Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Trojhvězdný systém Fomalhaut Autor: Amanda Smith
Trojhvězdný systém Fomalhaut
Autor: Amanda Smith
Jak již bylo zjištěno dříve, kolem jasné hvězdy Fomalhaut existuje nápadný disk, který je zásobárnou materiálu pro vznik planet. Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 25 světelných roků od Země. Díky této malé vzdálenosti jsme u ní byli schopni objevit spoustu charakteristických detailů: od teplého vnitřního disku v blízkosti hvězdy až po vzdálenější studený disk, který je jakousi obdobou Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.

Avšak hvězda Fomalhaut nás stále něčím překvapuje. Nejprve (2008) u ní byla objevena planeta pojmenovaná Fomalhaut b, která obíhá v relativně prázdné mezeře mezi oběma již zmiňovanými prstenci. Její hmotnost odpovídá dvojnásobku Jupitera, krouží ve vzdálenosti 115 AU a jeden oběh vykoná za 876 roků. Poté bylo zjištěno, že Fomalhaut není osamělá hvězda, ba dokonce ani dvojhvězda, ale ve skutečnosti se jedná o trojnásobný hvězdný systém (trojhvězdu). A podle nejnovějších zpráv byl u třetí složky objeven miniaturní disk drobného materiálu.

Fomalhaut je poměrně hmotná hvězda – hmotnost Slunce převyšuje 1,92krát. Vzhledem k její malé vzdálenosti od Země je jednou z nejjasnějších hvězd jižní oblohy. Její dva průvodci jsou mnohem menší. Hvězda Fomalhaut B má hmotnost 0,7 Slunce a třetí hvězda – Fomalhaut C – je malý červený trpaslík, jehož hmotnost dosahuje pouhých 0,2 hmotnosti Slunce.

Fomalhaut C obíhá kolem své větší „sestry“ – hvězdy Fomalhaut A – ve vzdálenosti 2,5 světelného roku, což je přibližně polovina vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližší hvězdou (Proxima Centauri). Gravitační příslušnost hvězdy „C“ ke hvězdám Fomalhaut A a Fomalhaut B byla potvrzena teprve v říjnu roku 2013.

„Existence prachového disku kolem hvězdy Fomalhaut C byla pro nás velkým překvapením,“ říká Grant Kennedy (University of Cambridge). „Ve skutečnosti se jedná teprve o druhý hvězdný systém, ve kterém byly objeveny samostatné prachoplynné disky v okolí dvou složek dvojhvězdy.“

Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST Autor: NASA, ESA
Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST
Autor: NASA, ESA
Relativně studený prach a ledové částice září mnohem intenzivněji na delších vlnových délkách, což umožnilo jejich pozorování pomocí evropské kosmické observatoře Herschel Space Telescope, která pracuje v oboru infračerveného záření. Avšak Herschelův kosmický dalekohled má mnohem menší rozlišení než optické dalekohledy, a tak fotografie disku obklopujícího hvězdu Fomalhaut C nemá plošné vyobrazení – to znamená, že byla registrována pouze jasnost disku, avšak nikoliv jeho struktura.

Astronomové zjistili, že disk je mimořádně studený. Jeho teplota byla určena na 24 K (tj. -249 °C). Je docela malý, sahá do vzdálenosti pouze 10krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Je však pravděpodobné, že se podobá disku v okolí hvězdy Fomalhaut A, pokud se týká jasnosti, eliptického tvaru a malé vzdálenosti od hostitelské hvězdy. Všechny tři charakteristiky napovídají, že gravitační poruchy mohou destabilizovat kometární dráhy uvnitř disků.

„Velmi zajímavým se stal hvězdný systém Fomalhaut v uplynulém roce,“ říká Grant Kennedy. Hlavní hvězdu doprovázejí dva vzdálení průvodci. „Není zcela zřejmé, jak vzniklo takovéto uspořádání hvězd. Zformování jednoho vzdáleného průvodce není tak velký problém, avšak přítomnost ještě jednoho průvodce je velmi nepravděpodobná. Takže musíme vymyslet nějaký nový mechanismus, který by to umožňoval.“

Grant Kennedy v současné době pracuje na modelu, co to přesně ten „nový mechanismus“ je. Předpokládá, že prstenec materiálu kolem hvězdy Fomalhaut C mu poskytne několik užitečných stop. Přesnou představu stále ještě rozpracovává, avšak je pravděpodobné, že trpasličí hvězda „C“ zde působí jako rušivý element.

Dalším krokem bude sledování hvězdného systému v průběhu příštích několika let za účelem přesného změření oběžné dráhy nejmenší hvězdy. Na základě této znalosti můžeme určit, jak je tato hvězdná soustava narušována.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »