Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Původ supermasivních černých děr odhalily simulace na superpočítačích

Původ supermasivních černých děr odhalily simulace na superpočítačích

Umělecké ztvárnění vzniku supermasivních hvězd, které mohou vést k vytvoření supermasivní černé díry
Autor: NAOJ

Počítačové simulace provedené astrofyziky na Tohoku University v Japonsku vedly k odhalení nové teorie původu supermasivních černých děr. Podle této teorie předchůdci supermasivních černých děr narůstají nejen pohlcováním mezihvězdného plynu, ale stejně tak i menších hvězd. To pomáhá vysvětlit velké množství supermasivních černých děr pozorovaných v současnosti.

Téměř každá galaxie v současném vesmíru má ve svém centru supermasivní černou díru. Jejich hmotnosti mohou někdy dosáhnout až 10 miliard hmotností Slunce. Avšak jejich původ je stále jednou velkou záhadou astronomie. Populární teorie je taková, že dochází k přímému kolapsu, kde se primordiální oblaka mezihvězdného plynu smršťují v důsledku vlastní gravitace a vytvářejí supermasivní hvězdy, které se následně vyvíjejí do supermasivních černých děr. Avšak předcházející studie ukázaly, že přímý kolaps funguje pouze s dokonalým plynem skládajícím se z vodíku a hélia. Těžší prvky, jako je uhlík a kyslík, změní dynamiku plynu, což způsobuje, že smršťující se plyn fragmentuje na množství menších oblaků a dochází ke vzniku malých hvězd místo několika supermasivních hvězd. Přímý kolaps dokonalého plynu sám nemůže vysvětlit velké množství supermasivních černých děr, které pozorujeme ve vesmíru.

Momentka ze simulace znázorňující rozložení hmoty ve vesmíru v době vzniku černé díry (nahoře) a rozložení hustoty plynu v oblacích se vznikem černých děr (dole) Autor: Sunmyon Chon
Momentka ze simulace znázorňující rozložení hmoty ve vesmíru v době vzniku černé díry (nahoře) a rozložení hustoty plynu v oblacích se vznikem černých děr (dole)
Autor: Sunmyon Chon
Sunmyon Chon, postgraduální student na Japan Society for the Promotion of Science a Tohoku University se svým týmem využil superpočítač ATERUI II (Cray XC50) na National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ) k provedení dlouhodobých 3D simulací s vysokým rozlišením k prověření předpokladu, že supermasivní hvězdy mohly vzniknout dokonce i v plynu obohaceném o těžké chemické prvky. Hvězdy vznikající v oblacích plynu včetně těžkých prvků bylo možné jen obtížně simulovat vzhledem k ceně výpočtů simulujících prudké rozdělování plynu. Avšak pokrok v kapacitě výpočtů, především vysokorychlostních výpočtů u ATERUI II objednaného v roce 2018, umožnila týmu vědců zvítězit nad touto výzvou. Tyto nové simulace umožnily studovat vznik hvězd z plynných oblaků v mnohem větším detailu.

Na rozdíl od dřívějších předpovědí vědecký tým zjistil, že supermasivní hvězdy mohou klidně vznikat z plynných oblaků obohacených o těžké chemické prvky. Podle očekávání se plynný oblak násilně rozpadl a vzniklo mnoho menších hvězd. Avšak je zde výrazné množství plynu proudícího do centra oblaku; menší hvězdy jsou unášeny těmito proudy a jsou polykány hmotnými hvězdami v centru oblaku. Ze simulací vyplývá utváření masivních hvězd více než 10 000× hmotnějších než Slunce. „To je vůbec poprvé, kdy jsme prokázali vznik takových předchůdců velkých černých děr v oblacích obohacených těžkými prvky. Domníváme se, že zformované obří hvězdy tudíž budou růst a vyvíjet se do obřích černých děr,“ říká Sunmyon Chon.

Tento nový model ukazuje, že nejen primordiální plyn, ale i plyn obohacený o těžké prvky může být schopen vytvořit obří hvězdy, které se mohou stát zárodky černých děr. „Náš nový model je schopen vysvětlit původ většiny černých děr v porovnání s předchozími studiemi a tyto závěry vedou k jednotnému porozumění původu supermasivních černých děr,“ říká Kazuyuki Omukai, profesor na Tohoku University.

Tyto výsledky publikovali Sunmyon Chon a Kazuyuki Omukai v článku pod názvem „Supermassive star formation via super competitive accretion in slightly metal-enriched clouds“ v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society v květnu 2020.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »