhvězdný systém Fomalhaut Autor: Amanda Smith
Trojhvězdný systém Fomalhaut
Autor: Amanda Smith
Jak již bylo zjištěno dříve, kolem jasné hvězdy Fomalhaut existuje nápadný disk, který je zásobárnou materiálu pro vznik planet. Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 25 světelných roků od Země. Díky této malé vzdálenosti jsme u ní byli schopni objevit spoustu charakteristických detailů: od teplého vnitřního disku v blízkosti hvězdy až po vzdálenější studený disk, který je jakousi obdobou Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.

Avšak hvězda Fomalhaut nás stále něčím překvapuje. Nejprve (2008) u ní byla objevena planeta pojmenovaná Fomalhaut b, která obíhá v relativně prázdné mezeře mezi oběma již zmiňovanými prstenci. Její hmotnost odpovídá dvojnásobku Jupitera, krouží ve vzdálenosti 115 AU a jeden oběh vykoná za 876 roků. Poté bylo zjištěno, že Fomalhaut není osamělá hvězda, ba dokonce ani dvojhvězda, ale ve skutečnosti se jedná o trojnásobný hvězdný systém (trojhvězdu). A podle nejnovějších zpráv byl u třetí složky objeven miniaturní disk drobného materiálu.

Fomalhaut je poměrně hmotná hvězda – hmotnost Slunce převyšuje 1,92krát. Vzhledem k její malé vzdálenosti od Země je jednou z nejjasnějších hvězd jižní oblohy. Její dva průvodci jsou mnohem menší. Hvězda Fomalhaut B má hmotnost 0,7 Slunce a třetí hvězda – Fomalhaut C – je malý červený trpaslík, jehož hmotnost dosahuje pouhých 0,2 hmotnosti Slunce.

Fomalhaut C obíhá kolem své větší „sestry“ – hvězdy Fomalhaut A – ve vzdálenosti 2,5 světelného roku, což je přibližně polovina vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližší hvězdou (Proxima Centauri). Gravitační příslušnost hvězdy „C“ ke hvězdám Fomalhaut A a Fomalhaut B byla potvrzena teprve v říjnu roku 2013.

„Existence prachového disku kolem hvězdy Fomalhaut C byla pro nás velkým překvapením,“ říká Grant Kennedy (University of Cambridge). „Ve skutečnosti se jedná teprve o druhý hvězdný systém, ve kterém byly objeveny samostatné prachoplynné disky v okolí dvou složek dvojhvězdy.“

Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST Autor: NASA, ESA
Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST
Autor: NASA, ESA
Relativně studený prach a ledové částice září mnohem intenzivněji na delších vlnových délkách, což umožnilo jejich pozorování pomocí evropské kosmické observatoře Herschel Space Telescope, která pracuje v oboru infračerveného záření. Avšak Herschelův kosmický dalekohled má mnohem menší rozlišení než optické dalekohledy, a tak fotografie disku obklopujícího hvězdu Fomalhaut C nemá plošné vyobrazení – to znamená, že byla registrována pouze jasnost disku, avšak nikoliv jeho struktura.

Astronomové zjistili, že disk je mimořádně studený. Jeho teplota byla určena na 24 K (tj. -249 °C). Je docela malý, sahá do vzdálenosti pouze 10krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Je však pravděpodobné, že se podobá disku v okolí hvězdy Fomalhaut A, pokud se týká jasnosti, eliptického tvaru a malé vzdálenosti od hostitelské hvězdy. Všechny tři charakteristiky napovídají, že gravitační poruchy mohou destabilizovat kometární dráhy uvnitř disků.

„Velmi zajímavým se stal hvězdný systém Fomalhaut v uplynulém roce,“ říká Grant Kennedy. Hlavní hvězdu doprovázejí dva vzdálení průvodci. „Není zcela zřejmé, jak vzniklo takovéto uspořádání hvězd. Zformování jednoho vzdáleného průvodce není tak velký problém, avšak přítomnost ještě jednoho průvodce je velmi nepravděpodobná. Takže musíme vymyslet nějaký nový mechanismus, který by to umožňoval.“

Grant Kennedy v současné době pracuje na modelu, co to přesně ten „nový mechanismus“ je. Předpokládá, že prstenec materiálu kolem hvězdy Fomalhaut C mu poskytne několik užitečných stop. Přesnou představu stále ještě rozpracovává, avšak je pravděpodobné, že trpasličí hvězda „C“ zde působí jako rušivý element.

Dalším krokem bude sledování hvězdného systému v průběhu příštích několika let za účelem přesného změření oběžné dráhy nejmenší hvězdy. Na základě této znalosti můžeme určit, jak je tato hvězdná soustava narušována.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »