Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Překvapivé objevy u hvězdy Fomalhaut

Trojhvězdný systém Fomalhaut Autor: Amanda Smith
Trojhvězdný systém Fomalhaut
Autor: Amanda Smith
Jak již bylo zjištěno dříve, kolem jasné hvězdy Fomalhaut existuje nápadný disk, který je zásobárnou materiálu pro vznik planet. Hvězda se nachází ve vzdálenosti přibližně 25 světelných roků od Země. Díky této malé vzdálenosti jsme u ní byli schopni objevit spoustu charakteristických detailů: od teplého vnitřního disku v blízkosti hvězdy až po vzdálenější studený disk, který je jakousi obdobou Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě.

Avšak hvězda Fomalhaut nás stále něčím překvapuje. Nejprve (2008) u ní byla objevena planeta pojmenovaná Fomalhaut b, která obíhá v relativně prázdné mezeře mezi oběma již zmiňovanými prstenci. Její hmotnost odpovídá dvojnásobku Jupitera, krouží ve vzdálenosti 115 AU a jeden oběh vykoná za 876 roků. Poté bylo zjištěno, že Fomalhaut není osamělá hvězda, ba dokonce ani dvojhvězda, ale ve skutečnosti se jedná o trojnásobný hvězdný systém (trojhvězdu). A podle nejnovějších zpráv byl u třetí složky objeven miniaturní disk drobného materiálu.

Fomalhaut je poměrně hmotná hvězda – hmotnost Slunce převyšuje 1,92krát. Vzhledem k její malé vzdálenosti od Země je jednou z nejjasnějších hvězd jižní oblohy. Její dva průvodci jsou mnohem menší. Hvězda Fomalhaut B má hmotnost 0,7 Slunce a třetí hvězda – Fomalhaut C – je malý červený trpaslík, jehož hmotnost dosahuje pouhých 0,2 hmotnosti Slunce.

Fomalhaut C obíhá kolem své větší „sestry“ – hvězdy Fomalhaut A – ve vzdálenosti 2,5 světelného roku, což je přibližně polovina vzdálenosti mezi Sluncem a nejbližší hvězdou (Proxima Centauri). Gravitační příslušnost hvězdy „C“ ke hvězdám Fomalhaut A a Fomalhaut B byla potvrzena teprve v říjnu roku 2013.

„Existence prachového disku kolem hvězdy Fomalhaut C byla pro nás velkým překvapením,“ říká Grant Kennedy (University of Cambridge). „Ve skutečnosti se jedná teprve o druhý hvězdný systém, ve kterém byly objeveny samostatné prachoplynné disky v okolí dvou složek dvojhvězdy.“

Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST Autor: NASA, ESA
Hvězda Fomalhaut a exoplaneta na snímku z HST
Autor: NASA, ESA
Relativně studený prach a ledové částice září mnohem intenzivněji na delších vlnových délkách, což umožnilo jejich pozorování pomocí evropské kosmické observatoře Herschel Space Telescope, která pracuje v oboru infračerveného záření. Avšak Herschelův kosmický dalekohled má mnohem menší rozlišení než optické dalekohledy, a tak fotografie disku obklopujícího hvězdu Fomalhaut C nemá plošné vyobrazení – to znamená, že byla registrována pouze jasnost disku, avšak nikoliv jeho struktura.

Astronomové zjistili, že disk je mimořádně studený. Jeho teplota byla určena na 24 K (tj. -249 °C). Je docela malý, sahá do vzdálenosti pouze 10krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Je však pravděpodobné, že se podobá disku v okolí hvězdy Fomalhaut A, pokud se týká jasnosti, eliptického tvaru a malé vzdálenosti od hostitelské hvězdy. Všechny tři charakteristiky napovídají, že gravitační poruchy mohou destabilizovat kometární dráhy uvnitř disků.

„Velmi zajímavým se stal hvězdný systém Fomalhaut v uplynulém roce,“ říká Grant Kennedy. Hlavní hvězdu doprovázejí dva vzdálení průvodci. „Není zcela zřejmé, jak vzniklo takovéto uspořádání hvězd. Zformování jednoho vzdáleného průvodce není tak velký problém, avšak přítomnost ještě jednoho průvodce je velmi nepravděpodobná. Takže musíme vymyslet nějaký nový mechanismus, který by to umožňoval.“

Grant Kennedy v současné době pracuje na modelu, co to přesně ten „nový mechanismus“ je. Předpokládá, že prstenec materiálu kolem hvězdy Fomalhaut C mu poskytne několik užitečných stop. Přesnou představu stále ještě rozpracovává, avšak je pravděpodobné, že trpasličí hvězda „C“ zde působí jako rušivý element.

Dalším krokem bude sledování hvězdného systému v průběhu příštích několika let za účelem přesného změření oběžné dráhy nejmenší hvězdy. Na základě této znalosti můžeme určit, jak je tato hvězdná soustava narušována.

Zdroj: www.universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanice ISS stoupá nad obzor

Další informace »