Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Přírodní zákony platí v celém vesmíru

Přírodní zákony platí v celém vesmíru

Pozorování kvasaru a určení poměru hmotnosti protonu a elektronu.
Pozorování kvasaru a určení poměru hmotnosti protonu a elektronu.
Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel - poměr hmotnosti protonu a elektronu - má téměř přesně stejnou hodnotu v galaxii vzdálené 6 miliard světelných roků jako hodnota zjištěná v pozemských laboratořích: přibližně 1836,15.

Podle astrofyzika Michaela Murphyho, hlavního autora studie, se jedná o velmi důležitý objev. Doposud mnoho vědců diskutovalo o tom, zda se fyzikální zákony nemohou měnit v závislosti na čase či poloze ve vesmíru. "Jsme schopni prokázat, že fyzikální zákony jsou stejné v této velmi vzdálené galaxii jako u nás na Zemi," dodává Murphy.

Astronomové to zjistili pohledem zpět v čase na kvasar s označením B0218+367. Světlo kvasaru, které dostihne Zemi po 7,5 miliardy roků trvající cestě vesmírem, bylo částečně pohlceno plynným amoniakem v galaxii, nacházející se mezi kvasarem a Zemí. Čpavek není užitečný jen k čištění koupelen, ale je také ideální molekulou k testování našich fyzikálních poznatků o vzdáleném vesmíru. Jak světlo kvasaru cestuje směrem k Zemi, vesmír se neustále rozpíná, čímž se prodlužuje vlnová délka světla (dochází ke zčervenání světla). V případě tohoto pozorování inkriminovaná galaxie, nacházející se mezi Zemí a kvasarem, působila rovněž jako gravitační čočka (dráha světla je zakřivena).

Spektroskopická pozorování molekul amoniaku byla vykonána pomocí radioteleskopu o průměru antény 100 m (Effelsberg) na vlnové délce 2 cm (v důsledku rudého posuvu posunuta z původní hodnoty 1,3 cm). Vlnové délky, na kterých čpavek pohlcuje rádiové záření kvasaru, jsou velmi citlivé na toto zvláštní fyzikální číslo - na poměr hmotnosti protonu a elektronu.

"Porovnáním absorpce záření amoniakem s jinými molekulami jsme schopni stanovit hodnotu poměru hmotnosti protonu a elektronu pro tuto galaxii a potvrdit, že má stejnou hodnotu jako na Zemi," říká Christian Henkel, odborník na molekulární spektroskopii a spoluautor studie.

Představa obřího radioteleskopu Square Kilometre Array.
Představa obřího radioteleskopu Square Kilometre Array.

Snahou astronomů je průběžně testovat přírodní zákony v nejrůznějších oblastech vesmíru a v nejrůznějších časových obdobích, jak jen je to možné, aby mohli zjistit, jak dobře tyto zákony odpovídají doposud neprozkoumaným situacím. K tomu potřebují vypátrat více "pohlcujících" galaxií. Podle Murphyho by tento problém mohl být vyřešen pomocí navrhovaného radioteleskopu SKA (Square Kilometre Array). "SKA je největší a nejambicióznější mezinárodní projekt radioteleskopu, jaký byl doposud navržen. Jakmile bude zkompletován, bude mít obrovskou sběrnou plochu, čímž nám umožní prozkoumat mnohem více absorbujících galaxií." Zda bude radioteleskop SKA postaven v západní Austrálii či v jižní Africe, bude vyřešeno do dvou let.

Zdroj: www.mpifr-bonn
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »