Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Původ supermasivních černých děr odhalily simulace na superpočítačích

Původ supermasivních černých děr odhalily simulace na superpočítačích

Umělecké ztvárnění vzniku supermasivních hvězd, které mohou vést k vytvoření supermasivní černé díry
Autor: NAOJ

Počítačové simulace provedené astrofyziky na Tohoku University v Japonsku vedly k odhalení nové teorie původu supermasivních černých děr. Podle této teorie předchůdci supermasivních černých děr narůstají nejen pohlcováním mezihvězdného plynu, ale stejně tak i menších hvězd. To pomáhá vysvětlit velké množství supermasivních černých děr pozorovaných v současnosti.

Téměř každá galaxie v současném vesmíru má ve svém centru supermasivní černou díru. Jejich hmotnosti mohou někdy dosáhnout až 10 miliard hmotností Slunce. Avšak jejich původ je stále jednou velkou záhadou astronomie. Populární teorie je taková, že dochází k přímému kolapsu, kde se primordiální oblaka mezihvězdného plynu smršťují v důsledku vlastní gravitace a vytvářejí supermasivní hvězdy, které se následně vyvíjejí do supermasivních černých děr. Avšak předcházející studie ukázaly, že přímý kolaps funguje pouze s dokonalým plynem skládajícím se z vodíku a hélia. Těžší prvky, jako je uhlík a kyslík, změní dynamiku plynu, což způsobuje, že smršťující se plyn fragmentuje na množství menších oblaků a dochází ke vzniku malých hvězd místo několika supermasivních hvězd. Přímý kolaps dokonalého plynu sám nemůže vysvětlit velké množství supermasivních černých děr, které pozorujeme ve vesmíru.

Momentka ze simulace znázorňující rozložení hmoty ve vesmíru v době vzniku černé díry (nahoře) a rozložení hustoty plynu v oblacích se vznikem černých děr (dole) Autor: Sunmyon Chon
Momentka ze simulace znázorňující rozložení hmoty ve vesmíru v době vzniku černé díry (nahoře) a rozložení hustoty plynu v oblacích se vznikem černých děr (dole)
Autor: Sunmyon Chon
Sunmyon Chon, postgraduální student na Japan Society for the Promotion of Science a Tohoku University se svým týmem využil superpočítač ATERUI II (Cray XC50) na National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ) k provedení dlouhodobých 3D simulací s vysokým rozlišením k prověření předpokladu, že supermasivní hvězdy mohly vzniknout dokonce i v plynu obohaceném o těžké chemické prvky. Hvězdy vznikající v oblacích plynu včetně těžkých prvků bylo možné jen obtížně simulovat vzhledem k ceně výpočtů simulujících prudké rozdělování plynu. Avšak pokrok v kapacitě výpočtů, především vysokorychlostních výpočtů u ATERUI II objednaného v roce 2018, umožnila týmu vědců zvítězit nad touto výzvou. Tyto nové simulace umožnily studovat vznik hvězd z plynných oblaků v mnohem větším detailu.

Na rozdíl od dřívějších předpovědí vědecký tým zjistil, že supermasivní hvězdy mohou klidně vznikat z plynných oblaků obohacených o těžké chemické prvky. Podle očekávání se plynný oblak násilně rozpadl a vzniklo mnoho menších hvězd. Avšak je zde výrazné množství plynu proudícího do centra oblaku; menší hvězdy jsou unášeny těmito proudy a jsou polykány hmotnými hvězdami v centru oblaku. Ze simulací vyplývá utváření masivních hvězd více než 10 000× hmotnějších než Slunce. „To je vůbec poprvé, kdy jsme prokázali vznik takových předchůdců velkých černých děr v oblacích obohacených těžkými prvky. Domníváme se, že zformované obří hvězdy tudíž budou růst a vyvíjet se do obřích černých děr,“ říká Sunmyon Chon.

Tento nový model ukazuje, že nejen primordiální plyn, ale i plyn obohacený o těžké prvky může být schopen vytvořit obří hvězdy, které se mohou stát zárodky černých děr. „Náš nový model je schopen vysvětlit původ většiny černých děr v porovnání s předchozími studiemi a tyto závěry vedou k jednotnému porozumění původu supermasivních černých děr,“ říká Kazuyuki Omukai, profesor na Tohoku University.

Tyto výsledky publikovali Sunmyon Chon a Kazuyuki Omukai v článku pod názvem „Supermassive star formation via super competitive accretion in slightly metal-enriched clouds“ v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society v květnu 2020.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra


41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře nad Pálavou

Další informace »