Radioastronomičtí proutkaři objevili vodu v okolí vzdáleného kvasaru
Podle rudého posuvu se podařilo zjistit, že světlo z kvasaru MG J0414+0534 se vydalo na svou pouť před 11,1 miliardami lety. V té době měl vesmír jen pětinu svého současného stáří. Vodní pára byla detekována v oblacích prachu a plynu, které jsou krmivem pro černou díru v centru velmi vzdáleného kvasaru. Objev byl později potvrzen i pozorováním na dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře v Chile.
Detekce vody v tak velké vzdálenosti od Země byla možná jen s využití principu gravitační čočky. Jedna z galaxií zafungovala jako čočka a svou gravitací zakřivila paprsky světla vzdáleného kvasaru. Světlo kvasaru bylo nejen zesíleno, ale objekt se díky tomu zobrazil hned 4x. Astronomové kvasar pozorovali radioteleskopem nepřetržitě po dobu 14 hodin. Kdyby ale nebylo čočkující galaxie, museli by pozorovat nepřetržitě déle než jeden a půl roku!
Objev potvrzuje předcházející domněnky o výskytu molekul vody již v poměrně mladém vesmíru, v tomto případě asi 2,5 miliardy let po Velkém třesku. Konec konců, voda není zase nic tak výjimečného. Skládá se jak známo z vodíku a kyslíku. Vodík je přitom ve vesmíru nejhojnější. Kyslíku je sice procentuálně mnohem méně, ale i tak dost.
Voda byla zaznamenána ve formě tzv. maseru. Ten je principiálně podobný laseru, ale v oblasti mikrovlnného záření. Takovéto masery ale nemají původ přímo v disku velmi horkého prachu a plynu, nacházejícího se v okolí supermasivních černých děr, ale v jetech. Tedy v materiálu, který vymrštila černá díra svou gravitací ven značně velkou rychlostí.
Dosavadní vzdálenostní rekord držela emisní galaxie 3C 403, vzdálená asi 7,4 miliard světelných let, ve které byly molekuly vody objeveny v roce 2003.
Zdroj:
